Stal se nejslavnějším loupežníkem a jeho příběh dodnes žije v roubence pod Bezdězem

Na první pohled působí nenápadně. Nízká roubenka schovaná mezi stromy, s kamennou podezdívkou, břidlicovou střechou a trámy, které se za dvě a půl století prohnuly pod tíhou času. Právě v těchto zdech se ale odehrál příběh, který dodnes patří k nejsilnějším legendám Bezdězska.

Související

22 fotografiíProhlédnout si 22 fotografií

Žádná ruina za euro. Matěj si na Sicílii vybral dům, který má duši, a popsal, co to obnáší

Dům nechal v roce 1765 postavit Wenzel Kummer. O dva roky později se v něm narodil jeho syn Václav Kummer, známější jako Český Vašek. Muž, jehož jméno se stalo synonymem loupežníka a o němž se v kraji dodnes vypráví, že mohl být jednou z předloh Máchova strašného lesů pána. Přímý důkaz pro to sice neexistuje, tradice je ale natolik silná, že přetrvala až do dnešních dnů.

Chlapec, kolem kterého se rodily legendy

Kdo byl skutečným otcem Václava Kummera, se lidé přeli už za jeho života. Jedna pověst mluvila o panském mušketýrovi z Nového Berštejna, jiná o šlechtici, který měl svést jeho matku. Objevovaly se dokonce příběhy o dítěti urozeného původu.

Co je pravda a co jen lidová fantazie, už dnes nikdo nerozsoudí. Stejně nejasné jsou i okolnosti jeho dětství. Podle místních pověstí ho muž, který jej vychovával, nikdy nepřijal za vlastního. Měl ho bít, ponižovat a nakonec ještě jako malého chlapce vyhnat z domu. Jediným člověkem, který při něm stál, byla údajně jeho matka.

Ať už to bylo jakkoli, život Václava Kummera se vydal směrem, který z něj udělal obávaného loupežníka. Nejprve pytlačil, později kradl. Za první delikty skončil ve vězení a po návratu se stal vůdcem loupežnické tlupy, která působila nejen v okolí Bezdězu, ale také za hranicemi v Sasku. Tam si vysloužil přezdívku Český Vašek.

Podle dobových vyprávění se mu podařilo ze žaláře uprchnout hned osmkrát. Zatímco jeho opakovaná věznění a vydaný zatykač potvrzují historické prameny, mnohé další příběhy už zůstávají součástí místních legend.

Když se o několik desetiletí později toulal krajinou pod Bezdězem mladý Karel Hynek Mácha, mohl podobné příběhy slýchat od místních. Dodnes se proto traduje, že právě osud Českého Vaška mohl být jedním z pramenů, z nichž básník čerpal při vytváření tajemné postavy strašného lesů pána v Máji. Historici tuto souvislost nedokážou potvrdit, stejně jako ji nedokážou vyvrátit.

Roubenka, která přežila svého loupežníka

Většina venkovských domů z druhé poloviny 18. století dávno zmizela. Tato roubenka však přežila rakouské císařství, dvě světové války, odsun Němců i desetiletí, kdy stovky podobných staveb nenávratně změnily necitlivé přestavby. „K dispozici máme skeny starých dokumentů i kompletní historii vlastnictví domu od roku 1765 až do současnosti. Díky nim víme, že spojení objektu s rodinou Kummerových není jen legenda,“ říká realitní makléř Ondřej Černovický.

Interiér roubenky působí, jako by se v něm za posledních dvě stě padesát let změnilo jen málo. Křivé tesané trámy, hliněné podlahy, masivní prkna, kamenná pec i tradiční způsob odvětrávání připomínají, jak vypadaly venkovské domy na sklonku 18. století. Dochovala se dokonce i pískovcová psí bouda navazující na soustavu sklepů – drobný, ale mimořádně vzácný detail. Právě díky této citlivé obnově dnes roubenka nevypráví jen příběh Českého Vaška, ale i muže, který ji o dvě století později zachránil.

Muž, který ji zachránil

O více než sto let později se osud domu protnul s dalším neobvyklým životním příběhem. Roland Heina byl po druhé světové válce odsunut z Československa. Do rodného kraje se začal vracet až v 60. letech, kdy jezdil navštěvovat příbuzné. Při jedné z cest mu ukázali zchátralou roubenku na kraji Vísky. Byla téměř na spadnutí. Většina lidí by v ní viděla starý dům určený k demolici. Heina ale viděl kus historie. Sběratel starožitností a restaurátor se do roubenky zamiloval. Když později zjistil, že jde o rodný dům jeho vlastní babičky, bylo rozhodnuto.

Související

17 fotografiíProhlédnout si 17 fotografií

Pražský byt vyměnili za dům ve svahu. Rodina našla nový domov nad údolím Litavky

„Kvůli svému původu přitom nemohl být až do roku 1978 ani zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí,“ vypráví Černovický. Přesto se spolu se svou francouzskou manželkou Jacqueline pustil do obnovy, která měla jediný cíl – zachovat roubenku co nejvěrněji v podobě, jakou mohla mít v 18. století. Zachoval křivé stěny, použil tesané trámy, hliněné podlahy, tradiční mazaninu i starou břidlici z Lužických hor. Moderní materiály sem jednoduše nepustil.

Zobrazit
14 fotografií

„Roland Heina o venkovské architektuře mnohé věděl, inspiroval se na Kokořínsku a spolupracoval také s odborníky na památkovou péči. Přístup, který známe z oprav hradů a zámků, tady unikátně použil na obyčejný vesnický dům,“ říká Černovický. Největší překvapení přišlo při obnově stodoly. Původní stavba už byla zcela zničená, a tak ji Heina navrhl podle několika starých fotografií a vzpomínek pamětníků. Když dělníci začali kopat základy, ukázalo se, že nová stodola stojí téměř přesně na místě té původní.

Životní osudy Václava Kummera a Rolanda Heiny od sebe dělí téměř dvě století. Přesto je spojuje stejný dům – jeden v něm prožil dětství, druhý mu po letech vrátil podobu, kterou měl na konci 18. století. Dnes je roubenka jedním z nejautentičtěji dochovaných venkovských domů v kraji. A spolu s ní se dochovaly i příběhy, které se zde po generace vyprávějí.

Video: Učitelka Anna Štukhejlová provází svou chalupou

Zdroj: autorský článek