Když v červenci 1897 v americkém Seattlu zakotvil parník Portland s dvěma tunami zlata na palubě, svět zachvátilo šílenství. Od úředníků po bankéře – tisíce lidí nechaly všeho a vyrazily do Yukonu. Před 130 lety začala nejznámější zlatá horečka dějin, v níž lidé platili za vidinu bohatství omrzlinami, hladem a často i životem.
Všechno začalo 16. srpna 1896 na soutoku řeky Klondike a Králičího potoka, kde zlatokop George Carmack se svou indiánskou ženou a jejími příbuznými našel zlato ležet přímo na dně. Potok okamžitě přejmenovali na Bonanzu.
Carmack při rybolovu potkal dalšího lovce a zlatokopa Roberta Hendersona, který se mu rozpovídal o údajných nalezištích zlata. Oba muži se ale rozešli ve zlém, protože Henderson neměl v lásce indiány. Carmack se tak vydal hledat zlato se svou družinou. Zpráva o nálezu zlata se hned rozšířila mezi ostatními zlatokopy, kteří se vydali po Klondiku za bohatstvím.
Odlehlost severské divočiny a nástup zimy ale způsobily, že zpráva o nálezu pohádkového bohatství pronikla do světa až s ročním zpožděním. Až 17. července 1897 dorazil do Seattlu parník Portland. Z jeho paluby vystoupilo 89 mužů v ošuntělých šatech, kteří v kožených vacích a bednách nesli přes dvě tuny ryzího zlata. Noviny začaly chrlit palcové titulky a na západním pobřeží vypukla masová hysterie. Heslo znělo: „Vzhůru na Klondike!“
Jedna tuna na zádech
Cesta do kanadského vnitrozemí byla ovšem očistcem. Tisíce nezkušených dobrodruhů připluly do aljašských přístavů Dyea a Skagway, odkud vedly dvě hlavní trasy přes pobřežní hory.
Ta slavnější vedla přes Chilkootský průsmyk – strmou stěnu ledu a sněhu, kde se tvořil lidský řetěz. Aby kanadské úřady zabránily mezi zlatokopy hladomoru, severozápadní jízdní policie zavedla nekompromisní pravidlo: každý prospektor musel mít zásoby jídla a vybavení na celý jeden rok – rovných tisíc kilogramů.
Protože do Chilkootského průsmyku nemohla zvířata, museli muži náklad vynášet po částech. Aby dostali celou tunu na vrchol, museli ledové schody vystoupat a seběhnout třicetkrát až čtyřicetkrát.
Druhá trasa, White Pass Trail, byla sice méně strmá, ale terén byl tak zrádný a zacházení se zvířaty tak brutální, že na stezce zahynulo přes tři tisíce tažných koní. Od té doby se jí neřekne jinak než Průsmyk mrtvých koní.
Ti, kteří hory překonali, vyhráno neměli. U zamrzlého Bennettova jezera museli pokácet stromy, postavit provizorní čluny a na jaře riskovat život při plavbě po divokých peřejích dravé řeky Yukon až do vytouženého Dawson City.
Kruté vystřízlivění
Z odhadovaných sto tisíc lidí, kteří se na cestu vydali, dorazila do Dawson City sotva třetina. Z bažinatého břehu vyrostlo během měsíců čtyřicetitisícové velkoměsto plné salonů, nevěstinců, tanečnic a divadel.
Pro většinu příchozích však nastal tvrdý šok. Všechny lukrativní zábory byly beznadějně obsazené. Těžba navíc neměla nic společného s romantickým rýžováním u řeky: půda byla trvale zmrzlá. Zlatokopové museli denně pálit hromady dřeva, aby zem rozehřáli, a kopat úzké šachty do hloubky pěti až deseti metrů, odkud vytahovali zlatonosný štěrk.
Skutečné jmění vydělali obchodníci
Belinda Mulrooneyová, která na sever přivezla zásoby hedvábí a lahví whisky, vybudovala luxusní hotel Grand Forks a stala se nejbohatší ženou Yukonu.
Frederick Trump (narozený jako Friedrich, dědeček budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa) otevřel v Bennettu a Dawson City prosperující podnik Arctic Restaurant and Hotel a provozoval nevěstinec.
Vejce se v Dawsonu prodávalo za tehdy nevídaný jeden dolar za kus a ceny jídla dosahovaly takových výšin, že většina zlatokopů utratila všechno nalezené zlato jen za holé přežití.
Volání divočiny
Z dnešního pohledu opojnou touhu po bohatství odnesla příroda a místní indiáni, kteří přišli o loviště. Lesy v okolí stovek kilometrů padly na stavbu lodí a palivové dříví a říční koryta zanesly tuny bahna.
V létě 1899 horečka náhle skončila – rozletěla se zpráva o nálezu zlata na plážích v aljašském Nome a Dawson City se během několika týdnů téměř vylidnilo.
Mezi těmi, kdo na Klondiku nezbohatli, byl i jednadvacetiletý mladík jménem Jack London. Domů se vrátil s podlomeným zdravím a kurdějemi, ale zápisky z mrazivého severu a pozorování lidské chamtivosti a odvahy přetavil do světových bestsellerů Volání divočiny a Bílý tesák. Byla to právě literatura, co z Klondiku vytvořilo nesmrtelnou legendu.
Zdroj: ČTK
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
To je genocida, zuří Rusové. Jejich idol nesmí závodit kvůli vazbám na Putinovy lidi
Kamila Valijevová nesmí startovat v mezinárodních soutěžích. Ruská krasobruslařka, proslulá dopingovým skandálem a zpackanou jízdou na olympiádě v Pekingu, přišla po intervenci Ukrajinské krasobruslařské federace o status neutrální sportovkyně.
Muž podezřelý ze sabotáží v Německu měl seznam víc než 160 cílů
V obytném voze muže zadrženého kvůli sabotážím na německých elektrických stanicích policie našla poznámky s více než 160 dosavadními či potenciálními cíli. Poslancům zemského sněmu v Severním Porýní-Vestfálsku, v němž se nachází některé z napadených rozvoden, to ve čtvrtek řekl zemský ministr vnitra Herbert Reul.
ŽIVĚ Ukrajina zasáhla rafinerii na Sibiři a přístav u Kaspiku, uvedl Zelenskyj
Ukrajinské síly zasáhly ruskou rafinerii v Jamaloněneckém autonomním okruhu na severu západní Sibiře a námořní přístav v Dagestánu, uvedl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Terčem ukrajinského útoku v Dagestánu na severním Kavkaze se stala Machačkala, strategicky důležitý ruský přístav u Kaspického moře, okomentoval prezidentovo vyjádření server RBK-Ukrajina.
Nové emisní povolenky zdraží paliva. Evropské rafinerie mohou mít problém
Připravovaný systém emisních povolenek ETS 2 zvýší náklady rafinérií, do budoucna se tak projeví i v cenách pohonných hmot. Zároveň ale nejde o důvod současného růstu cen paliv. Vyplývá to z komentářů analytiků. Na negativní dopad ETS 2 na rafinérský průmysl ve čtvrtek poukázal premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož by proto mělo být spuštění systému odloženo.
"Jde o peníze českých občanů, ale evidentně ho nezajímají," reagují na Babišův vzdor europoslanci
Evropská komise dospěla k závěru, že svěřenský fond Andreje Babiše dostatečně neřeší jeho možný střet zájmů, a pozastavila proplácení části dotací firmám z holdingu Agrofert. Českým úřadům zaslala dopis a žádá je o další informace a objasnění. Čeští europoslanci teď varují, že pokud se spor mezi českou vládou a komisí vyhrotí, dopady mohou pocítit i další příjemci evropských peněz v Česku.