Za špatný spánek nemůže jen modré světlo z displejů. Vědci objevili i jiná záření

Magazín Magazín
20. 12. 2019 10:00
Modré světlo, které vyzařují chytrá zařízení, nemusí být takovým nepřítelem zdravého spánku, jak se dříve předpokládalo. Biologové na univerzitě v Manchesteru totiž ve svém výzkumu dospěli k závěru, že jeho studené tóny více připomínají odstíny, na které je člověk zvyklý, když se venku šeří.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

S tím, jak se den mění v noc, obklopují člověka tlumené a studené barevné tóny, které mu dávají signál, že je čas spát. Některé odborné studie už dříve naznačily, že lidé tento přirozený proces narušují tím, že ve večerních hodinách zírají do obrazovek svých počítačů a telefonů.

Modré světlo, které přístroje vyzařují, bývá označováno za viníka problémů se spánkem. Nový výzkum, o kterém píše webový magazín Inverse zaměřený na popularizaci vědy, ovšem napovídá, že modré světlo nemusí být samo o sobě tak škodlivé, jak se předpokládalo.

"Obavy, že světlo narušuje naše biologické hodiny a zdravý rytmus našeho spánku, jsou opodstatněné. Problémem ale není barva světla, nýbrž jeho nadměrný jas. Kritizovat jen modré záření je tudíž zavádějící," sdělil magazínu spoluautor výzkumu, Timothy Brown z univerzity v Manchesteru.

Takzvané biologické hodiny, kterým se v odborném jazyce říká také cirkadiánní, v lidském těle regulují hormony, trávení i teplotu a u většiny lidí pracují ve 24hodinovém cyklu. Východ a západ slunce pak přirozeně ovlivňují spánkové návyky, neboť udávají, jak čilý, či naopak unavený se člověk cítí.

Oči světlo filtrují pomocí fotoreceptorů i speciální bílkoviny známé jako melanopsin. Melanopsin při probuzení změří aktuální jas okolního světla, a pokud je vysoký, zastaví uvolňování spánkového hormonu melatoninu. Tenhle vzorec udržuje lidi přes den bdělé, podporuje jejich pozornost i náladu, a když se večer začne stmívat, pomáhá jim zase usnout.

Umělé osvětlení do toho pochopitelně radikálně zasáhlo, ale je skutečně modré záření horší než jiné? Jeho specifikum spočívá v tom, že má ve srovnání s bílým a žlutým světlem kratší vlnové délky, které melanopsin v oku lépe rozpoznává. Z toho výzkumníci v minulosti vyvozovali, že modré záření dovede biologické hodiny člověka rozhodit víc než kterékoli jiné.

Timothy Brown a jeho kolegové ovšem ve svém výzkumu, v němž pracovali s myšmi, došli ke zcela opačnému závěru. Nejprve si z důvodu přesnosti nechali zhotovit zářivky různých barev, ale totožného jasu. Poté myši vystavili působení různobarevného osvětlení o rozličné intenzitě.

Zjistili, že modré osvětlení může organismus savců ve skutečnosti stimulovat méně než žluté. Tlumené tóny modré barvy totiž daleko více než ty žluté odpovídají tomu, na co jsou oči myší i lidí zvyklé, když nastává večer a venku se šeří. Sami výzkumníci však na závěr zdůrazňují, že zjištěné účinky je třeba ještě znovu testovat na člověku a nedají se z pokusů na myších tak snadno zobecnit.

Video: Nespavost je důsledkem stresu

Abychom dobře spali, nesmíme rezignovat na spánkovou hygienu, upozorňuje specialista na spánkovou medicínu Martin Pretl. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 8 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hodnota veřejných zakázek loni stoupla na 715 miliard korun

Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl na HDP meziročně vzrostl o 0,87 procentního bodu na 12,65 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou v pondělí projedná vláda.

"Ačkoliv byl ekonomický vývoj České republiky v roce 2020 negativně poznamenán epidemií covidu-19, samotný rozsah trhu veřejných zakázek významně zasažen nebyl. Jde zřejmě o důsledek faktu, že výdaje na nákupy od externích subjektů byly ve veřejných rozpočtech naplánovány na podzim 2019. Tedy ještě v situaci, kdy žádná epidemie v České republice nebyla a ani nebyla předpokládána," uvádí MMR ve své zprávě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy