Snažíme se motivovat Čechy, aby na sobě pracovali, říká Lukáš Sedláček

Petra Jansová Petra Jansová
1. 5. 2016 12:30
Lukáš Sedláček studoval religionistku, hebraistiku, mezinárodní teritoriální studia a evropská studia na Karlově univerzitě a na Univerzitě v Cambridgi mezinárodní vztahy. Po několika letech pracovních zkušeností získaných ve státním, neziskovém sektoru se rozhodl založit European Leadership & Academic Institute (ELAI) a v jejím rámci se snaží podpořit rozvoj českých talentů. "Samozřejmě jsou ale Češi všeobecně považováni za velké pracanty. Svoji roli a roli institutu vnímám právě v povzbuzování jejich dalšího úsilí," říká mimo jiné v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Lukáš Sedláček
Lukáš Sedláček | Foto: archiv Elai

Snažíte se motivovat Čechy, aby na sobě více pracovali. Motto Vašeho institutu ELAI je‚ Lets’s aim higher. Proč to děláte? Máte pocit, že na sobě Češi dost nepracují?

Poté, co  jsem se vrátil ze studií v Anglii, jsem pracoval na řadě míst od státní správy, soukromý sektor až po vedení neziskové organizace. Všechny tyto pracovní příležitosti mi potvrdily něco, co jsem si myslel už dávno. Konkrétně to, že potenciál, kterým disponujeme, nevyužíváme tak, jak bychom mohli a měli. Příliš často se spokojíme s průměrným výkonem a hlavně nemíříme na ty nejvyšší mety. Setkal jsem se s tímto postojem denně především ve státní správě, ale bohužel i v jiných sektorech. Jako by se u nás necenil úspěch a výjimečnost, ale průměrnost a konformita.

Chtěl jsem s tím něco dělat. Proto se snažím motivovat české prostředí k vyšším výkonům, a to jak v oblasti osobního rozvoje, tak v oblasti vzdělávání, podnikání, startupů a inovací, tedy v oblastech, na kterých spočívá budoucnost České republiky. Stále ale přemýšlím nad tím, proč se jako společnost nerozvíjíme tak dynamicky, jak bychom mohli.

A k čemu jste došel?

Možná to souvisí s tím, že vynikat nebo snažit se až příliš není u nás příliš v módě a je to dáno historickou zkušeností. Jsme spíše rovnostářská společnost, která moc necení úspěch. Když jsem vedl český spolek absolventů Oxfordu a Cambridge, tak jsem slyšel příběhy absolventů, tolik podobných tomu mému. Vrátili se zpět, aby pomáhali své zemi, ale málokdy byli přivítáni s otevřenou náručí. Často měli problém při pracovních pohovorech, při kterých bylo jejich vzdělání spíše na obtíž. Vyvodil jsem si z toho, že je nutné talent podporovat a fandit mu. Chválit a přát každému úspěch a motivovat jej k tomu, aby dosáhl té nejvyšší mety, na kterou má. ELAI bylo vytvořeno přesně s tímto cílem.

Jakou mají podle vás Češi pověst v zahraničí?

Já myslím, že dobrou. Například podle Izraelců, které potkávám v prostředí startupů, nemáme vůbec špatné nápady ani nedostatečnou kvalifikaci či odbornost, jen moc neumíme svůj úspěch prodat. Do určité míry považujeme oblast prodeje za podřadné řemeslo, které bychom raději nedělali. Zároveň se možná občas bereme až příliš vážně a zbytečně se obáváme neúspěchu. Měli bychom se naučit brát naše pokusy do určité míry i jako hru. A poučit se jak z našich neúspěchů, tak úspěchů.

Svoji roli a roli ELAI vnímám právě v povzbuzování úsilí a snah šikovných lidí u nás. Během našeho Týdne podnikání, Týdne inovací nebo největší soutěže na světě pro startupy Get in the Ring se snažíme poukázat na jejich snahy a zároveň zvýšit povědomí o jejich úspěších jak v rámci České republiky, tak mezinárodně.

A jak jste vnímal diskusi ohledně nového označení pro Českou republiku v zahraničí?

Osobně si myslím, že víc než řešit správné etymologické označení by nám pomohlo zamyslet se nad tím, jak zvýšit hodnotu této značky. Je jedno, jak se něco jmenuje, důležitější je konotace. Osobně se mi ale název moc nelíbí. Když jsem říkal, že jsem z České republiky, cítil jsem se hrdější a zároveň jsem to vnímal jako pokračování masarykovské tradice.

V oblasti sportovní v zahraničí nejlépe reprezentuje českou značku Jaromír Jágr. Existují i další osobnosti, které Čechům dělají reklamu napříč dalšími obory?

Těch osobností je v různých oborech bezpochyby řada. Dostat se však do mezinárodního povědomí v takové míře jako Jaromír Jágr, to se podaří málokomu. Vidím velkou naději v polistopadové generaci, která je sebevědomější a cílevědomější – měli bychom jim fandit a povzbuzovat je v jejich snech.

Jakým způsobem kromě zmiňovaného Týdne podnikání a Týdne inovací ELAI podporuje Čechy, aby byli úspěšnější?

Děláme toho více. Kromě těchto dvou celorepublikových událostí realizujeme již workshopy a vzdělávací programy s inspirativními osobnostmi jako třeba s šéfkou Google Taťánou Le Moigne, šéfredaktorem Forbes Martinem Šimůnkem, moderátorem Janem Krausem nebo představiteli nejdynamičtějšího českého startupu Skypicker. V oblasti vzdělávání jsme vymysleli s českými učiteli informatiky projekt etické digitální gramotnosti IN(ternet) Generation, který je navržen tak, aby pomohl rodičům a školám vzdělávat děti v této důležité oblasti. Jsme hlavními partnery Yoda Mentorship Programu, který realizují čeští studenti Oxfordské univerzity s cílem bezplatně mentorovat české studenty při podávání přihlášek na nejlepší zahraniční univerzity.

Naším posledním, ale zároveň nejzábavnějším projektem je náš vlastní startup Poetizer, první sociální síť na světě pro milovníky básní. Chceme tak podpořit kreativitu a básnickou tvorbu jak profesionálních, tak amatérských básníků.

Mají čeští studenti šanci na zahraničních univerzitách uspět?

Naši studenti mají rozhodně šanci uspět na těch nejlepších univerzitách na světě. Čeští studenti mají úžasný rozhled a jsou velmi dobře informovaní. Trochu horší je to s jejich sebevědomím a se s schopností prezentovat svůj názor a  kriticky uvažovat. V tom jsme stále ještě trochu pozadu. Nicméně počet našich studentů na top univerzitách každým rokem narůstá a někteří z nich se k nám i vracejí a to je moc dobře. 

Ve společnosti byla cítit frustrace, lidi se báli o existenci, báli se něco říct nahlas, říká o založení Galerie NE Pavel Eichler. Chtěli prý proto začít sbírat příběhlidí, kteří jdou svojí cestou. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy