


Archeologové nedaleko Stonehenge narazili na překvapivou stopu po jeho starší dřevěné verzi. Nález v Bulfordu naznačuje, že tamní lidé sledovali slunce už asi o 500 let dříve, než vznikl slavný kamenný monument, a místo mohlo fungovat jako jakýsi pravěký kalendář.

Na jednom místě u městečka Bulford, vzdáleném asi pět kilometrů od Stonehenge, objevili archeologové v zemi dvě hluboké jámy. V nich v minulosti stály masivní dřevěné sloupy o průměru půl metru a výšce až čtyři metry. Byly od sebe vzdálené 120 metrů a fungovaly jako obří zaměřovač – ležely v přímé linii s východem slunce během letního slunovratu a jeho západem při zimním slunovratu.
Šéf výzkumu Phil Harding, v Británii populární z televizních dokumentů, přiznal pro BBC, že objev málem minuli. Spojitost mu došla, až když si sedl k mapě s obyčejnou tužkou a pravítkem.
„Byl to moment absolutního nadšení. Spojil jsem dvě jámy a zjistil, že svírají úhel 50 stupňů od severu – což přesně odpovídá letnímu slunovratu,“ popsal Harding. Počítačová analýza, kterou pro tým vypracoval astrofyzik Fabio Silva, následně potvrdila, že tehdejší lidé zaměřili slunce s přesností na jeden jediný stupeň. Jde tak o nejstarší prokazatelně solárně orientovanou stavbu v celé Británii.
Archeologové v lokalitě objevili také keramiku, pazourkové nástroje a zvířecí kosti. Předpokládají, že se tam shromažďovali tehdejší obyvatelé. Vědci nevylučují, že šlo o tábořiště samotných stavitelů první fáze Stonehenge.
„Vypovídá to o celé komunitě, vypovídá to o tom, jak mysleli, jak se chovali, jak pojímali nebe,“ dodal vedoucí archeolog výzkumu Harding.
V jedné z jam navíc objevili unikát: extrémně vzácný pazourkový nůž opracovaný do dokonalého kruhu. Podle archeologů může jít o symbolické znázornění slunečního disku.
„Když mluvíme o slunovratu, mluvíme o náboženství. O tom, jak pravěcí lidé chápali vesmír a své místo v něm,“ vysvětlil význam nálezu Matt Leivers z Wessex Archaeology.
Samotný kamenný Stonehenge vznikl přibližně před 5000 lety (kolem roku 2500 př. n. l.), přičemž dřevěný předchůdce z Bulfordu (datovaný radiokarbonovou metodou do roku 2950 př. n. l.) dokazuje, že uctívání slunovratu mělo v tamní krajině mnohem hlubší kořeny, než se dosud vědělo.
Vykopávky sice probíhaly už v letech 2015 až 2017, ale vyhodnocení dat a analýzy trvaly řadu let. Archeologický průzkum předcházel výstavbě bytů pro rodiny vojáků britského ministerstva obrany, lokalita je proto dnes veřejnosti nepřístupná.
Phil Harding s úsměvem poznamenal, že jedna z historických jam pro obří dřevěný sloup se dnes nachází na soukromém pozemku.
„Za pár dní budou tisíce lidí slavit slunovrat přímo u Stonehenge. Málokdo z nich si ale uvědomí, že jedna z nejstarších svatyní slunce na světě leží dnes pravděpodobně pod něčím obývacím pokojem,“ uzavřel s nadsázkou archeolog. Druhý sloup naštěstí zůstal volně přístupný.
Zdroj: ČTK, BBC






Zbourání zničené budovy 34 v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně zabere podle jejího majitele, společnosti Cream, odhadem několik týdnů, řekl ředitel marketingu a komunikace firmy Marcel Schmidt. O tom, jak společnost prázdné místo využije dál, nechtěl spekulovat.



Česká policie ve středu převezla zadrženou německou pravicovou extremistku Marlu Svenju Liebichovou do Německa, kde má nastoupit do vězení. Z litoměřické vazební věznice ji eskorta odvezla ráno a dopoledne ji předá německým kolegům, uvedli policisté na síti X. Eskorta před 10:00 překročila česko-německou hranici. Následně ji pak podle německých médií předala na hranici německým kolegům.



U požáru v lese Fontainebleau stále zasahuje přibližně 800 hasičů, aby zabránili opětovnému vzplanutí ohně, který se po 48 hodinách intenzivního boje podařilo dostat pod kontrolu a zastavit jeho další šíření. Informovala o tom ve středu agentura AFP. Požár se v lese vzdáleném přibližně 60 kilometrů od Paříže rozšířil na více než dva tisíce hektarů.



Z Prahy na výstavu do Itálie zamíří vzácná středověká památka - takzvaný pražský fragment Markova evangelia. Oznámili to ve středu organizátoři výstavy, která začne v září v severoitalském městě Aquileia. Památku získal pro pražskou katedrálu svatého Víta císař Karel IV. ve 14. století.