


Suezským průplavem prošel už před lety, teď ale kvůli změnám klimatu obsazuje řecké mělčiny a vyhání lidi z vody. Čtverzubec se stal noční můrou tamních letovisek, která proti němu začala stavět podmořské zátarasy. Útoky na lidi plní stránky novin, ale realita v moři je komplikovanější. Bioložka Zuzana Musilová vysvětluje, proč tato ryba do mělkých vod vlastně plave a co se stane, když ji potkáte.

Řecké úřady začaly instalovat první plovoucí bariéry, které mají chránit koupající se před invazním čtverzubcem stříbrolícím (Lagocephalus sceleratus). První síť vznikla letos v přímořském městě Chalkida na ostrově Evia, další budou následovat.
Ryba je známá svými mimořádně silnými čelistmi připomínajícími papouščí zobák a také neurotoxinem tetrodotoxinem, který může být pro člověka smrtelný. Právě kolem její nebezpečnosti se ale podle odborníků začíná vytvářet zbytečná hysterie.
„Předně kolem tohoto druhu je v českých médiích v současné době opravdu hype a tvrzení, která se objevují, jsou přehnaná,“ říká ichtyoložka a evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Čtverzubec stříbrolící přitom není žádným novým příchozím. Ve východním Středomoří se objevuje už více než dvě desetiletí.
„Tento druh čtverzubce žije v Indo-Pacifiku a do Středozemního moře se dostal Suezkým průplavem někdy kolem roku 2005. Druhů, které se touto cestou do Středozemního moře dostaly, je více,“ vysvětluje Musilová.
Podle vědkyně jde o ukázkový příklad toho, jak mohou klimatické změny proměňovat mořské ekosystémy. „Určitě bych ho uvedla jako dobrý příklad toho, jak se může z běžného druhu na jedné straně oceánu stát invazní druh na druhé straně oceánu,“ říká Musilová. Současně ale upozorňuje, že není možné s jistotou říct, jak velkou část současného rozšíření lze připsat právě oteplování moře.
Mediální pozornost přitahují především zprávy o silném stisku čelistí a ojedinělých případech pokousání lidí. „Kolem jeho zubů je trochu neoprávněná hysterie. Zuby všech čtverzubců jsou silné a připomínají papouščí zobák, ale tyto ryby samy na lidi nikdy neútočí.“
Problém podle ní nastává především ve chvíli, kdy člověk s rybou manipuluje nebo jí brání v pohybu. „Nebezpečná může být situace, kdy rybu uloví například sportovní rybář nebo ji vezme někdo do ruky a strkal by jí prsty do tlamy. Pak samozřejmě stisk těchto zubů může být velmi silný a může způsobit zranění.“
Právě podobnými situacemi vysvětluje odbornice i vznik ochranných sítí na některých řeckých plážích.
„Tyto ryby rády plavou do mělkých vod, protože jsou zvědavé. Pokud by došlo k tomu, že uvíznou v mělčině nebo budou mít pocit, že se nemohou vrátit zpátky do moře, mohou se kousnutím snažit vymoci si cestu zpět. Ryba sama od sebe nezaútočí, ale pokud by ji někdo omezil nebo se ji třeba snažil ulovit rukama na mělké pláži, tak k tomu zranění dojít může. Na mělké pláži s mnoha lidmi a dětmi je tato situace docela představitelná, a dokonce pravděpodobná.“
Skutečné problémy dnes čtverzubci způsobují především rybářům. Ve velkých počtech končí v sítích, poškozují úlovky a komplikují běžný lov.
„Hlavním problémem je, že tento čtverzubec se v současné době vyskytuje ve velkých počtech, což je právě běžné pro invazní druhy. Tyto velké počty jsou rybáři uloveny jako takzvaný bycatch,“ vysvětluje Musilová. „Musí je vyhazovat, musí s nimi manipulovat a to jim zabírá čas i kapacitu na lov jiných ryb, z toho tedy plynou ty škody.“
Jak velký dopad bude mít invazní druh na samotné středomořské ekosystémy, zatím podle vědců není možné spolehlivě vyhodnotit. „Stejně jako každý jiný invazní druh konkuruje druhům přirozeně se vyskytujícím nebo je rovnou žere. Zároveň se momentálně vyskytuje ve velkých počtech a v neposlední řadě je docela dobře vybaven proti predátorům čili nemá moc přirozených nepřátel.“
Řecko i Kypr proto začaly rybářům vyplácet odměny za jejich odlov. Podobný přístup se už dříve osvědčil například u invazních perutýnů v Karibiku. „Toto opatření může dočasně fungovat, zejména za situace, kdy je populační hustota vysoká. To může pomoci trochu omezit tyto ryby.“ Úplné odstranění čtverzubců ze Středozemního moře ale podle odborníků není realistické.
„Nikdy se nepodaří tyto ryby úplně vyhubit. Pravděpodobnější je, že jejich populační hustoty časem poklesnou přirozeně a nadále budou součástí druhového složení Středozemního moře, ale už jen v menších počtech jedinců.“ „Další šíření je u invazních druhů velmi běžné, takže můj odhad je, že šíření směrem na západ může probíhat.“
Podobných případů může podle Musilové v budoucnu přibývat. „Do budoucna můžeme očekávat více druhů z Rudého moře, které díky oteplení Středozemního moře budou přežívat i ve Středozemním moři. Jestli se ale některý druh stane invazním, to se předpovědět vůbec nedá.“
Zdroj: autorský článek, theguardian.com, telegraph.co.uk









Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.



Každý pátý Čech podle průzkumu sahá po alkoholu kvůli stresu a negativním emocím. Následky přitom nemusí být dlouho vidět. „Játra nemají receptory bolesti. Varováním, že něco není v pořádku, může být tmavá moč, velmi světlá stolice nebo zežloutnutí kůže a očí, “ upozorňuje lékárnice Kamila Horníčková. Tichý zánět nebo ztučnění se tak podle ní mohou rozvíjet bez příznaků dlouhou řadu let.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.