Jak konstatoval Petr Skála, který je správcem orloje od roku 2009, většina součástek je z 15. století. Rám, ozubená kola a hřídele jsou z roku 1410 - zhotovil je Mikuláš z Kadaně. V orloji jsou ale také modernější díly z období baroka a z 19. i 20. století.

"Odstraníme nevhodný řetězový elektrický pohon z roku 1948 a budeme tam vracet staré lanové bubny a ozubená kola, které byly v depozitáři. Orloj bude opět poháněn tak jako dříve, tedy kamennými závažími přes konopná lana navíjená na dřevěné lanové bubny," řekl Skála. I po úpravách se ovšem budou hodiny natahovat automaticky.

Restaurátoři také vrátí původní význam sochám, které představovaly tři nejhorší lidské hříchy a tři nejkrásnější lidské vlastnosti. "Byly to alegorie pýchy, lakomství, závisti a dole soucitu, štědrosti a skromnosti," uvedl Skála. Astroláb dostane vzhled odpovídající historickým dokumentům. Hodně práce budou mít restaurátoři i s kamennou výzdobou, kterou místy poškodili vandalové.

Práce na orloji musí skončit do konce letních prázdnin, aby byl orloj na svém místě do stého výročí vzniku Československa.

S orlojem je podle Skály spojeno mnoho mýtů a nepravd, které je potřeba uvádět na pravou míru. Za pochybné považuje informace, že orloj vytvořil Jan Šindel. "Je velká spousta faktů a argumentů, které to spolehlivě vyvracejí, a samotná teorie o Šindelově autorství pražského orloje je postavená na velmi chatrném základě," uvedl Skála.

Podle jedné z pověstí se českému národu povede zle, pokud se staroměstský orloj na dlouhou dobu zastaví. "Kdybychom se báli těchto předpovědí, tak bychom nemohli s orlojem vůbec nic dělat," dodává Skála, podle kterého tato pověst vznikla v 19. století. Když se tehdy po letech nečinnosti rozpohyboval, následovala prusko-rakouská válka.

Skála je správcem i dalších hodin v Česku. Před třemi lety například restauroval renesanční hodiny na katedrále svatého Víta. Na orloji s ním bude pracovat jeho manželka a také několik hodinářů firmy Hainz, která se o orloj stará od 60. let 19. století.