Stan není bezpečný úkryt. Lidé by měli mít při bouřkách plán B, varuje meteoroložka

Bouřky budou Česko provázet i ve druhé polovině týdne. Lidé, kteří vyrážejí pod stan, do kempů, na festivaly nebo do hor, by proto měli počítat s tím, že se počasí může změnit během několika desítek minut. Největší riziko tentokrát nepředstavují přívalové deště, ale silný vítr, padající stromy a místy také kroupy.

„Velmi silné bouřky se budou vyskytovat ve středu zejména na Moravě a ve Slezsku, kde očekáváme nárazy větru kolem 70 kilometrů za hodinu, kroupy do dvou centimetrů a přívalové srážky do 30 milimetrů. Ve čtvrtek očekáváme lokální bouřky ojediněle na horách, v pátek se opět mohou v Čechách vyskytnout i silné bouřky a v sobotu budou bouřky opět lokálně na horách. Úplně si od nich oddychneme až v neděli,“ uvedla meteoroložka a biometeoroložka Dagmar Honsová.

Největší pravděpodobnost bouřek připadá podle ní na středu, zatímco výraznější uklidnění počasí přinese až neděle. Ve většině případů se budou bouřky tvořit během odpoledních a večerních hodin, na východě republiky se ale mohou objevit už ráno nebo dopoledne.

Stan není bezpečný úkryt

Zatímco doma lze zavřít okna nebo přeparkovat auto, v kempu nebo na festivalu bývají možnosti omezenější. Právě proto je podle Honsové důležité mít ještě před příjezdem připravený scénář pro případ zhoršení počasí.

„Je důležité sledovat aktuální radarové snímky. Náročnější výlety a sportovní akce je při zhoršení situace lepší naplánovat na klidnější počasí,“ doporučuje meteoroložka.

Lidé by si měli předem zjistit, kam se mohou v případě bouřky ukrýt. Stan ani přístřešek totiž před bleskem ochranu neposkytují. Bezpečnější je budova nebo automobil. Vyhnout by se měli otevřeným prostranstvím, horským hřebenům i osamělým stromům. Právě hory budou podle meteoroložky patřit k nejrizikovějším místům v následujících dnech. „Nejvíce bouřek bude právě na horách, ale vyloučit je nelze nikde,“ upozorňuje Honsová.

Největší škody může způsobit vítr

Na rozdíl od povodňových situací z minulých let tentokrát nepředstavují hlavní problém přívalové srážky. „Vzhledem k tomu, že je na území Česka vyprahlo, má půda skvělou retenční kapacitu, a pokud se přívalový déšť netrefí přímo k malému potoku nebo do centra města s hustou zástavbou, přinesou srážky jen potřebnou vláhu.“

Výrazně větší škody může podle meteoroložky způsobit vítr. „Jeho nárazy dosáhnou až 90 kilometrů za hodinu,“ upozorňuje Honsová. Zvýšená opatrnost je proto podle ní namístě zejména ve středu a znovu pak v pátek odpoledne. Nebezpečné mohou být především takzvané downbursty, tedy prudké propady studeného vzduchu z bouřkového oblaku. „Ve středu se nárazy větru budou pohybovat nejčastěji do 70 kilometrů za hodinu, silnější poryvy přinese jen downburst,“ vysvětluje meteoroložka.

Sever Moravy může zasáhnout krupobití

Dalším rizikem jsou kroupy, které se mohou objevit zejména u nejsilnějších bouřek. „Nejčastěji budou o velikosti kolem dvou centimetrů, ale vyloučené nejsou ani větší. Kroupy budou spojené zejména se supercelami, pro ně jsou dobré podmínky vzniku na severní Moravě,“ uvedla Honsová.

Dvoucentimetrové kroupy dokážou zničit skleníky nebo úrodu, třícentimetrové už mohou poškodit automobily a při velikosti kolem pěti centimetrů hrozí škody i na budovách.

Nebezpečné bouřky poznáte na radaru

Přesné místo vzniku bouřky dnes meteorologové často dokážou určit až krátce před jejím vznikem. „Dnes je předpověď bouřek hlavně o nowcastingu, tedy o aktuálním sledování radarových a družicových snímků nebo bleskoměrů. Bouřky sledujeme prakticky ve chvíli, kdy vznikají přímo před očima.“

Právě radarové snímky by podle Honsové měli sledovat i lidé na výletech nebo v kempech. „Každá bouřka může být potenciálně nebezpečná kvůli zasažení bleskem. Supercely, královny všech bouřek, poznáte na radaru díky jejich odklonu pohybu v porovnání s jinými bouřkami. Pravděpodobnost krupobití v bouřce se na radaru zbarvuje bílou barvou.“

Meteoroložka zároveň upozorňuje, že extrémní projevy bouřek jsou v posledních letech častější. „Přibývá extrémních projevů spojených s bouřkami, v atmosféře je více energie kvůli vyšším teplotám,“ uzavírá Honsová.

Zdroj: autorský článek