


Sice se snažíte pravidelně hýbat, ale stejně většinu dne prosedíte u počítače? Možná nezáleží jen na tom, kolik času denně prosedíte, ale také jak dlouhé úseky strávíte bez pohybu. Nová studie na více než 91 tisících lidech ukázala výraznou souvislost mezi dlouhým nepřerušovaným sezením a rizikem úmrtí na rakovinu. Zajímavé přitom je, co se stane, když část tohoto času nahradíte pohybem.

Ráno si sednete k počítači a několik hodin téměř nevstanete. Na oběd se přesunete ke stolu, odpoledne se vrátíte k monitoru a večer usednete na gauč. Sice občas chodíte běhat, cvičit nebo pravidelně vyrážíte na procházky, dlouhé bloky sezení tím ale nezmizí.
Podle nové studie publikované v magazínu PLOS Medicine totiž nemusí být důležité pouze to, kolik hodin celkem člověk prosedí. Významnou roli může hrát také to, jak dlouho člověk sedí bez přestávky.



Vědci zkoumali přes 91 tisíc dospělých lidí z britské databáze UK Biobank. Účastníci měli po dobu jednoho týdne na zápěstí monitor aktivity, který zaznamenával jejich pohyb a dobu strávenou vsedě. Následně je vědci sledovali v mediánu více než 12 let.
„Naše data ukazují, že sezení delší než 30 minut v kuse je spojeno s vyšším rizikem rakoviny,“ uvedl vedoucí autor studie Frederick Ho. Konkrétně se každá další hodina dlouhého nepřerušovaného sezení pojila s o devět procent vyšším rizikem úmrtí na rakovinu. Neznamená to však, že jedna hodina sezení navíc rakovinu způsobí. Studie byla observační, takže dokáže ukázat souvislost, nikoli přímou příčinu a následek.
Vědci zároveň sledovali, co se stane, když člověk část času stráveného vsedě nahradí pohybem. A výsledky jsou překvapivě povzbudivé i pro ty, kteří nemají čas na dlouhé cvičení.
Každá hodina sezení nahrazená lehkou fyzickou aktivitou se pojila s o 12 procent nižším rizikem úmrtí na rakovinu. Nemuselo přitom jít o žádný trénink. Stačila obyčejná pomalá chůze nebo lehčí domácí práce jako mytí nádobí.
Ještě zajímavější výsledky přinesla intenzita pohybu. Pokud lidé nahradili 30 minut sezení středně intenzivní aktivitou, například svižnou chůzí nebo aktivnější domácí prací, pojilo se to s o 8 procent nižším rizikem úmrtí na rakovinu.
U intenzivního pohybu byla souvislost ještě výraznější. Nahrazení pouhých pěti minut sezení pěti minutami intenzivní aktivity každý den se pojilo s o 22 procent nižším rizikem. Jako příklad takového pohybu vědci uvádějí například běh. Právě pět minut je proto jedním z nejzajímavějších čísel celé analýzy.
„Současná zdravotní doporučení se silně zaměřují na středně intenzivní a intenzivní pohyb, ale naše zjištění ukazují, že lehký pohyb bychom neměli přehlížet,“ uvedli autoři studie.
Výsledky studie dávají smysl i z pohledu lékařů, kteří se s důsledky sedavého způsobu života setkávají u pacientů. David Yashar, hematolog a onkolog z MemorialCare Todd Cancer Institute při Long Beach Medical Center, upozorňuje, že problém nemusí spočívat pouze v samotném nedostatku pohybu.
„Sedavý způsob života může vést k tomu, že člověk začne mít nadváhu nebo obezitu,“ vysvětlil Yashar. Právě vyšší množství tělesného tuku je podle něj důležité, protože „způsobuje zánět, který je známým rizikovým faktorem rakoviny“.
Dlouhé sezení navíc může podle odborníka souviset také s hormonálními změnami. Ty pak „mohou vést ke zvýšenému riziku hormonálně citlivých nádorů, jako je například rakovina prsu“.
Nemusíte kvůli tomu měnit celý denní režim. Pomoci může i několik jednoduchých změn:
pravidelně vstát od počítače a na chvíli se projít,
část telefonátů vyřídit vestoje nebo při chůzi,
dojít si pro vodu či kávu místo toho, abyste ji měli stále u stolu,
po obědě se krátce projít,
při delší práci u počítače vědomě rozdělit dlouhé bloky sezení krátkými pohybovými pauzami.
Důležitou roli může podle Yashara hrát také samotné přerušování sezení. Pohyb podle něj může „posílit antioxidační obranu organismu, a tím snížit množství reaktivních forem kyslíku“. Právě ty mohou přispívat k zánětlivým procesům v těle.
Jeho doporučení je přitom překvapivě jednoduché. Člověk nemusí čekat na dlouhý trénink po práci. Yashar radí přerušovat sezení přibližně každých 15 minut, například tím, že člověk „vstane pro vodu nebo se na pár minut projde“.
Zdroje: PLOS Medicine, University of Glasgow, Medical News Today









Hlasování v letošním finále senátních voleb v sobotu ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 22 nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo. Většinu si v Senátu udrží opozice, šanci na změnu promarnili kandidáti ANO a SPD už v úvodním kole.



Ostře sledovaný souboj o senátorské křeslo na Kladensku skončil porážkou dosavadní senátorky. Adéla Sucharda Šípová (za Piráty), která obhajovala mandát z roku 2020, podlehla ve druhém kole kandidátovi ODS Petru Patákovi. V rozhovoru pro Aktuálně.cz zhodnotila příčiny volebního neúspěchu a naznačila své další kroky do budoucna.



Tomáš Chorý čelí po utkání s Hradcem Králové v rámci 11. kola nejvyšší fotbalové soutěže obrovskému problému. Po květnovém vyhazovu zůstal v týmu úřadujícího mistra jen díky bezprecedentnímu zásahu majitele Pavla Tykače, přesto se nedokáže vyhýbat dalším nepochopitelným zkratům. Ten poslední předvedl v sobotním duelu, když na rozhodčího Jana Všetečku ukázal vztyčený prostředníček.



Fotbalisté vedoucího týmu tabulky Slavie v utkání 11. kola doma jen remizovali s Hradcem Králové bez branek a potřetí v ligové sezoně ztratili body. Pražané dohrávali bez vyloučeného Tomáše Chorého, který dostal v 58. minutě červenou kartu za vztyčený prostředníček směrem k rozhodčímu.