Stačí posunout jídlo o hodinu. Nová studie ukazuje na nenápadný zvyk spojený s rizikem infarktu

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

O víkendu si přispíte, snídani posunete a večeře se protáhne do pozdějšího večera. Zdánlivě nevinná změna režimu ale může mít větší význam, než se dosud předpokládalo. Nová studie, která celkově sledovala více než sto tisíc lidí, ukazuje, že u mužů souvisí každý další hodinový posun v čase jídla s citelně vyšším rizikem srdečních onemocnění.

Nejde jen o to, co člověk jí, ale možná i o to, jak pravidelně jí. Francouzští vědci se zaměřili na jev, kterému říkají „eating jet lag“: volně přeloženo stravovací jet lag. Pojem označuje rozdíl mezi časy, kdy člověk jí během pracovních dnů a kdy o víkendech nebo ve dnech volna.

Ve všední dny se režim často podřizuje práci. O víkendu se naopak snídaně, oběd i večeře posouvají blíž tomu, co odpovídá přirozenému rytmu člověka. Výsledkem ale může být pravidelné rozhození biologických hodin. A právě to se podle nové studie může týkat i zdraví srdce.

Výzkumníci z INRAE, Insermu a několika francouzských univerzit analyzovali údaje 104 806 dospělých účastníků dlouhodobého projektu NutriNet-Santé. Data pocházela z let 2009 až 2023, přičemž medián sledování činil 8,1 roku. Časy jídel vědci určovali z opakovaných 24hodinových stravovacích záznamů a porovnávali první a poslední příjem kalorií ve všední dny a o víkendech.

Účastníky rozdělili podle toho, zda o víkendu jedli přibližně ve stejných časech, jídlo posouvali na později, nebo naopak jedli dříve. U skupiny s dřívějším režimem se jídelní okno posunulo v průměru asi o dvě hodiny, u pozdějšího přibližně o hodinu a čtyřicet minut.

Výsledek se objevil zejména u mužů. Každá další hodina rozdílu mezi víkendovým a všednodenním režimem souvisela v průměru s o 14 procent vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění a o 21 procent vyšším rizikem koronárního onemocnění srdce. Vyšší riziko přitom nebylo omezené jen na lidi, kteří o víkendu jedli později. Objevilo se také při posunu jídel na dřívější dobu.

U žen se nic podobného nepotvrdilo

Koronární onemocnění vzniká při postižení tepen zásobujících srdeční sval a patří mezi onemocnění, která mohou vést například k infarktu. Studie tedy neříká, že hodinový posun jídla automaticky zvýší pravděpodobnost infarktu o 21 procent. Ukazuje statistickou souvislost s širší skupinou koronárních nemocí.

U žen vědci podobnou významnou souvislost nenašli. Vysvětlení zatím není jisté. Autoři zmiňují možné rozdíly ve fyziologii mužů a žen, odlišný životní či pracovní režim i fakt, že absolutní kardiovaskulární riziko bývá u mužů vyšší.

Analýza přitom zohledňovala řadu dalších faktorů: věk, kouření, alkohol, pohyb, kvalitu stravy, délku spánku, socioekonomické okolnosti nebo rodinnou situaci. Souvislost s nepravidelnými časy jídla zůstala patrná i po jejich započtení.

„Před několika lety jsme ukázali, že pozdní jídlo souvisí se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Nová studie naznačuje, že vedle samotného pozdního jídla může být stejně důležité udržovat podobné časy jídel během pracovního týdne a o víkendu,“ uvedl vedoucí výzkumu Bernard Srour z INRAE. Podle něj navíc výsledky naznačují, že pravidelnost může působit nezávisle na délce spánku. „Pravidelné časy jídel by samy o sobě mohly pomáhat znovu synchronizovat naše biologické rytmy. Ve výzkumu pokračujeme, abychom tomuto jevu lépe porozuměli,“ dodal.

Autoři zároveň upozorňují, že jde o observační studii. Nemůže tedy dokázat, že změny času jídel srdeční onemocnění přímo způsobují. Výsledky bude nutné potvrdit dalšími výzkumy. Už nyní ale podporují představu, že pro biologické hodiny nemusí být důležité jen složení jídelníčku nebo délka spánku, ale také obyčejná pravidelnost.