Škola sexu láme tabu. Muslimky se v ní učí být šťastnější

pej
15. 5. 2015 9:15
Obyvatelé Kyrgyzstánu si oblíbili školu sexu. Tamní ženy a muži se v ní učí, jak si lépe vychutnat partnerský život a zároveň si zvyšují povědomí o sexu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Biškek - Když se před třemi lety zakládala v Kyrgyzstánu škola sexu, nebylo jisté, jak na ni zdejší konzervativní obyvatelé zareagují. Postupem času se ale stala natolik populární, že v současnosti má už dvě pobočky. Další se má otevřít v sousedním Kazachstánu, píše deník The Guardian.

"Chtěla jsem vytvořit místo, kde by ženy mohly rozvíjet svoji ženskost. V dobách Sovětského svazu totiž fungovaly doslova jako roboti a dnes se z této mechanické strnulosti potřebují osvobodit," vysvětlila Rakhat Kenjebek kyzy, co ji vedlo k založení poměrně atypického školního zařízení.

Více než 150 studentů ve věku mezi 18 až 66 lety se může přihlásit například do kurzů, kde proniknou do tajů erotické fantazie. V zemi, kde sex stále patří k tabuizovaným tématům, je o kurzy enormní zájem. "Nečekala jsem, že budeme vytíženi více než na plný úvazek," dodává zakladatelka.

Převážnou část klientely tvoří ženy, z velké části z muslimských rodin. "Bojí se totiž, že pokud nebudou dobrými manželkami, najdou si jejich partneři další ženy," říká. Upozorňuje tak na v reálu stále existující, i když nezákonnou polygamii.

Za lekci zaplatí ženy v přepočtu přibližně 760 korun a podle zakladatelky školy by se v ní měly primárně naučit, jak respektovat samy sebe, být šťastné a prožít život co nejlépe.

Sexuální výchovou chtějí předcházet domácímu násilí

Škola, kde v současnosti pracuje několik obchodních manažerů, specialistů na sociální sítě a pět koučů, nabízí i lekce určené pro muže. Ty vede bývalý kulturista a fitness trenér, který tamní muže učí mimo jiné speciálním svalovým cvičením důležitým v prevenci onemocnění rakovinou prostaty.

Důležitost debat o sexu v této bývalé sovětské republice potvrzuje i ředitelka ženského krizového centra Bubusara Ryskulova. "Bavit se o sexu je v naší společnosti stále nezvyklé. Mladí lidé nemají k důležitým informacím přístup, což následně vede ke vzniku jiných závažných problémů," dodává.

Podle ní nedostatečné povědomí a neúplná sexuální výchova dospívajících vedou k navyšování případů zneužívání a domácího násilí páchaného na ženách. "Na uvolněnou atmosféru po pádu SSSR nebyli lidé připraveni. Dívky hodně experimentovaly a příliš provokativně se oblékaly. Zkrátka jsme se vydali špatnou cestou," upřesňuje.

Když se podíváte na seznamovací inzeráty, tak překvapí, kolik lidí má o tyto praktiky zájem, říká sexuolog Uzel v rozhovoru k filmu Padesát odstínů šedi, jehož knižní předloha se stala bestsellerem. | Video: DVTV

Rakhat Kenjebek kyzy se při zakládání školy inspirovala pobytem v Číně. Převzaté tradiční léčebné metody a učení začala po svém návratu aplikovat mezi nejbližšími přáteli. Až s postupným rozšiřováním okruhu zájemců přistoupila k založení školy.

V Kyrgyzstánu existují momentálně dvě centra, další plánuje otevřít v červnu v Kazachstánu. Se svými metodami chce expandovat i do západní Evropy.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy