Šípky nejsou zajímavé jen kvůli vitaminu C. Vědci zkoumali i jejich vliv na bolavé klouby

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Šípkový čaj patří k podzimním klasikám. Stačí nasbírat červené plody růže šípkové, zalít je horkou vodou a člověk má pocit, že si připravil pořádnou dávku vitaminu C. Jenže mezi tím, kolik ho obsahuje čerstvý šípek a kolik se ho skutečně dostane do hrnku, může být značný rozdíl. Šípky navíc obsahují látky, které vědce zajímají z jiného důvodu: mohly zmírňovat potíže s artrózou.

To, že šípek prokazatelně obsahuje vysoké dávky vitaminu C, nikdo nezpochybňuje. Otázkou ale je, kolik ho skutečně dokážeme zužitkovat. Kolik vitaminu C zůstane v šálku, se pokusili zjistit také turečtí vědci Huri İlyasoğluová a Tuba Eda Arpaová. V roce 2017 publikovali v odborném časopise Journal of Food Science and Technology studii, v níž zkoumali, jak délka louhování a teplota vody ovlivňují vlastnosti šípkového čaje.

Vědci zjistili, že záleží i na tom, jak čaj připravíme. V jejich experimentu se nejvíce sledovaných látek uvolnilo při louhování vody o teplotě 84 až 86 stupňů po dobu šesti až osmi minut. V takto připraveném nápoji naměřili 3,15 miligramu vitaminu C na 100 mililitrů. Běžný čtvrtlitrový hrnek by tak obsahoval přibližně osm miligramů.

Pro představu: celý středně velký pomeranč obsahuje zhruba 70 miligramů vitaminu C. Množství naměřené ve šálku šípkového čaje by tedy odpovídalo asi desetině pomeranče, tedy přibližně jednomu až dvěma jeho dílkům.

Nejde ale o univerzální hodnotu. Skutečné množství vitaminu C se může lišit podle původu a zpracování šípků i způsobu přípravy. Studie především ukazuje, že ani z plodů bohatých na vitamin C se do hrnku nemusí dostat zdaleka tolik, kolik obsahuje samotná surovina.

Šípek přináší další benefity

Šípky nejsou zajímavé pouze kvůli vitaminu C. Obsahují také polyfenoly, flavonoidy a další rostlinné látky s antioxidačními vlastnostmi. Právě některé z nich přivedly vědce k otázce, zda by šípky mohly mít význam také při zmírňování zánětlivých procesů a bolestí kloubů.

Pozornost se soustředila zejména na artrózu, při níž se postupně poškozuje kloubní chrupavka a lidé trpí bolestí a omezenou pohyblivostí. Laboratorní výzkumy naznačily, že některé látky obsažené v šípcích mohou ovlivňovat zánětlivé procesy. To ovšem samo o sobě ještě neznamená, že jejich konzumace dokáže nemoc léčit. Zajímavé výsledky přinesly také klinické studie, které zkoumaly účinky šípkového prášku přímo u pacientů s artrózou.

Na artrózu zkoušeli šípky v kapslích

Jedna z klinických studií vyšla v roce 2005 v odborném časopise Scandinavian Journal of Rheumatology. Dánští vědci v ní sledovali 94 pacientů s artrózou kolenních nebo kyčelních kloubů. Účastníci po dobu tří měsíců užívali buď pět gramů speciálně připraveného šípkového prášku denně, nebo placebo. Poté se skupiny vystřídaly.

Výzkumníci zaznamenali u lidí užívajících šípkový prášek významné snížení bolesti. Po třech měsících se zlepšily také některé další sledované ukazatele, například ztuhlost a omezení běžných aktivit. Účastníci navíc mohli omezit užívání léků proti bolesti.

Podobné výsledky přinesly i další studie. Jedna z nich sledovala sto pacientů po dobu čtyř měsíců. Také v ní vědci zaznamenali statisticky významné snížení bolesti ve skupině užívající šípkový prášek ve srovnání s placebem. Zlepšila se rovněž pohyblivost kyčelního kloubu.

Výzkum má ale svá omezení. Počet účastníků byl poměrně malý a sledování trvalo jen několik měsíců. Studie navíc finančně podporoval výrobce šípkového přípravku. Výsledky proto potřebují potvrdit nezávislé, rozsáhlejší a dlouhodobější výzkumy.

Zásadní je také rozdíl mezi šípkovým čajem a práškem používaným v klinických studiích. Vědci nezkoumali běžný nápoj, ale specificky zpracovaný prášek ze semen a slupek určitého poddruhu růže šípkové. Některé zkoumané přípravky navíc už obsahují látky, které mohou ovlivňovat zánětlivé procesy.

Jak ze šípků získat co nejvíce

Pokud si člověk připravuje šípkový čaj především kvůli vitaminu C, měl by myslet na kvalitu plodů. Dlouhodobé skladování, přístup vzduchu a nevhodné sušení mohou jeho obsah snížit ještě před samotnou přípravou nápoje. Vitamin C je totiž citlivý na teplo, světlo i kyslík.

Roli hraje také teplota vody a délka louhování. Výzkum ukázal, že vyšší teplota ani delší louhování automaticky neznamenají více vitaminu C. V konkrétním experimentu vyšly nejlépe podmínky kolem 85 stupňů a šest až osm minut. U jiných šípků se však výsledek může lišit.

Při přípravě lze použít celé i drcené plody. U drcených šípků se zvětšuje plocha, která přichází do kontaktu s vodou, a látky se tak mohou uvolňovat rychleji. Nápoj je ale vhodné důkladně přecedit, protože jemné chloupky uvnitř plodů mohou dráždit sliznice.

Šípkový čaj může být příjemným doplňkem pitného režimu, není však zaručeným zdrojem vysokých dávek vitaminu C. Ten lze získat také z čerstvého ovoce a zeleniny. Pravidelný příjem z pestré stravy je každopádně spolehlivější než nejisté očekávání na proměnlivé množství vitaminu v jednom šálku.