Výbuch tak hlasitý, že jej bylo slyšet i pět tisíc kilometrů daleko. Tak zněla asi největší přírodní katastrofa v dějinách lidstva, kterou způsobila matka v současnosti soptícího vulkánu Anak Krakatau. Zavřená letiště a tisíce lidí uvázlých na cestách jsou vedle rodinných dějin této sopky jen pohádkou na dobrou noc.
Bylo 27. srpna 1883, když se v Sundském průlivu mezi Jávou a Sumatrou roztrhla sopka Krakatau (říkalo se jí také Krakatoa). Čtyři exploze (ta poslední byla asi nejsilnější, jakou kdy kdo změřil) vymrštily do nebe sloup popela a spustily desítky metrů vysokou tsunami.
Vlny během několika hodin smetly přes 160 pobřežních vesnic a městeček a připravily o život více než 36 tisíc lidí. A do ovzduší sopka vychrlila směs, která na měsíce změnila oblohu nad celou planetou.
Ta sopka po sobě zanechala potomka, který se právě nyní zase probudil. Od 4. září 2026 chrlí Anak Krakatau, v překladu dítě Krakatoy, popel do výšky kolem patnácti kilometrů, uzavřela osm indonéských letišť a nechala statisíce cestujících na zemi.
V Indonésii je nyní i český vulkanolog Lukáš Krmíček. A vrací se otázka, které se v regionu bojí už 143 let: zdědilo dítě matčinu ničivou povahu? „Prakticky sledujeme její sopečný životopis od narození,“ říká Krmíček.
Sopka, která nespí
Dnes se v Sundském průlivu opět zvedají mračna popela, která sahají patnáct kilometrů vysoko, zavírají letecké koridory a nutí úřady vyhlašovat zakázané zóny...
„Vulkanický popel je pro letadla nebezpečný, může poškodit nebo dokonce způsobit výpadek proudových motorů, a proto se při jeho výskytu uzavírá příslušný vzdušný prostor a letiště,“ vysvětluje Krmíček.
„Pro laiky bych to popsal tak, že sopka ‚není zpět v klidovém režimu‘ – pouze se po velmi intenzivní epizodě její aktivita dočasně zmírnila,“ vysvětluje expert.
Úřady sopku registrují na třetím ze čtyř výstražných stupňů a kolem kráteru vyhlásily tříkilometrovou zakázanou zónu, kam nesmějí rybáři ani turisté. Jen za posledních deset srpnových dnů napočítaly seizmografy 174 erupčních otřesů.
Zavřené nebe nad Evropou
Evropa si podobný scénář pamatuje z jara 2010. Islandská sopka Eyjafjallajökull tehdy ochromila nebe nad celým kontinentem, uzemnila přes sto tisíc letů a přesunout se kvůli ní nemohly miliony lidí. „Současný rozsah ale není stejný,“ upozorňuje Lukáš Krmíček. Anak Krakatau zatím zasahuje hlavně Indonésii a část jihovýchodní Asie, zavřených je pouze asi 8 letišť.
Nezbedné dítě výbušné matky
Zdá se vám současná mediální pozornost přehnaná? Proč vědci (i média) sopečný ostrov sledují v podstatě po minutách, pochopíte při pohledu do jeho historie.
Poslední úder Anak Krakatau si můžete pamatovat i vy. V prosinci 2018 se po erupci část jihozápadního svahu utrhla a sesunula do moře. Erupce samotná nebyla nijak extrémně nebezpečná, ale sesuv spustil tsunami.
Vlny zasáhly pobřeží Jávy a Sumatry, zabily přes 400 lidí a dalších čtrnáct tisíc zranily. Sopka se po kolapsu smrskla z 338 na pouhých 110 metrů nad mořem a přišla o dvě třetiny objemu.
Sopka sama je přitom poměrně mladá. Z moře se vynořila teprve v roce 1930, a to uvnitř obří kaldery – jámy, kterou po sobě zanechala katastrofa o půl století dřív.
Vznik nového vulkanického ostrova není v geologickém měřítku ničím výjimečným, zejména v oblastech intenzivní sopečné činnosti. „První erupce, při nichž se začal nový vulkanický útvar objevovat, probíhaly od roku 1927 a trvalý ostrov vznikl v roce 1930,“ doplňuje expert.
Největší přírodní katastrofa v dějinách lidstva
Když v roce 1883 vybuchla „matka“ Krakatau, ránu bylo slyšet na vzdálenost pět tisíc kilometrů – dodnes jde o nejhlasitější zaznamenaný zvuk na planetě.
Do stratosféry vynesla sopka obří mračno oxidu siřičitého. „Ten se přeměnil na drobné částice síranových aerosolů, které rozptylovaly sluneční záření zpět do vesmíru,“ vysvětluje Krmíček.
K zemskému povrchu se dostávalo méně energie a planeta se na několik měsíců ochladila. U velkých tropických erupcí se takové aerosoly udrží ve stratosféře i roky.
Jemné částice popela navíc pohlcovaly z procházejícího slunečního světla červenou složku – a Měsíc se tak lidem po celém světě jevil modrý, místy až zelený. Právě odtud pochází anglické rčení „once in a blue moon“, jednou za modrý měsíc (neboli jednou za uherský rok).
Hrozí to znovu?
Nabízí se otázka, jestli se děsivý scénář z 19. století může zopakovat. „Nic tomu zatím nenasvědčuje,“ uklidňuje Krmíček. „Anak Krakatau je sice velmi aktivní sopka, ale současná erupce je řádově jiná než tehdejší kalderotvorná erupce Krakatau,“ doplňuje.
Náhlou změnu chování ale u sopek vyloučit nelze. Vědci umějí číst předzvěsti, jako je seizmika, deformace svahů, unikající plyny nebo tepelná aktivita, jenže přesný okamžik ani sílu příští erupce z nich nevyčtou.
Největším rizikem podle Krmíčka nejsou její výbuchy, ale nestabilní svahy. Přesně ty, které se v roce 2018 utrhly do moře – ale sopka tehdy byla větší a erupce trvaly několik měsíců.
Kdo je Lukáš Krmíček?
Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. (* 1981) je geolog a vulkanolog. Zaměřuje se na mineralogické, geochemické a fyzikálně-mechanické vlastnosti vyvřelých hornin – zkoumá je od chemického složení až po to, jak se magma z hlubin chová jako stavební materiál. Působí na Geologickém ústavu Akademie věd ČR a na Fakultě stavební VUT v Brně, přednáší také na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Vedle výzkumu se věnuje popularizaci vědy – píše pro časopis Vesmír a je autorem knihy Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu (2024) nebo spoluautor Geologie Českého středohoří (2026). Rád připomíná, že z geologického hlediska je lidstvo na Zemi teprve „dvě vteřiny“.
Zdroj: autorský rozhovor, nmh.ac.uk, aljazeera.com
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Bronzová soška i amfory jsou opět doma. Izrael vrátil Řecku 22 starověkých artefaktů
V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.
Šéf ODS zuří. Nechá přelepit billboardy s nečekanou podporou kandidátky ANO
Billboardy, na kterých končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner podpořil kandidátku hnutí ANO Lucii Kantorovou, zmizí. Redakci serveru Aktuálně.cz to potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z řad občanských demokratů. Předseda strany Martin Kupka pak pro Aktuálně.cz uvedl, že přelepení billboardů inicioval on.
Země pod jejich domovy se pomalu propadá. Satelity odhalily, kterým městům hrozí největší škody
Dům může stát na stejném místě desítky let, přesto se zem pod ním nenápadně pohybuje. Nová analýza satelitních měření odhalila, že v některých světových metropolích klesá povrch mnohem rychleji, než vědci pozorují jinde. Rozdíly dosahují desítek centimetrů ročně a mohou ohrozit základy budov, kanalizaci i ochranu před povodněmi. Která města čelí největšímu riziku a proč není bezpečí samozřejmostí?
Kdo je vlastně můj otec? Zdeněk Tyc po třinácti letech posílá do kin nový film
Režisér Zdeněk Tyc se znovu vrací k celovečernímu hranému filmu. Město otců, které mělo světovou premiéru na letošním MFF Karlovy Vary, není ani tak detektivkou o hledání biologického otce jako spíš příběhem o cestě člověka, který se snaží zjistit, kdo vlastně je. Snímek vstoupí do českých kin 29. října.