Když Ludwig van Beethoven v březnu 1827 umíral, zanechal po sobě nejen hudbu, která přetrvala staletí, ale i tiché přání: aby svět poznal jeho nemoc. O téměř dvě stě let později se k tomuto odkazu vědci skutečně vrátili. Analýza DNA z jeho vlasů přinesla nové odpovědi – a také překvapení, která by si samotný skladatel sotva dokázal představit.
Bylo bouřlivé pondělí 26. března roku 1827, když Ludwig van Beethoven v padesáti šesti letech podlehl dlouhé a vyčerpávající nemoci. Od Vánoc byl upoután na lůžko, trápila ho žloutenka, tělo měl oteklé, břicho napjaté a každý nádech pro něj znamenal boj. Když jeho blízcí po smrti třídili osobní věci, narazili na dokument, který napsal o pětadvacet let dříve – závěť, v níž prosil své bratry, aby svět seznámili s podrobnostmi jeho zdravotního stavu.
Pramen vlasů, který lhal
Dnes už není tajemstvím, že jeden z největších hudebních géniů historie byl ve svých čtyřiceti letech prakticky hluchý. Beethoven chtěl, aby veřejnost chápala tuto skutečnost nejen jako osobní tragédii, ale i jako medicínský případ. Ironií osudu svého lékaře přežil téměř o dvacet let. A přesto až téměř dvě století po jeho smrti se skupina vědců rozhodla jeho přání naplnit způsobem, který si skladatel nemohl ani představit: genetickou analýzou DNA z autentických pramenů jeho vlasů.
„Naším hlavním cílem bylo objasnit Beethovenovy zdravotní potíže, především postupnou ztrátu sluchu, která začala už ve druhé polovině jeho dvacátých let a do roku 1818 vedla k praktické hluchotě,“ uvedl biochemik Johannes Krause z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, když tým v roce 2023 zveřejnil výsledky studie.
Příčina Beethovenovy hluchoty nebyla známá ani jeho osobnímu lékaři Johannu Adamu Schmidtovi. Vše začalo hučením v uších, postupně se přidala nesnášenlivost hlasitých zvuků a nakonec ztráta vnímání vysokých tónů. Pro koncertního hudebníka to znamenalo konec vystupování. V dopisech bratrům Beethoven otevřeně přiznával, že je „beznadějně stižen“ a že uvažoval i o sebevraždě.
Ztráta sluchu však nebyla jediným problémem. Už od dvaadvaceti let skladatele provázely silné bolesti břicha a chronické průjmy. Přibližně šest let před smrtí se objevily první známky onemocnění jater, které je považováno za jednu z hlavních příčin jeho předčasného úmrtí.
V roce 2007 vznikla forenzní studie, která analyzovala pramen vlasů přisuzovaný Beethovenovi, s tvrzením, že skladatel trpěl otravou olovem. V době, kdy se běžně pilo z olověných nádob a léčba často zahrnovala přípravky s obsahem olova, to nepůsobilo nepravděpodobně. Nová studie však tuto teorii vyvrátila: zmíněný pramen vlasů Beethovenovi vůbec nepatřil, pocházel od neznámé ženy. A slavná teorie o otravě olovem se zhroutila jako domeček z karet a taky se ukázalo se, že skutečný Beethovenův genetický kód vypráví úplně jiný příběh.
Klíčové se ukázaly jiné vzorky vlasů, u nichž je původ u skladatele mnohem pravděpodobnější. Jejich analýza naznačuje, že Beethovenova smrt mohla být způsobena infekcí hepatitidou B, zhoršenou nadměrnou konzumací alkoholu a genetickými riziky spojenými s onemocněním jater.
„Nemůžeme s naprostou jistotou říct, co Beethovena zabilo, ale můžeme potvrdit přítomnost významné dědičné zátěže a infekce virem hepatitidy B,“ vysvětlil Krause. „Zároveň se nám podařilo vyloučit několik méně pravděpodobných genetických příčin.“
Na otázku, co způsobilo jeho hluchotu a zažívací potíže, však věda odpověď zatím nemá. „Nepodařilo se nám najít jednoznačnou příčinu Beethovenovy hluchoty ani jeho gastrointestinálních problémů,“ připustil Krause. Leckde tak zůstává více otázek než odpovědí: kde se Beethoven žloutenkou nakazil? Jak se mohlo stát, že se pramen ženských vlasů po staletí vydával za jeho? A co skutečně stálo za bolestmi břicha a ztrátou sluchu?
Ludwig van Beethoven (1770–1827)
Jeden z nejvýznamnějších skladatelů hudebních dějin a klíčová postava přechodu od klasicismu k romantismu. Narodil se v německém Bonnu, většinu života však prožil ve Vídni. Už před třicítkou začal ztrácet sluch a od roku 1818 byl prakticky hluchý. Přesto v tomto období vytvořil některá ze svých nejslavnějších děl, včetně Deváté symfonie. Po celý život trpěl vážnými zdravotními potížemi, zejména zažívacími problémy a onemocněním jater. Zemřel ve věku 56 let. Jeho hudba dodnes patří k základům světového kulturního dědictví.
Záhada Y chromozomu
Tým se přitom inspiroval samotným Beethovenovým přáním, aby svět porozuměl jeho nemoci. Výsledek je v tomto ohledu poněkud hořký. Přesto genetická analýza odhalila ještě jedno překvapení. Srovnání Y chromozomu z Beethovenových vlasů s DNA dnešních příbuzných, kteří pocházejí z otcovské linie, totiž ukázalo nesoulad.
Podle biologického antropologa Tristana Begga z Cambridgeské univerzity to naznačuje mimomanželské početí v některé z generací před Beethovenovým narozením.
„Zjištění ukazuje na událost v otcovské linii mezi početím Hendrika van Beethovena kolem roku 1572 v belgickém Kampenhoutu a narozením Ludwiga van Beethovena o sedm generací později v roce 1770 v Bonnu,“ uvedl Begg. Je to odhalení, které by možná mladší Beethoven nechtěl slyšet. Skladatel tehdy sotva mohl tušit, jaká tajemství se ukrývají v několika pramenech vlasů.
Zdroj: Current Biology
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Machadová předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír. Není jisté, zda ji přijal
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zhruba dvě hodiny v Bílém domě jednal s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou. Ta po setkání podle agentury Reuters řekla, že Trumpovi předala svou Nobelovu cenu za mír. Neuvedla však, zda ji přijal.
ŽIVĚUkrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, je klíčová, řekl Pavel
Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, řekl český prezident Petr Pavel po dnešním jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově. Prezident také uvedl, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná.
ŽIVĚBabišova vláda povládne s důvěrou. "Opozice nebyla přátelská," postěžoval si premiér
Pro vyslovení důvěry vládě hlasovalo podle prvních propočtů všech 108 poslanců koalice ANO, SPD a Motoristů. Proti hlasovalo 91 opozičních zákonodárců.
Euforie mladých hokejistek. Zahrají si o třetí medaili v řadě, rozhodla 59. minuta
České hokejistky porazily ve čtvrtfinále mistrovství světa do 18 let v Kanadě 2:1 Švýcarsko a zahrají si o třetí medaili za sebou. Zápas rozhodla až v předposlední minutě řádné hrací doby Tereza Gildainová a poslala tým do semifinále.
ŽIVĚTrump opět pohrozil Íránu kvůli zabíjení demonstrantů a uvalil nové sankce
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek Íránu pohrozil, že pokud bude nadále pokračovat zabíjení protestujících, bude to mít vážné následky. Bílý dům podle agentury Reuters tvrdí, že Írán pozastavil 800 poprav, které se měly uskutečnit ve středu. Děje se tak v den, kdy Spojené státy uvalily nové sankce na íránské představitele obviněné z potlačování protivládních demonstrací.