Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence. | Foto: Aktuálně.cz / Umělá inteligence / A. I. / Dall E3 a Midjourney / Prompt engineering: Dan Poláček

Hrabě de Vecchi a jeho fatální expertíza (9. listopadu 1897, Washington D.C.)

Na přelomu 19. a 20. století, v době plné pokroku a víry v lidský rozum, se odehrála smutná událost, která bolestně připomněla, že příroda je mocná čarodějka.

Hrabě Achilles de Vecchi byl mužem, kterého znala Evropa i Amerika. Italský diplomat, válečný hrdina, někdejší velvyslanec slavného Garibaldiho, a dokonce velitel dělostřeleckého pluku během americké občanské války. Po letech státnických služeb žil ve Washingtonu, kde si udržoval pověst muže kultivovaného, vzdělaného. Zároveň se profiloval jako znalec hub. Každý týden navštěvoval trh, kde pečlivě vybíral houby, o nichž byl přesvědčen, že je zná do posledního detailu. I tak se mu tento organismus stal osudným.

V listopadu 1897 pozval na snídani doktora Daniela J. Kellyho, kterému předložil čerstvě připravené houby - oba muži je označili za "nejlepší houby, jaké kdy jedli". Nevěděli, že místo Vecchiho oblíbené houby Amanita caesarea snědli Amanita muscaria - jedovatou muchomůrku červenou. 

Netrvalo to dlouho a hrabě náhle oslepl a upadl do bezvědomí a následující den zemřel. Doktor Kelly, zasažen menší dávkou toxinu, přežil. Tragédie tak ukazuje, že i expert může udělat osudovou chybu. A že "nejlepší houby, jaké kdy jedli", mohou být těmi posledními.