Slivovice nalačno nepomůže. Přední infektolog boří mýty o infekcích, očkování i antibiotikách

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Děsíme se exotických nákaz, ale proti klíšťatům, v nichž držíme evropský rekord, se neočkujeme. A na dovolené spoléháme na panáka slivovice, který má v žaludku vypálit všechny bakterie. Přednosta motolské infekční kliniky Milan Trojánek ale boří zažité mýty. Vysvětluje, proč ranní pálenka trávení spíš ublíží, jak selhávají nejsilnější antibiotika a proč černý kašel čeká téměř každého z nás.

Představa, že ranní štamprle spálí v žaludku nebezpečné bakterie a klíště ze zahrady nestojí za řeč, je v Česku hluboce zakořeněná. V ordinacích a na lůžkových odděleních se však tato lidová moudra rychle rozpadají. Milan Trojánek, který vede infekční kliniku v pražském Motole, vidí opak: pacienty, které zradila falešná jistota. Právě zažité zvyklosti a podceňování zdánlivě běžných chorob podle něj představují mnohem větší riziko než tropické horečky.

Milan Trojánek se k infektologii dostal už jako dítě. Ve čtvrté třídě dostal k Vánocům mikroskop a začal zkoumat svět, který běžně nevidíme. „Když už medicína, tak radši pracovat s lidmi než jenom v laboratoři,“ vzpomíná. Už během prvního ročníku medicíny proto začal docházet na infekční oddělení Bulovky.

Dnes jako přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny v Motole upozorňuje, že největší hrozbou nejsou vždy exotické choroby. Mnohem blíž máme nemoci, o kterých jsme si mysleli, že ustupují. Typickým příkladem jsou spalničky nebo černý kašel.

„Ukazuje se, že každý z nás se nakazí černým kašlem třeba dvakrát až třikrát za život,“ říká Trojánek. U nejmenších dětí, seniorů nebo chronicky nemocných ale může mít nemoc závažný průběh. Svou roli podle něj hraje i změna používané vakcíny – novější je bezpečnější, ale méně účinná než ta původní.

Kdo je Milan Trojánek

Přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny ve Fakultní nemocnici Motol, dlouhodobě se věnuje infekčním chorobám, očkování, antibiotické léčbě a rizikům spojeným s cestováním do zahraničí, včetně exotických nákaz. K infektologii měl blízko už od dětství, kdy ho k mikrobiologii přivedl první mikroskop.

Klíšťata jsou větší hrozbou než exotika

Velmi reálným rizikem je podle něj klíšťová encefalitida. Česko patří k zemím s jedním z nejvyšších výskytů v Evropě.

„Jsme hyperendemickou oblastí. To znamená, že počet případů vztažený na počet obyvatel je opravdu jeden z nejvyšších v Evropě,“ upozorňuje. Klíšťovou encefalitidu považuje z hlediska dlouhodobých následků za závažnější než lymskou boreliózu.

Antibiotika přestávají být jistota

Dalším problémem je rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům. Trojánek připomíná přípravek meropenem, který byl dříve jakousi poslední záchranou. „Je to takový tank mezi antibiotiky,“ říká. Dnes už se ale i v Česku objevují bakterie, na které nezabírá.

Lékaři proto musejí sahat po alternativách, které mohou být dražší, méně účinné a mít více nežádoucích účinků.

Panák slivovice nepomůže. Spíš naopak

A co oblíbená česká rada dát si na dovolené před jídlem panáka pálenky, aby se člověk vyhnul střevním problémům?

„Já vás zklamu, ale ta slivovice nefunguje,“ říká Trojánek. Podle studie, na níž se podílel jeho tým v Motole, může být efekt dokonce opačný. „Paradoxně alkohol zvyšuje riziko trávicích obtíží. Takže bohužel pálenka nefunguje na prevenci infekcí.“

Cestovatele podle něj nejčastěji netrápí ebola ani jiné exotické infekce, ale mnohem obyčejnější průjmy a respirační onemocnění. A velmi závažné komplikace na cestách pak často souvisejí se zhoršením chronických chorob nebo s úrazy a dopravními nehodami.

Proto podle Trojánka nestačí řešit jen očkování a lékárničku. Důležitá je dostatečná zásoba běžných léků, konzultace s lékařem a kvalitní cestovní pojištění bez problematických výluk. „Druhá dobrá rada je kvalitní cestovní pojištění, které nebude mít výluku na chronické onemocnění,“ zdůrazňuje.