Skleněný dům Vojty Kotka má nečekaný háček. Architekt popsal, co se děje

Dům Vojty Kotka v Kozárovicích se od běžných venkovských staveb výrazně liší. Rozměrné prosklené stěny stírají hranici mezi interiérem a okolní krajinou. Z obývacího pokoje se otevírá výhled na rybník, z horního patra do dálky a z ložnice na blízký les.

Pro herce, který s manželkou Radanou a synem Hubertem buduje na rozsáhlém pozemku vlastní farmu, představuje dům především rodinné zázemí. Jeho podobu navrhl architektonický ateliér 22:22 architekti.

Související

28 fotografiíProhlédnout si 28 fotografií

V Toskánsku nikdy nebyla. Češka riskla nákup domu a pod barvou našla skryté fresky

Sklo jako dominanta

„Objekt má sice oproti běžnému rodinnému domu poměrně velkou míru prosklení, z našeho pohledu se ale nejedná o žádný extrém,“ říká architekt Martin Votřel. Připomíná například slavný Glass House amerického architekta Philipa Johnsona z poloviny minulého století, jehož obvodové stěny tvoří ze sta procent sklo. U Kotkova domu se prosklení pohybuje přibližně kolem poloviny obvodových ploch.

Rozdíl oproti starším stavbám spočívá především v použitých materiálech a konstrukci. Tradiční nosné stěny zde nahrazuje subtilní ocelová konstrukce, která architektům umožnila svobodněji rozhodnout, které části domu zůstanou plné a které se otevřou do krajiny.

„Objekt se tak stává trojrozměrnou hrou střídání ploch prosklení s plnými plochami s prkenným obkladem v exteriéru i interiéru – vše v rastru pravidelného 5m modulu přiznané ocelové konstrukce,“ popisuje Votřel. Stejný princip architekti použili i u dalších budov, které postupně doplňují farmu. Každá se přitom otevírá do okolí podle toho, jaké výhledy a podmínky nabízí její umístění.

Související

53 fotografiíProhlédnout si 53 fotografií

Z Káhiry koupil ruinu v Krušných horách. Dnes na její opravu vydělávají noclehy ve vagonech

V létě musí sklo zastavit slunce

Velké prosklené plochy přivádějí do interiéru denní světlo a umožňují sledovat proměny přírody. V zimě však mohou zvyšovat tepelné ztráty, zatímco v létě hrozí přehřívání. Proto nestačí spoléhat pouze na kvalitní okna.

„Stejně jako u běžného domu zajišťují tepelný komfort prostředky pasivní a aktivní. Mezi pasivní patří například tvar objektu, jeho orientace, tepelně technické vlastnosti obvodového pláště nebo řešení detailů s důrazem na eliminaci tepelných mostů,“ vysvětluje Votřel.

Důležitou roli hrají také samotná skla a jejich rámy. Moderní technologie výrazně zlepšily jejich izolační vlastnosti. V Kotkově domě navíc počítají s vnějšími screenovými roletami, které omezují pronikání slunečního tepla, aniž by obyvatelé přišli o výhled do krajiny.

Související

Prohlédněte si, jak vypadá nově zrekonstruovaný Průmyslový palác v Praze

Vytápění i chlazení zajišťuje tepelné čerpadlo s hloubkovým vrtem. Podlahové topení dokáže v létě fungovat v opačném režimu a interiér pozvolna ochlazovat. V nejteplejších dnech pomáhají také fancoily, tedy zařízení pro rychlejší chlazení, ukrytá ve vestavěném nábytku.

Architekti mysleli i na chlad, který mohou lidé pociťovat v blízkosti velkých oken. „Pro eliminaci pocitu studeného sálání prosklených ploch jsou rozvody podlahového topení podél oken zahuštěny a před prosklenou stěnu v obývacím pokoji jsou doplněna krbová kamna s bohatým prosklením a silným sálavým účinkem,“ popisuje Votřel. K tepelnému komfortu přispívá také řízené větrání s rekuperací, které omezuje tepelné ztráty a pomáhá rovnoměrně rozvádět teplo i chlad.

Za výhledy se platí vyšší spotřebou

Moderní technologie dokážou mnohé nevýhody skleněného domu zmírnit, jednu zásadní však neodstraní. Prosklená stěna nikdy neizoluje stejně dobře jako plná obvodová konstrukce. „I přes zmíněný pokrok v technologiích a materiálech nedosahují prosklené plochy tepelně technických parametrů plných stěn a významně prosklený dům je tedy v principu energeticky náročnější než identický objekt s menšími okny,“ upozorňuje Votřel.

Prosklení ale může v některých obdobích fungovat i opačně. Pokud jsou velká okna orientována k jihu, proniká jimi v zimě a v přechodných měsících do interiéru nízko položené slunce. Teplo se ukládá do těžkých betonových podlah a pomáhá snižovat potřebu vytápění.

Významnou část energetické potřeby domu i dalších budov na farmě má pokrýt fotovoltaická elektrárna na střeše právě budované stodoly. Podle Votřela tak výsledná spotřeba energie odebírané ze sítě nemusí být vyšší než u běžného rodinného domu.

Ložnice míří do lesa, obývák k rybníku

Velké prosklené stěny přinášejí otázku, jak si v domě uchovat soukromí. Kotkovým v tomto ohledu pomáhá rozlehlý pozemek, členitý terén a vzrostlá zeleň. Architekti proto mohli každou místnost otevřít do okolí jinak. Největší prosklení má obývací pokoj s výhledem na rybník. Herna v podkroví nabízí vzdálené výhledy do krajiny, zatímco rodičovská ložnice se otevírá do intimnějšího prostoru přilehlého lesa.

„Členitost okolní krajiny, její otevřenost či uzavřenost a zejména kompozice střední a vysoké zeleně jsou tak dalším principem, se kterým lze pracovat – a v tomto konkrétním případě by se s ním vzhledem k velikosti a rozmanitosti pozemku dalo i vystačit,“ říká architekt. Ani zde však nechybějí závěsy. Zajišťují soukromí, umožňují zatemnění ložnic a chrání před oslněním. Právě po setmění totiž prosklené stěny ukazují svou méně obvyklou stránku.

„Prosklená stěna při pohledu zevnitř působí jako temné zrcadlo, ve kterém se odráží interiér, ale není vidět ven – což může být pro někoho nepříjemné,“ upozorňuje Votřel. Architekti proto kolem domu rozmístili skryté reflektory, které nasvěcují koruny blízkých stromů a keřů.

Zobrazit
12 fotografií

I mytí oken má svá pravidla

Velkoformátová okna vyžadují také specifickou údržbu. Podle Votřela však jejich velikost sama o sobě neznamená, že by je majitelé museli umývat častěji než běžná okna. Záleží především na okolním prostředí, prašnosti, blízkosti vegetace a počasí.

Více pozornosti potřebují posuvné okenní systémy. Jejich profily je nutné udržovat čisté, aby se v nich nehromadily nečistoty a neopotřebovávaly se mechanické části. Občasná kontrola a seřízení jsou proto důležitou součástí údržby.

Složitější může být případná výměna skla. Velkoformátová dvojskla a trojskla váží stovky kilogramů, takže jejich manipulace často vyžaduje speciální techniku. „Ze statických i bezpečnostních důvodů jsou velmi robustní a odolná a k jejich rozbití dochází při běžném užívání velmi zřídka,“ dodává architekt.

Dům, který počítá s přírodou

Rozlehlý pozemek Kotkovým umožňuje využít výhody velkých prosklených ploch, které by v husté městské zástavbě vyžadovaly mnohem větší důraz na soukromí a ochranu před hlukem. Ani na farmě se však během výstavby nevyhnou ruchu. Pomáhají jim proto akusticky kvalitní okna a řízené větrání, díky němuž je nemusí kvůli čerstvému vzduchu otevírat.

„Takové bydlení dává největší smysl u lidí, kteří ocení maximální propojení interiéru s exteriérem, užívají si pocit propojenosti s okolním prostředím, a baví je vnímat střídání ročních období či proměny počasí,“ uzavírá Votřel.

Zdroj: autorský článek