Školní jídelny vaří z polotovarů, rodiče kvalitu nevyžadují

Petra Jansová Petra Jansová
7. 1. 2015 10:25
Rozhovor s majitelem soukromé školky o zdravém stravovaní dětí, špatných zvycích ve školních jídelnách, nekvalitních potravinách a postoji ministerských úředníků ke změnám ve stravování.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Rozhovor - "Snažíme se dodržovat pravidla stanovená ministerstvem školství v tzv. spotřebním koši. Bojím toho, že potraviny, které se dnes ve většině školních jídelen používají, výživové hodnoty neobsahují," říká provozovatel soukromé školky nedaleko Prahy Roman Jiroušek. Ten se od začátku snaží zajistit dětem zdravou stravu, připravenou primárně z kvalitních surovin.

Podle něj se i ve školních zařízeních dá vařit kvalitně a za rozumnou cenu. Záleží to ale především na zájmu a chuti kuchařek a zároveň to znamená více práce pro hospodářku.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz prozradil, co si myslí o potravinách ze supermarketu, postoji ministerstva ke změně ve stravování dětí ve školách a školkách i nechuti učit se novým věcem.

Roman Jiroušek
Roman Jiroušek | Foto: Vojtěch Marek

Aktuálně.cz: Ve vaší školce se snažíte vařit zdravě. Čím se řídíte primárně?

Roman Jiroušek: Naším hlavním cílem je propagovat potraviny v bio kvalitě. Snahou je mít především lokální suroviny, pokud tady něco není k dispozici, sáhneme i po zahraniční značce, kde se dá sehnat mnohem víc kvalitních potravin. Lidé to tam vyžadují a běžný standard je o několik tříd výš než u nás. Nikde na světě nenajdete tak levné potraviny jako v ČR.

A.cz: Proč?

Češi nevyžadují kvalitu. Nevím, jak se to stalo, ale spokojíme se s méně kvalitními potravinami. Hlavně že jsou levnější. Dnes mají přístup ke kvalitním potravinám především lidé z vesnice.

A.cz: Věříte v kvalitu bio potravin?

Myslím, že to označení je skutečně nešťastné. Podle mého byl přívlastek zaveden dávno, pro jednodušší orientaci lidí, kteří chtěli jíst kvalitně. Dnes už bych to udělal naopak. Označoval bych ty špatné. Co třeba označit potraviny v supermarketech jako "otraviny" (smích). Podíváme-li se na statistiky, tak v současnosti je v oběhu pouze jedno procento biopotravin. Nemůžeme se pak divit, že se zvyšuje počet dětí s autismem, ADHD nebo s alergiemi. Věřím, že bio potraviny mají jasný původ a lidé, kteří tyto potraviny produkují, to dělají se zájmem vyladit svou obživu s přírodou.

A.cz: Takže v běžných supermarketech nenakupujete?

Někdy nám nic jiného nezbývá. Ne všechny potraviny jsou vždy k dispozici.

A.cz: Čím se primárně řídíte při přípravě školního jídelníčku?

Rozhodně se snažíme dodržovat pravidla stanovená ministerstvem školství v tzv. spotřebním koši. Nicméně se bojím toho, že potraviny, které se dnes ve většině školních jídelen používají, výživové hodnoty neobsahují. Nezbrojím tedy proti ministerstvem stanovenému výživovému koši, ale zásadním problémem je podle mého kvalita potravin.

A.cz: Na kolik vyjde takové jídlo připravované ve vaší kuchyni?

Když jsme začínali, tak celodenní strava vyšla na 131 korun. Dnes je to 93 korun. Na oběd počítáme něco kolem padesáti korun. Abychom snížili ceny co nejvíc, stále řešíme možnost centrálního odběru potravin.

A.cz: Takže hlavní překážkou plošného zavádění jídel připravovaných z kvalitních surovin do školních zařízení asi nebude cena.

Podle mého to bude spíš otázka většího objemu práce. Sehnat nekonvenční potraviny bylo ze začátku dost obtížné. Dnes jsme si už ale vytvořili spolehlivý okruh dodavatelů a dokážeme nakoupit za skvělé ceny. Nejhorší to bylo asi s mléčnými produkty.

A.cz: Takže spousta práce pro hospodářku?

Určitě. Na druhou stranu podle mých zkušeností hospodářka obvykle nebývá tou nejdůležitější součástí jídelny. Pokud kuchařky nebudou chtít, nikdo s nimi nehne. Když jsme chtěli zavést zdravé stravování v naší mateřské škole v jižních Čechách, pro kterou vaří kuchyně v obecní základní škole, pohořeli jsme. Místní kuchařky po měsíci zkušebního provozu řekly, že takto nechtějí vařit, a tamní hospodářka nemohla nic dělat.

A.cz: A proč nechtěly?

Kvůli většímu objemu práce. Na druhou stranu musím uznat, že oloupat brambory na 60 porcí obědů jako u nás je něco jiného než dělat pro 400 strávníků. Je zkrátka mnohem jednodušší si objednat polotovar, tedy předoloupané brambory, nebo něco od Vitany.

A.cz: Zkrátka se jim nechtělo dělat práci navíc.

To není práce navíc. Jde přeci o přirozenou práci! Často se mi stane, že za mnou přijedou různí obchodní zástupci. Nabídnou polotovar, který já odmítnu. Ale umím si představit, že v mnoha kuchyních jsou přijati. Znamená to totiž, že mohou kuchařky odejít domů dřív. Sice je mnoho těch, které mají skutečnou radost z toho, že dětem chutná. Na druhou stranu, zeptejme se, co jsou pro to ochotny udělat?

A.cz: Myslíte si tedy, že většina kuchařek ze školních jídelen je proti změně stravování?

To si netroufám říct. Nicméně když jsme se v roce 2009 účastnili projektu bio do škol, resp. bioškoly, žádný velký zájem jsme nezaznamenali. Školení kuchaře-vegetariána se tehdy účastnily všeho všudy tři kuchařky z celé Prahy a středních Čech.

A.cz: Kdyby se do této akce více zapojilo ministerstvo, byly by vstřícnější?

Zřejmě ano.

A.cz: Spolupracujete nějak s občanskou iniciativou Skutečně zdravá škola, která se rovněž snaží o transformaci školního stravování?

Spolupráce se Skutečně zdravou školou je zatím v plenkách. Snažíme se spíše o předání našich zkušeností, co, jak a proč děláme. Trvalo nám několik let, než jsme ustálili stravování v té míře, jaké ho máme dnes, a myslím si, že i Skutečně zdravá škola musí projít určitým procesem, který ukáže ten správný směr a způsob prosazování názorů. Iniciativu velmi vítám a věřím v ní, ale co se týká hlubší spolupráce, ta zatím stojí na mých kapacitních možnostech, které mi zatím nedovolují se více zapojit.

A.cz: Jak se na vaši snahu dívají ministerští úředníci? Pomáhají vám?

Spíš nás považují za skupinu lidí, kteří se dali náhodou dohromady a vlastně tomu vůbec nerozumí. Potřebují mít všechno podložené argumenty odborníků a všechno zaneseno na papíře. Dle mého se z jejich uvažování zcela vytratil zdravý selský rozum.

A.cz: Ve vaší skupině tedy není žádný odborník?

Ale je. Například výživová poradkyně Margit Slimáková. Ona je jedním z lidí, kteří se podle mého názoru snaží propagovat zdravý životní styl a vyhnout se potravinám plným chemie, které nás ubíjí. Dnes je zároveň součástí pracovní skupiny na Ministerstvu školství ČR.

A.cz: Proč se na ministerstvu tolik změnám brání?

Já si nemyslím, že se brání. Oni jen tiše naslouchají, vyčkávají, až se přežene ta největší vlna "křiklounů", a pak se vším přijdou jako se svým nápadem. Jako to bylo v minulosti například s nápojovými automaty ve školách.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Australská rallye byla zrušena kvůli obrovským požárům, titul mezi týmy má tak Hyundai

Světový šampionát v automobilových soutěžích přijde o Australskou rallye. Původně plánovaný poslední podnik letošní sezony, který se měl jet od čtvrtku do neděle, byl zrušen. Důvodem jsou ničivé lesní požáry, které ohrožují i dějiště rallye - oblast Nového Jižního Walesu.

Zrušení soutěže znamená, že titul mezi týmy získala značka Hyundai, která o 18 bodů porazila Toyotu., Šampionem mezi piloty se už na Katalánské rallye stal Ott Tänäk s Toyotou.

Zdroj: Radek Vičík
před 1 hodinou

Čistý zisk ČEZ vzrostl, za poslední tři čtvrtletí dokonce o polovinu

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ stoupl za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně zhruba o polovinu na 13,6 miliardy korun. Tržby vzrostly o 16,3 procenta na 148,1 miliardy. Pomohl k tomu zejména růst cen elektřiny a vyšší zisk z obchodování s komoditami. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. Po očištění o mimořádné vlivy dokonce podle ČEZ čistý zisk vystoupal až na 14,7 miliardy. Za celý letošní rok chce skupina dosáhnout čistého zisku až 18 miliard oproti 10,5 miliardy za loňský rok.

Zdroj: ČTK
Další zprávy