Slovensko selhává. „Útoky medvědů nezmizí, konflikt ale můžeme omezit," říká zoolog

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Dva útoky medvěda během dvou dnů znovu rozjitřily už tak vyhrocenou debatu na Slovensku. Strach a emoce střídají ostré politické výpady, zatímco podle zoologa Martina Duľy stát dlouhodobě selhává v tom nejdůležitějším: prevenci. Samotné odstřely problém podle něj nevyřeší.

Slovensko ve středu zaznamenalo druhý útok medvěda na člověka během pouhých dvou dnů. V úterý šelma v Blatnici přeběhla přes náves a škrábla starší ženu, o den později napadl medvěd pastýře u Necpal. Muž skončil s vážnými zraněními v nemocnici. Obě obce leží na úpatí Velké Fatry.

Podle zoologa Martina Duľy z Ústavu ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy univerzity v Brně však nejde o problém posledních týdnů ani jedné sezony. „Slovensko v tomto dlouhodobě selhává,“ říká. Všechny dosavadní vlády podle něj měly možnost situaci řešit důsledněji, místo toho ale chyběl dlouhodobý a koncepční přístup.

Důsledky jsou podle Duľy vidět právě dnes. „Populace medvěda je ve velmi dobré kondici, prosperuje,“ vysvětluje. Slovenská krajina nabízí šelmám dostatek potravy i vhodného prostředí. Přibylo vegetačního krytu a vhodných biotopů, zároveň mají medvědi snadný přístup ke zdrojům potravy spojeným s lidskou činností.

Podle nejlepšího dostupného vědeckého odhadu, který vychází z genetické studie Štátnej ochrany prírody SR a Univerzity Karlovy, tak žije na Slovensku přibližně 1 056 medvědů. Za posledních několik let přitom přibyly i střety s lidmi - mezi rokem 2021 a srpnem 2026 bylo zaznamenáno 58 doložených útoků medvěda na člověka.

„Samozřejmě, pokud je populace silná, ke konfliktům bude docházet,“ říká Duľa. Evropský medvěd však člověka aktivně neloví - všechny útoky jsou v podstatě obranné. A některým střetům v přírodě podle něj zabránit nelze. „Ty útoky také nezmizí,“ dodává.

Medvědi na Slovensku v číslech

1 056 medvědů - nejlepší dostupný vědecký odhad velikosti slovenské populace. Studie Štátné ochrany prírody SR, kterou vypracovala Univerzita Karlova a Česká zemědělská univerzita analyzovala přes 2 000 vzorků srsti a trusu.
124 incidentů - tolik útoků na člověka zaznamenali zoolog Robin Rigg a Slovak Wildlife Society v letech 1998 až 2025.
142 zraněných a 4 mrtví - taková je bilance těchto incidentů. Dlouhodobý průměr vychází na zhruba 4 až 5 útoků ročně.
11 útoků v roce 2024 a 17 v roce 2025 - čísla byla v posledních letech výrazně nad dlouhodobým průměrem.
Žádný z doložených útoků nebyl predátorský - medvědi při nich člověka nelovili. Útoky jsou podle odborníků zpravidla obrannou reakcí.
^Zdroj:^gearcheckers

Člověk může v přírodě například nečekaně narazit na medvěda, který odpočívá nebo hledá potravu. Větší prostor pro prevenci ale podle Duľy existuje tam, kde šelmy přicházejí k lidem právě za jídlem.

Politický freestyle

Situaci podle Duľy komplikuje také vyhrocená společenská debata. „Zakládá se hlavně na emocích, což je úplně špatně,“ říká. Z medvěda se podle něj stalo politické téma, na kterém lze sbírat politické body.

Řešení přitom podle něj vyžaduje pravý opak - dlouhodobý plán a práci s daty. „Je potřeba to řešit systematicky, dlouhodobě a s nějakým konceptem,“ dodává. Současný přístup podle něj působí nahodile.

„Momentálně je to v podstatě takový freestyle. Vidíme, že útoků je historicky nejvíc a historicky nejvíc je také odstřelených medvědů. A útoky stále přibývají.“ Sám přitom není obecně proti regulaci populace. Musí ale podle něj vycházet z kvalitních dat.

Medvědy láká jídlo

Jedním z hlavních důvodů, proč se medvědi přibližují k lidem, je dostupnost potravy. Na konci léta dozrává ovoce a v krajině je také energeticky bohatá kukuřice, do jejíž polí medvědi míří. Problémem ale nejsou jen pole a sady. Šelmy mohou přilákat také nezabezpečené odpadky nebo komposty.

Právě odstranění těchto lákadel považuje Duľa za jeden ze základů řešení. „Preventivní opatření jsou alfa a omega toho problému,” podotýká.

V praxi to znamená především zabezpečit odpad a komposty tak, aby se k nim šelmy nedostaly, sklidit ovoce dříve, než začne medvědy lákat, a chránit sady například ploty nebo elektrickými ohradníky. Právě taková opatření podle něj mohou omezit počet situací, kdy se medvědi vydávají za potravou přímo do blízkosti lidí.

Nebezpečí ale nevzniká jen v blízkosti obydlí. Turisté by se měli držet značených tras a počítat s tím, že medvědi mají dva vrcholy aktivity - brzy ráno a pozdě večer. Pozor by si měli dát také majitelé psů. „Když lidé jdou se psem, měli by ho mít na vodítku a nenechávat ho běhat na volno,“ doporučuje Duľa. Pes může medvěda vyprovokovat a šelma pak může spojit psa i jeho majitele.