reklama
 
 

Začíná festival světla Signal. Projděte si v předstihu unikátní karlínské instalace

11. 10. 2018 11:38
V Praze ve čtvrtek večer začíná šestý ročník festivalu světla Signal, který do neděle nabídne přes 20 světelných instalací a jehož hlavní trasy zavedou návštěvníky do historického centra, na Vinohrady a nově do Karlína. Festival si pro letošní rok vybral téma 100. let vzniku Československa.
úvodní obrázek úvodní obrázek

Festival světla Signal, který za dobu své existence navštívil milion a půl lidí, rozsvítí už po šesté vybrané pražské čtvrti. K těm se letos přidá také vzkvétající Karlín, kde organizátoři 11. října celou akci zahájí. Historické srdce města na minulých ročnících těžce neslo nápor davů zvědavců, a tak akce tentokrát rozzáří i méně rušné části – včetně Karlína. Seznamte se s místy, která budou tvořit karlínskou trasu, a také s chystanými instalacemi a jejich tvůrci.


  • ErebusBar/ák
  • BiofilmsKasárna Karlín
  • WaveMain Point Karlín
  • Future RuinsKostel sv. Cyrila a Metoděje
  • 216 prepared...Hauch Gallery

Bar/ák

Ulice Za Poříčskou bránou kousek od autobusového nádraží Florenc ještě nedávno nebývala místem, kde by mohl člověk strávit příjemné chvilky u knížky a šálku kávy. Letos v červenci se ale jeden z oprýskaných domů začal díky iniciativě spolku Divoké matky probouzet. Na jeho dvorku teď Pražané i turisté najdou posezení vytvořené ze zánovního nábytku či malířských palet. V kavárně umístěné v někdejší garáži se mohou občerstvit třeba limonádou.

Kdo ve vnitrobloku Bar/áku zůstane až do večera, může se zúčastnit koncertu nebo zhlédnout divadelní představení. Během Signal festivalu zase prostor poslouží světélkujícím výtvarným dílům. Jako umělecká galerie by měly po konci letní sezony sloužit ale i vnitřní prostory Bar/áku, které momentálně procházejí rekonstrukcí, již financuje pražský magistrát.

čtěte víc

Erebus / o instalaci /

Jaké to je, nechat se vtáhnout černou dírou? To zjistí návštěvníci díky instalaci Erebus z dílny v Praze sídlící autorské skupiny 3dsense. Slavný fyzik Albert Einstein už na počátku 20. století ve své teorii relativity popsal, že černá díra má natolik silné gravitační pole, že z ní neunikne jakákoli hmota, a dokonce ani světlo. Instalace Erebus umístěná v pavlačovém dvoře Bar/áku se pokouší co nejvěrněji přiblížit sílu tohoto kosmického tělesa, a to za pomoci souhry projekce, zvuku, světla a objektu.

3dsense / o tvůrci /

3dsense je mezinárodní uskupení umělců a programátorů se sídlem v Praze, kteří používají propojení moderních technologií a uměleckých prvků za účelem vytvoření unikátních interaktivních instalací. Jejich práce obsahuje velkou škálu působnosti – od videomappingu přes světelný a scénický design či velkoplošné projekce až po práci s virtuální realitou. Zákazníky 3dsense jsou mimo komerční sféru i neziskové organizace, zdravotnická zařízení, divadla a muzea. Tvorbou zahrnují světelné instalace, projekce, videomappingové show, muzejní exponáty či jevištní scénografie.

Kasárna Karlín

Ještě ve čtyřicátých letech 19. století pobývali čeští vojáci často v klášterech, což jim nevyhovovalo. Rakousko-uherská válečná rada se proto roku 1842 konečně rozhodla vybudovat v Praze nová kasárna pro dva tisíce mužů, a to na nároží Křižíkovy a Vítkovy ulice. Za protektorátu využívala novoklasicistní budovu pro své účely vojska wehrmachtu a po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy odtud v srpnu 1968 krátce vysílal Český rozhlas.

Po zrušení povinné základní vojenské služby v novém tisíciletí zde sídlila například vojenská a cizinecká policie, než se stavba po neúspěšných pokusech o prodej dostala před dvěma lety do správy ministerstva spravedlnosti. To hodlá v budoucnu areál předělat na justiční palác. Zatím ho ale zapůjčilo developerovi Matěji Velekovi, který ve vnitrobloku provozuje kulturní centrum s kavárnou, hudebním klubem či letním kinem.

čtěte víc

Biofilms / o instalaci /

Živé mikroorganismy jako stavební materiál budov? Proč ne, řeklo si baskické kreativní duo Hotaru Visual Guerrilla, které se ve vnitrobloku karlínských kasáren chystá ukázat svůj trojrozměrný videomapping s názvem Biofilms propojující biologické prvky s těmi architektonickými. Audiovizuální projekce, na níž diváci budou potřebovat 3D brýle, totiž stojí právě na myšlence, že využití živočišných buněk v architektuře se může stát účinným prostředkem, jak stavby nejen vytvářet, ale i udržovat.

Slova udržitelnost a recyklace se podle tvůrčí dvojice Jone Vizcaino a Ander Ugartemendia v současné architektuře skloňují čím dál častěji. A protože například shluky bakterií dovedou vytvářet uhličitan vápenatý, může jejich začlenění do stavebního materiálu pomoct budovám čelit klimatickým změnám spojeným s globálním oteplováním.

Hotaru Visual Guerrilla / o tvůrci /

Hotaru Visual Guerrilla je nezávislé kreativní studio z baskického San Sebastianu zaměřující se na digitální umění a design. Tato dvojice svou experimentální tvorbou posouvá hranice tvůrčích možností a rozvíjí audiovizuální zážitek diváků. S využitím nových médií vytváří unikátní projekty, kterými přenáší své nápady do nové tvůrčí dimenze. Tvorba tohoto dua – ve složení Jone Vizcaino a Ander Ugartemendia – zahrnuje širokou škálu disciplín, od mappingových projekcí, audiovizuálních setů po grafický a motion design.

Základem tvorby Jone Vizcaino, která se v rámci svého studia specializovala na tradiční grafické techniky a sochařství, je generování konceptů a myšlenek, hledání nových, odlišných forem projevu. Ráda se zapojuje do nových a náročných uměleckých projektů, ve kterých věnuje zvláštní pozornost estetickým detailům.

Ander Ugartemendia, který studoval ekonomii a marketing, se rozhodl následovat svou vášeň pro umění a design. Tento umělec samouk se ve své tvorbě zabývá především vztahem mezi zvukem a obrazem a interakcí mezi nimi. Účastnil se několika projektů jako VJ a tvůrce obsahu. Neustále vyhledává nové metody a techniky, které nekladou meze jeho kreativním vizím.

V loňském roce vyhráli se svým projektem Gestalt soutěž Genius Loci Weimar 2017 v Německu. Letos obdrželi zvláštní cenu poroty za projekci Asagao na 1minute PM festivalu v japonském Nagasaki. Ústředními tématy tohoto mappingu byly chemické reakce, biologické aktivity a molekuly.

čtěte víc

Main Point Karlín

Nepřehlédnutelná vlnící se kancelářská stavba na Rohanském nábřeží si v roce 2012, několik měsíců po svém dokončení, odnesla cenu za nejlepší administrativní budovu na MIPIM Awards v Cannes, kde soutěžila mezi 47 projekty z celého světa. Na fasádě ze železobetonu a skla kolemjdoucí okamžitě upoutají střídající se oranžové, šedé a bílé pilíře, které fungují jako slunolamy, a uvnitř sedící zaměstnance pojišťoven tak díky nim neobtěžují příliš ostré sluneční paprsky.

Architektonické studio DaM kladlo při navrhování Main Pointu důraz na ekologii a chtělo vytvořit úspornou budovu, která nebude příliš zatěžovat životní prostředí. Proto celý třináctiposchoďový kolos chladí říční voda z Vltavy, která protéká kanálem ve druhém suterénu. Díky stěnám osázeným živými rostlinami se návštěvník může ve vstupních prostorách cítit jako ve skleníku a malá zahrada se nachází i na střeše stavby.

čtěte víc

Wave / o instalaci /

Nejen na návštěvníky, kteří v hodinách fyziky nedávali pozor, když se probíralo vlnění, čeká světelná instalace Wave. Ta klíčový fyzikální jev zkoumá za využití sto dvaceti programovatelných tyčí s LED osvětlením a ilustruje, jak se energie kmitavého pohybu postupně přenáší z jedné částice na další a další v jejím okolí. Podobným způsobem se u hmotných objektů šíří každý rozruch, ať už jde o rozruch zvukový nebo světelný.

Hyperbinary / o tvůrci /

Hyperbinary je studio Amara Mulabegoviče, Martina Pošty a Jana Šímy, zakladatelů Signal festivalu a projektu The Macula. Jedná se o experienciální studio, které pohání potřeba vytvářet plnohodnotné audiovizuální zážitky, digitální příběhy a představení se zapojením interaktivních médií. Studio Hyperbinary má za cíl ukázat, vytvářet a implementovat nové umělecké pohledy pracující s lidskou identitou a inovativními technologiemi. Studio se řídí syntetickými skutečnostmi a hluboce podmanivými momenty v pohlcujících audiovizuálních zážitcích, digitálních příbězích a interaktivních performancích.

Hyperbinary je otevřeno i pro nezávislé projekty, mezi jejich aktivity však dále patří také spolupráce s různými agenturami, kulturními institucemi, mediálními umělci, technology a choreografy. To vše proto, aby prozkoumali lidskou náturu v digitálním věku 21. století.

čtěte víc

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

Na stavbu novorománské dominanty na Karlínském náměstí uspořádali katolíci v polovině 19. století veřejnou sbírku. Přispěl na ni dokonce předchůdce císaře Františka Josefa I. Ferdinand I. Dobrotivý a bývalá císařovna Karolína, podle níž pražskou čtvrť pojmenovali. I díky tomu se potřebné výdaje vybraly, a tak mohli kněží po devíti letech stavebních prací kostel vysvětit. A to v roce 1863, tisíc let po příchodu věrozvěstů na Moravu.

Budovu navrhli architekti Karl Rösner a Vojtěch Ignác Ullmann a její bronzové vstupní dveře ozdobil obrazy ze života Cyrila a Metoděje slavný malíř Josef Mánes. Věrozvěstové na návštěvníky shlížejí i z obou stran hlavního vchodu, a to díky dřevěným sochám v nadživotní velikosti. Ve své době se kostel pyšnil také největšími varhany v zemi, které tvoří více než tři tisíce píšťal. Na počátku nového tisíciletí stavbu zasáhly záplavy, po nichž ale prošla úspěšnou obnovou.

čtěte víc

Future Ruins / o instalaci /

Novorománský kostel svatých Cyrila a Metoděje rozsvítí instalace Future Ruins francouzského vizuálního umělce Romaina Tardyho, který ji navrhl speciálně pro tuto budovu. Digitální projekci na fasádě kostela hodlá Tardy doplnit osmikanálovým hudebním doprovodem a dvanácti hliníkovými světelnými sochami, které napodobují architektonické prvky novorománského kostela. Návštěvníci tak po parku před budovou najdou volně pohozené stříšky, portály a arkýře, čímž chce Tardy poukázat na skutečnost, že architektura představuje pozůstatky lidské civilizace nezávislé na čase.

Romain Tardy / o tvůrci /

Tento francouzský vizuální umělec, jenž nyní žije a tvoří v Bruselu, se ve své tvorbě věnuje hlavně digitálnímu umění. Studoval umění a design na škole École des Beaux-Arts v Paříži a následně pracoval pro různá animační a postprodukční studia. Začal se v té době také věnovat VJingu na akcích po celé Francii a v mnoha evropských městech, který ho vedl k hlubšímu prozkoumání komplexních spojení mezi zvukem a obrazem. S těmito zkušenostmi Tardy spolu se třemi dalšími umělci založil v roce 2008 evropský vizuální label ANTIVIJ, který zformoval základ Tardyho výzkumu a práce s projekcí světla a jeho vlivem na vnímání. Jeho instalace, které často používají techniky videomappingu, jsou koncipovány jako hmatatelné zážitky v daných momentech a využívají světlo k vylepšení již stávající architektury, různých objektů a původních struktur.

Jeho práce byly vystaveny ve více než 15 zemích, a to včetně Francie, Polska, České republiky, Švédska, Nizozemska, Švýcarska, Belgie, Jižní Koreje, Japonska, Mexika, USA či Kuby.

čtěte víc

Hauch Gallery

Industriální hala stojí v pražské Pobřežní ulici zhruba stejně dlouhou dobu, jakou existuje samostatné Československo. Kdysi ji využívala opravna lodí, ale v roce 2015 z ní galerista Jan Třeštík udělal významnou výstavní síň. Výtvarná díla, především ta současná, na která se majitel soustřeďuje, mohou na holých, na bílo natřených zdech ještě více vyniknout, což bylo také důvodem, proč si prostor galerie Hauch vybrali organizátoři festivalu Signal.

216 prepared dc-motors, cotton balls, cardboard boxes 70 x 70 x 70 cm / o instalaci /

Název instalace, která zaplní prostor výstavní síně Hauch Gallery poblíž Rohanského nábřeží, působí na první pohled poněkud záhadně. Ve skutečnosti ale poměrně přesně vyjadřuje, co se za dílem švýcarského umělce působícího pod pseudonymem Zimoun skrývá. Pro jeho vytvoření totiž autor z Bernu potřeboval 216 kusů stejnosměrných motorů, vatové kuličky a kartonové krabice o rozměrech 70 x 70 x 70 centimetrů.

Sestavováním instalací z materiálů, které by se jinak mohly objevit spíš v garáži nějakého domácího kutila, chce Zimoun vyjádřit rozpor mezi uspořádaností moderního světa a chaotickým životem jeho obyvatel.

Zimoun / o tvůrci /

Zvukový a vizuální umělec Zimoun ze švýcarského Bernu patří mezi jedny z nejzajímavějších a nejprogresivnějších tvůrců současnosti. V rámci své tvorby spojuje prvky zvuku, sochařství, mechaniky a strojírenství do jedinečných smyslových zážitků, kterými redefinuje tradiční vnímání sochařství a zvukových vystoupení. Je znám především pro své minimalistické kinetické struktury – od rozsáhlých architektonických instalací až po hravá seskupení běžných objektů.

Ve svých dílech často kombinuje běžné předměty, jako jsou kartonové krabice, plastové tašky nebo starý nábytek s mechanickými součástkami jako například dc-motory, dráty, mikrofony, reproduktory a ventilátory.

Ačkoliv nemá formální vzdělání v oblasti umění, získal Zimoun četná ocenění za svou práci. Jeho tvorbu taktéž prezentovala řada významných muzeí po celém světě. Řadí se mezi ně například Le Centquatre Paris, National Art Museum Beijing, LAC Museum Lugano, Seoul Museum of Art; Museum MIS Sao Paulo, Kunsthalle Bern či muzeum současného umění MAC v Santiagu de Chile. Vystavoval rovněž na Art Basel 2016, kde vytvořil pohlcující instalaci ve starém přepravním kontejneru.

čtěte víc

autoři: Tomáš Maca, Denis Chripák | 11. 10. 2018 11:38

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama