reklama
 
 

Prague Fashion Week: Dnešní českou módu inspirují montérky, motorkářské gangy i postkomunismus

8. 9. 2016
Praha dokázala, že právem patří do prestižní sítě světových fashion weeků, které zaštiťuje Mercedes-Benz. "Je přirozené, že se sezonu od sezony zlepšujeme. Nemůžeme si dovolit stát na místě," řekla za pořadatelský tým Ruth Vojtěchovská. Pražský týden módy se ale dopředu posouvá mílovými kroky. Stejně jako celá česká móda. Více v reportáži Zdenky Tomis, šéfredaktorky webu Žena.cz.

Středečním dnem vyvrcholil další Mercedes-Benz Prague Fashion Week, který představil jarní kolekce těch nejlepších českých návrhářů. V čem byl lepší a jiný než ten předešlý?

Díky nové lokaci v zásobovacích garážích obchodního domu Kotva to všichni měli blízko a mezi jednotlivými bloky se dalo na rozdíl od minulého Strahova příjemně zabavit. V podloubí Kotvy vznikla dočasná kavárna a v nejvyšším patře obchodního domu concept store Bibloo prodávající současné kolekce zúčastněných návrhářů. 

Město ve městě

Díky tomu se lidé nevypravili jen na jednu přehlídku a nejeli zase domů jako minule, ale zůstávali po celý den. Na tři dny tak vzniklo malé město ve městě, všichni se poznali s každým, restaurace a stánky v okolí měly žně a jejich majitelé litovali, že přehlídky trvají jen tři dny.

Nejen oni. Když jste se zeptali hostů, novinářů, stylistů nebo třeba vizážistů v zákulisí, která kolekce se jim líbila nejvíc, málokdo řekl jen jedno jméno. Zazněl spíš celý seznam nejčastěji obsahující jména jako LaFormela, Miro Sabo, Martina Špetlová, Odivi, Jakub Polanka.

Přesto byla každá kolekce jiná. Některá velmi ženská a elegantní (Zuzana Kubíčková nebo Petra Balvínová), jiná drzá a cool (Odivi nebo Lukáš Macháček), spousta z nich však potvrdila, že v kurzu nadále zůstává sportovní elegance a androgynní střihy. 

Krajky, kůže i tepláky

Za zmínku stojí i příběhy a inspirace, které jednotliví návrháři zvolili. Klára Nademlýnská dokázala elegantním způsobem spojit materiál vojenských uniforem určených do lesa s bílou krajkou. Martina Špetlová navázala na svoji minulou kolekci a znovu představila modely z eticky barvené, proplétané, vrstvené či řasené kůže.

Zuzana Kubíčková se držela svého rafinovaně koketního rukopisu. Cudně střižené šaty inspirované viktoriánskou érou zahalovaly tělo dlouhými rukávy a úzkými stojáčky, na druhou stranu byly ušité z průhledných materiálů a krajek, které naopak odhalovaly, respektive naznačovaly. Podobný kontrast Zuzana vytvořila i kombinací materiálů, kdy například černou krajku zakrývá bílý korzet ve středověkém stylu.

"Radost z oblékání a zdobení se je ušlechtilý rituál, který by se z našich životů neměl vytratit. Myslím, že ať už je určen pro cokoliv, je alespoň jeden trvanlivý kousek důležité vlastnit," doplňuje designérka.

Reakce na 90. léta

Designérské trio LaFormela zdaleka nešlo pro inspiraci tak daleko jako Kubíčková – vrátilo se totiž do 90. let, kdy se český národ začal oblékat úplně jinak a často úplně jinde. LaFormela reaguje na tehdejší oblečení z tržnic, nastupující urban a hip hop trend nebo uniformitu v outdoorovém oblečení, ale přeměňuje je do současných střihů a samozřejmě kvality. Výsledkem jsou převážně sportovní modely, variabilní oblečení, ale i stylové tepláky. 

"Chtěli jsme odbourat stylové vymezování. Podle našeho hesla 'Perfection does not exist' upřednostňujeme autenticitu lidské krásy v tom, že každý z nás se může rozhodnout, jak chce vypadat a co chce nosit bez toho, aby se omezoval svými proporcemi nebo stylem," vysvětluje designér Antonín Soukup.

Japonští motorkáři i česká autodílna

Japonskou motorkářskou subkulturou bosozuku, což jsou vlastně tuningové gangy, se inspirovala značka Chatty, která se i tentokrát hodně orientovala na denim. Některé modely zdobí nášivky zobrazující části obrazů Michala Škapy alias TRONa.

V autodílně se inspirovala i závěrečná přehlídka Jakuba Polanky, i když z úplně jiného úhlu pohledu. "Všechno je to o mojí babičce. Studovala oděvní návrhářství na UMPRUM, jenže jí studium zakázali a poslali ji na obor automechanik. Milovala módu a nevzdala se jí, takže i k montérkám nosila podpatky," vysvětluje Polanka, proč i některé večerní šaty ušil z materiálu na montérky a proč mají jeho mikiny díry a skvrny od barev. 

"Na druhou stranu jsou tam i jemné šaty z transparentního materiálu s nepravidelnými bílými květy. I ty květy ale mohou být jen cákance od barvy, záleží, jak se na věci díváte," popisuje.

Vrcholem jeho kolekce i přehlídky byl vzkaz na tvářích modelek. Každá z nich měla na obličeji jedno velké písmeno, a když se pak při závěrečném defilé postavily všechny vedle sebe, písmena dala dohromady nápis: Kéž mám odvahu andulek zpívajících v mrazu.

V Googlu jeho původ nenajdete, ale autorem není ani Polanka: "Pochází to z jednoho francouzského šansonu, ale původně se tam zpívá o ptácích. Jenže moje babička byla Andulka."

autor: Zdenka Tomis | 8. 9. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama