


Původně hledali jen ovocný sad, kde by mohli sázet stromy. Místo toho objevili zchátralý statek na samotě, který si je podmanil svou atmosférou. Rodina strávila poslední roky citlivou obnovou Zadního Hrádku.
„Nebyl za tím úplně přesný plán. Původně jsme chtěli koupit sad a šli jsme se podívat na inzerát, ve kterém byl k sadu i nějaký statek. Nakonec se ukázalo, že je to přesně obráceně,“ usmívá se majitelka při vzpomínce na první setkání se Zadním Hrádkem.



Místo, které dnes působí jako oáza klidu, bylo tehdy v zanedbaném stavu, ale mělo v sobě cosi magnetického. „Zadní Hrádek nás zaujal právě tím, že nepůsobil jako něco, co je potřeba celé předělat podle našich představ. Naopak jsme postupně zjišťovali, že se mu musíme přizpůsobit my.“
Rekonstrukce tři sta let starého hospodářství nebyla o bourání. Majitelé se rozhodli zachovat měřítko, původní materiály a především „paměť“ místa. Cílem nebylo vytvořit skanzen, ale živý prostor, kde se historie přirozeně potkává se současností.
„Taková místa existovala dlouho před námi a snad budou existovat i dlouho po nás. Měli jsme pocit, že stojí za to pokusit se tomuto místu vrátit život a přitom mu příliš neublížit,“ vysvětluje majitelka. Nejtěžší podle ní bylo poznat, kdy do stavby zasáhnout a kdy ji nechat být. „U starého domu je velmi snadné všechno narovnat, sjednotit a zdokonalit, a tím z něj postupně odstranit to, co na něm bylo zajímavé.“
Dnes hosté na Hrádku najdou střídmou architekturu, kde hlavní roli hraje kámen, staré dřevo a světlo. „Nová architektura podle nás nemusela dokazovat svou přítomnost. Chtěli jsme, aby člověk spíš vnímal dvůr, stromy, louku a materiály než jednotlivá architektonická gesta,“ doplňuje majitelka.
Zadní Hrádek nabízí šest hektarů zahrad, sadů a luk bez jediného přímého souseda. V době, kdy se luxus často definuje počtem hvězdiček, zde sází na úplně jiné hodnoty: ticho, soukromí a možnost vyjít ráno bosou nohou přímo do trávy.
„Možnost ráno otevřít dveře a vyjít rovnou do zahrady byla po většinu lidské historie úplně obyčejná věc. Možná je zvláštní spíš to, že ji dnes začínáme vnímat jako luxus,“ zamýšlí se majitelka. Hosté, kteří sem přijíždějí, podle ní často hledají prostou změnu rytmu.
„Největší radost máme paradoxně tehdy, když lidé přestanou řešit, jak je tu všechno pěkné. Začnou vařit, dlouho si povídají, jdou do zahrady nebo prostě zůstanou venku. V tu chvíli máme pocit, že místo funguje.“
Ubytování je dnes také v nabídce Amazing Places. „Máme z toho radost především proto, že se díky Amazing Places o Zadním Hrádku dozvědí lidé, kteří podobná místa hledají. Zároveň to bereme s určitou pokorou. Hrádek pro nás není hotový produkt a nechceme, aby se jím stal. Je to místo, o které se staráme a které teď můžeme na nějaký čas sdílet i s dalšími lidmi. Právě takové oživení místa jsme od začátku hledali.“
Život na samotě ale není jen romantika. Šest hektarů pozemků znamená neustálou fyzickou práci, péči o zvířata a krajinu. Majitelé zde vysadili přes dvě stě ovocných stromů, převážně starých vysokokmenných odrůd, a o půdu se jim pomáhají starat ovce.
„Nesnažíme se tvrdit, že jsme úplně soběstační. Spíš se snažíme využívat to, co místo přirozeně nabízí. Část energie získáváme ze slunce, pracujeme s vlastním dřevem a vodou, pěstujeme část potravin,“ popisuje přístup, který vychází z tradice starých hospodářů.
„U starého hospodářství člověk zjistí, že mnoho věcí, kterým dnes říkáme udržitelnost, bývalo úplně normálním způsobem života: věci se opravovaly, materiál se znovu používal a o půdu se pečovalo.“
Zdroj: autorský článek









Když Ivana Tykač letos v červnu představovala desatero, které by podle odborníků z jejího institutu Solvo mohlo pomoci Česku k narození podstatně většího množství dětí, netušila, jestli její plán nakonec neskončí v koši. Teď se ale zdá, že ho bere stále vážněji i samotný premiér Andrej Babiš (ANO). Opakovaně se o něm totiž zmiňuje při úvahách o prorodinné politice.



Česko nabídne Bulharsku osm nových letounů Skyfox společnosti Aero Vodochody. Před odletem do Bulharska to řekl premiér Andrej Babiš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba ANO) doplnil, že delegace jede uzavřít i kontrakt na prodej českých elektrobusů.



Paleontologové léta považovali slavného diplodoka za čistě severoamerického obyvatele. Nález čtrnácti ocasních obratlů u španělského Teruelu však staré pořádky bourá. Pětadvacetimetrový jurský kolos s bičovitým ocasem před 150 miliony lety prokazatelně spásal i evropskou vegetaci. Výzkumníci navíc odhalili překvapivou věc: ještěr prošel na nový kontinent po dočasném pevninském mostu.



Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) změnil náborová kritéria tak, aby sex se zvířaty už nebyl automatickým důvodem k vyřazení uchazeče. Ve středu to prohlásil šéf FBI Kash Patel, když poprvé vypovídal před justičním výborem amerického Senátu. Podle agentury Reuters jeho vyjádření vyvolalo u republikánů i demokratů nevěřícné reakce.



Malá britská vesnice Piddington má jen kolem tří stovek obyvatel, necelý kilometr od ní ale chce stát vybudovat ubytování pro více než tisíc mužských žadatelů o azyl. Vesničané se tak pustili do kroku, který sami označují za zoufalý – v úterý obyvatelé Piddingtonu hlasovali v referendu o vystoupení ze Spojeného království. A další vesnice je údajně chtějí následovat.