České romantické komedie vznikají jako rychlokvašky a točí se kolem stále stejných "sexistických anekdot", tvrdí filmová publicistka Jana Bébarová. I tak se stále těší diváckému zájmu, protože se s nimi cílová skupina, za niž považuje zejména diváky nad 40 let, může lehce ztotožnit. "Vidí tam sami sebe a uklidňuje je, že to, co zažívají v partnerském životě, je vlastně normální. Je to eskapistický prožitek a úleva z toho, že to tak nemám doma jen já," hodnotí, proč na české komedie stále chodí lidé do kin.
Filmový kritik Kamil Fila dodává, že české romantické komedie mají záměrně vícegenerační obsazení, aby do kin přitáhly co nejvíce lidí. "Jsou točené jako hity s velkými hvězdami a většinou jim to vychází dobře," míní a poukazuje na to, že ty úspěšnější vidí 200 až 500 tisíc diváků. Zároveň upozorňuje, že filmy tohoto žánru divákům předkládají výrazně lepší verzi reality. "Krásnější jsou zde jak lidé, tak interiéry. Hrdinové navíc neřeší opravdu vážné pracovní nebo zdravotní problémy. Jediným problémem je pochopitelně láska," říká.
České romantické komedie jsou přitažlivé také tím, že přinášejí jistotu, která v současném světě chybí. "Lidé, kteří zažívají nynější bytovou krizi, se dívají na jiné lidi, kteří žijí v krásných starobylých prostorných bytech nebo vilách. Tím se to blíží prvorepublikovým filmům, které vytvářely falešný obraz toho, jak lidé v té době žili. Je to typické také pro filmy fašistické Itálie," nabízí Fila historické srovnání.
Zároveň se podle kritika česká filmová produkce částečně zasekla v devadesátých letech, jejichž dědictvím je právě mainstreamová komediální produkce. "Filmaři tehdy oslavovali, že je nikdo nekontroluje a necenzuruje, mohou používat sprostá slova a sexuální motivy. Mám pocit, že je to až paradoxně součástí našeho kulturního dědictví a výdobytku demokracie," říká. Představiteli "devadesátkového" proudu jsou pro něj zejména scenáristé Petr Kolečko a Jiří Vejdělek, kdežto režisérka a scenáristka Marie Poledňáková, která již ukončila svou filmařskou kariéru, je v jeho očích nositelkou odkazu normalizace a maloměšťáctví.
Současnou situaci, kdy si tvůrci užívají absolutní svobody, dává Fila do kontrastu s obdobím totality, kdy vznikaly komedie typu S tebou mě baví svět od Poledňákové. Kritik vysvětluje, že tehdy se český filmový průmysl paradoxně více podobal organizovanému Hollywoodu. Dnešní stav podle něj může svědčit extrémně talentovaným tvůrcům, kteří zastanou všechny filmařské profese sami, ale nikoliv těm průměrným, na jejichž dílech je patrné, že v týmu chyběl například dramaturg.
Predátorky a zoufalky
Tuzemské romantické komedie jsou silně zatěžkány genderovými stereotypy. "Český mainstream posledních dvaceti let trpí nesmírně silnou stereotypizací. Generace divaček a diváků, kteří na tyto filmy chodí, nemají vyřešené role žen a mužů ve společnosti, anebo je to pro ně otázka výchovy a zvyků," míní Bébarová. Zejména pohled na ženské postavy hodnotí jako zúžený a nekomplexní. "Vystupují buď jako sexuální predátorky, nebo jako singl ženy, kterým je třeba dohodit chlapa. Okatě to ukazuje pokřivené vzorce chování, které se v běžném životě jenom utvrzují, což považuji za destruktivní," říká publicistka.
Upozorňuje také na hit Ženy v běhu z roku 2019, který byl v kinech tehdy vůbec nejnavštěvovanějším. Snímek se na první pohled tváří jako emancipační, ale ve skutečnosti tomu tak není. "Je to příběh o tom, že se ženy rozhodnou uběhnout maraton. Zamysleme se ale nad tím, co je k tomu motivuje. Jedna chce něco dokázat zesnulému manželovi, další jej chce uběhnout, aby ji její ultra šovinistický manžel konečně požádal o ruku," analyzuje Bébarová chování postav. Zároveň dodává, že kdyby se filmoví tvůrci rozhodli od stereotypů odpoutat, dostali by se do mnohem závažnějších příběhových rovin. "Už by to nebylo humorné, a do toho se nikomu moc nechce," říká.
Kamil Fila však podotýká, že humor romantických komedií je na stereotypech založený a usnadňuje divákům orientaci v příběhu. "Potvrzování očekávání je základem komediálního žánru. Jde pak o to, jestli snadná rozpoznatelnost nepřerůstá už v to, že se v nás stereotypy zároveň utvrzují," popisuje těžko vymezitelnou hranici. "Nechci to tedy úplně srážet, i když mě některé z těchto filmů otravují k smrti," dodává.
Bébarová vidí naději v mladší filmařské generaci režisérů a režisérek, kteří se snaží tvořit jiným způsobem. Jako příklad uvádí debut Kristiny Nedvědové Sněží!, který měl premiéru v roce 2019. "I v tomto snímku sledujeme ženy, které procházejí určitou krizí, ale jsou nahlíženy jako komplexní bytosti a stereotypy tam nehrají roli. Je jedno, zda by postava byla mužem či ženou," popisuje. "Ve Sněží! dala Nedvědová prostor talentu Hany Vagnerové, která jinak často hraje právě atraktivní hloupoučké ženy," dodává.
Filmy tohoto typu se však dostanou jen k velmi nízkému počtu diváků. Zatímco na Ženy v běhu si koupilo lístek do kina více než půl druhého milionu Čechů, v případě Sněží! tak učinily méně než tři tisíce lidí. "Takové filmy mají oproti mainstreamu zanedbatelná čísla, málo ke komu se dostanou, a už vůbec ne k lidem, kteří chodí na mainstreamové filmy. Velkou roli hraje to, kolik peněz distributor investuje do propagace, a na to nemají malé filmy rozpočet," říká.
Filmy neživí kina, ale Netflix a product placement
Čísla dávají Bébarové za pravdu. Nejnavštěvovanějším filmem loňského roku je komedie Prvok, Šampón, Tečka a Karel, který je podle Fily také možné považovat za romantickou komedii. Snímek režiséra Patrika Hartla tematizuje krizi středního věku čtyř kamarádů a vidělo ho přes 600 tisíc diváků.
Romantické komedie podle návštěvnosti (2021)
- Prvok, Šampón, Tečka a Karel - 600 192
- Matky - 296 031
- Přání Ježíškovi - 173 481
- Deníček moderního fotra - 130 712
- Zbožňovaný - 71 668
- Kurz manželské touhy - 37 624
- Bábovky (premiéra v září 2020) - 196 509 (celková návštěvnost)
- Jedině Tereza - 31 790
- Láska na špičkách - 27 397
Zdroj: Kinomaniak
Návštěvnost kin ale není jediným ukazatelem úspěchu. Snímek si může slušně vydělat product placementem, uvedením na streamovací platformy a částečně také televizní reprízou. Na Netflixu se v poslední době české romantické komedie objevují ve velkém, videotéka nabízí ke zhlédnutí Přes prsty, Ženy v běhu nebo Po čem muži touží. Fila dodává, že pokud se film podaří prodat na Netflix, celá suma připadne producentovi.
Filmy béčkové kvality pak vydělávají spíše na tom, že se vůbec natáčejí. "Ne, že by kino nepotřebovaly vůbec, ale stačí jim zhruba sto až dvě stě tisíc diváků. Jsou to věci točené na zakázku, kdy producent stanoví rozpočet, třeba 20 milionů, a tyto peníze sežene. V den, kdy se zahájí natáčení, musí mít tyto peníze na účtu a uloupne si z nich takzvanou production fee, která je pět až sedm procent. Z toho žije produkční kancelář a všechno ostatní už je bonus," přibližuje financování.
Vyloženě neúspěšné komedie pak žijí z product placementu, tedy skryté reklamy, kdy se ve filmu objevují různé komerční výrobky či loga značek. "Je jich více než polovina, a ačkoliv nikoho moc nezajímají, dá se tím živit. Návštěvnost je kolem sta nebo maximálně dvou set tisíc, ale přesto se vyplatí je natočit," vysvětluje Fila. Pod sto tisíc diváků loni vidělo například komedie Zbožňovaný nebo Kurz manželské touhy.
Stereotypně proti stereotypům
Velmi úspěšné komedie loňského roku, jako byly Matky a Prvok, Šampón, Tečka a Karel, se podle jejich distributora, společnosti Bontonfilm, v žánru romantických komedií vymykají. "V Prvokovi je humor, ale příběh a emoce tam mají mnoho rovin a vrstev, každý z hlavních hrdinů má své téma spojené s věkem čtyřicátníků," míní Lukáš Vedral z Bontonfilmu o Hartlově snímku.
Ani Matky prý Bontonfilm nevnímal vyloženě jako romantickou komedii, ale spíše jako komedii pro ženy, která tematizuje mateřství a problémy s ním spojené.
I Kamil Fila připouští, že Matky v jistém smyslu ze řady romantických komedií vybočují. "Napsaly ho ženy, hlavními hrdinkami jsou ženy, řeší životní problémy, které jsou alespoň částečně reálné, chce to vyřknout nějakou bolest nebo frustraci z toho, jak je těžké vychovávat děti, notabene když je žena sama," shrnuje, film přesto obsahuje stereotypy a nedokáže si představit, jak tento žánr točit bez nich.
"Na jednu stranu to působí jako kritika influencerů, Instagramu a podobně, ale zároveň vše pak i potvrzuje," říká o filmu režiséra Vojtěcha Moravce. "Je to paradox fenoménu, kterému se říká chick flick. Jedná se o filmy, které cílí na ženské publikum a odpuzují to mužské, které se při sledování cítí nepříjemně. Muži v těchto filmech vystupují jako idioti, padouši nebo jinak negativní postavy. Zároveň chick flick potřebuje potvrdit stereotyp ženy jako krásné, štíhlé influencerky s filtry na Instagramu," objasňuje kritik.
Matky vznikly v produkci společnosti Up&Up production, která se do té doby věnovala zcela jinému typu filmů, podílela se například na vzniku snímku Jan Palach. Nyní však producentka Monika Schwarz přiznává, že je úspěch komedie stimulem k další tvorbě. "Neplánujeme se vydávat jen jedním směrem, připravujeme hned několik dalších odlišných projektů. Ale je pravda, že to, že náš film vidělo tolik diváků, je velkou motivací k tomu, věnovat se diváckým filmům. V květnu například začínáme točit další film zaměřený na diváka, a to dobrodružnou romantickou komedii Buď chlap! v režii Michala Samira," říká.
Matky jsou vůbec nejúspěšnějším titulem, na němž produkční společnost dosud pracovala. Schwarz se domnívá, že téma mateřství mezi celovečerními filmy chybělo, a zároveň se premiéra trefila do začátku loňského léta, kdy se po dlouhém lockdownu lidé těšili do kina. "Maminky, které trávily 24 hodin denně s dětmi, se mohly jít pobavit a odpočinout si," míní producentka.
Romantické komedie už nejsou sázkou na jistotu
I přes úspěch některých snímků je podle Fily evidentní, že zlatá éra romantických komedií, kterou odstartovaly okolo roku 2010 filmy typu Ženy v pokušení a Muži v naději, pomalu končí. Všímá si, že tyto snímky již nevycházejí s takovou pravidelností jako dříve. Také Vedral z Bontonfilmu hovoří o limitech žánru. "Dříve to byla sázka na jistotu, je možné, že se publikum tohoto žánru přesytilo," připouští. "Pro velký divácký výsledek už dnes potřebujete širší téma než jen romantiku, správné načasování a souběh dalších faktorů," dodává.
Podle Bébarové se na návštěvnosti kin negativně podepsala pandemie. Stačí srovnat první příčky za roky 2019 a 2021. Zatímco před třemi lety vidělo jedničku v kinech přes milion a půl diváků, na loňský hit Prvok, Šampón, Tečka a Karel si zašlo "jen" 600 tisíc lidí. Oproti tomu roste význam streamovacích platforem jako Netflix, HBO Max a Voyo. "V tomto směru prožíváme obrovský boom a logicky je to spojené s covidovou dobou," říká Vedral. "Dříve se pohyboval poměr výnosu kina a streamů na úrovni 85 až 95 procent ve prospěch kin. To se poslední měsíce zásadně proměňuje ve prospěch streamů," srovnává s tím, že návštěvnost kin je stále velmi důležitá.
České romantické komedie přinesly podle Fily v uplynulých deseti letech i jedno pozitivum. "V rámci velkorozpočtových žánrových filmů to s sebou nese výraznou profesionalizaci filmového řemesla. Pozvedá to českou kinematografii v tom, jak filmy vypadají. Tvůrci jsou zároveň velmi schopní v jejich propagaci a umí je vyrobit jako produkt. Mnohé filmy v devadesátých a nultých letech byly zvláštně stříhané nebo špatně zvučené. Lidé, kteří to dělají dnes, jsou často velmi schopní a dokázali by natočit film jakéhokoliv jiného typu velmi solidně. Odzkoušejí si to třeba na těchto romantických komediích," hodnotí.
I přes proměnu kinematografie a možný úpadek romantických komedií se Fila domnívá, že vícegenerační filmy se budou tvůrcům i nadále vyplácet. S generační obměnou tvůrců i herců se však podle něj změní dominantní perspektiva. "Dnes převažuje pohled lidí, kteří se narodili za minulého režimu a v největší síle byli v devadesátých letech. To se změní, protože budeme na devadesátá léta i minulý režim nahlížet mnohem kritičtěji. Bolek Polívka, Eliška Balcerová, Eva Holubová, Miroslav Donutil a Jiří Bartoška už nám nebudou vysvětlovat, jak se věci mají mezi muži a ženami," dodává Fila.
