Sexuální napadení může mít mnoho podob. Jedním z nich je podle odborné veřejnosti také záměrné poškozování nebo sundávání kondomu během pohlavního styku bez souhlasu partnera.
Podle článku americké aktivistky Alexandry Brodsky, jenž vyšel v časopise Columbia Journal of Gender and Law, by měl být čin oficiálně pojmenován, aby měly oběti větší zastání u soudu.
Oběti takovéhoto sexuálního útoku totiž podle ní mohou čelit řadě mýtů a předsudků soudů. Porotci například nemusí považovat zločin za závažný, nevěřit obětem v případě, že byly s údajným násilníkem ve vztahu či byla zpochybněna jejich dřívější sexuální aktivita.
Úkolem oběti není něco dokazovat
Americká Národní linka pro sexuální útoky řešila několik případů záměrného nechráněného pohlavního styku, řekl Brian Pinero, viceprezident Národní sítě pomoci obětem znásilnění, zneužívání a incestu, jež linku provozuje. "Pokud je někdo oběť, není jejich úkolem něco dokazovat. Je naším úkolem tuto osobu přijmout a zacházet s ní důstojně a s respektem," řekl americké televizi CNN.
Dodal, že není možné určit, jak obvyklé tyto případy sexuálního násilí jsou, jisté je, že se jedná o jednoznačné porušení souhlasu partnera s aktem. Piner uvedl, že s tím, kam až chce zajít, musí jednotlivec souhlasit. Sdělil také, že lidé, kteří jsou oběti nechtěného nechráněného pohlavního styku, mohou utrpět po takovémto zážitku psychickou i fyzickou újmu.
Mezi ně může patři nakažení se sexuálně přenosnými nemocemi, nežádoucí těhotenství a emoční potíže, vyjmenovala Alexandra Brodsky. Emocionální strádání přitom může být obzvláště obtížné pro lidi, kteří byli již kdysi obětí jiného sexuálního útoku, dodal Pinero.
Pachatelé se svými činy chlubí na internetu
Článek napsala Brodsky při svém studiu na Yaleově univerzitě. Studii provedla na základě několika výzkumných rozhovorů se ženami, které partneři oklamali nechráněným sexem, se kterým nesouhlasily. Brodsky prozkoumala také internetové diskuse, kde se pachatelé svými činy s poškozováním nebo sundáváním kondomů chlubí a sdílejí si tipy na to, jak jej spáchat.
Od chvíle, kdy byl její článek zveřejněn, se jí začínalo ozývat mnoho obětí útoků, mezi nimi i muži. "Spousta lidí prostě nevěděla, jak to nazvat," uvedla s tím, že preferuje pojmenování "odstranění kondomu bez souhlasu".
Aktivistka pro CNN také poznamenala, že někteří lidé reagovali i nepřátelsky s tím, že pokud muži a ženy doufají, že se tomu vyhnou, měli by se vyhnout především sexu. "To je přesně ten druh zaujatosti, kterým oběti mohou čelit," řekla k tomu.
Podobné případy sexuálního násilí však nebyly zaznamenány pouze ve Spojených státech, ale také například v Kanadě nebo Švýcarsku. Obvinění z nedovoleného pohlavního styku čelí například i zakladatel WikiLeaks Julian Assange. Ten jakýkoliv sexuální útok odmítl.
Až v polovině případů jsou ženy znásilněny svým partnerem nebo manželem
Zařazení či nezařazení nesouhlasných pohlavních styků bez kondomů mezi zločiny se v mnoha státech liší. Ale jejich řešení může být nejen důležitým zadostiučiněním pro oběti útoků, ale také mocným nástrojem, jenž přetváří sociální normy, dodala Brodsky.
V České republice je zákonem ukotveno, že soulož musí být dobrovolná. Ke znásilnění dojde i v případě, že je využito bezbrannosti osoby, tedy v momentě, kdy je člověk těžce opilý, omámen drogami či jinými návykovými látkami nebo je mentálně zaostalý.
Proti tichému sexuálnímu násilí bojuje v Česku také projekt Když to nechce. Jeho cílem je upozornit na problematiku sexuálního násilí a přispět k většímu pocitu bezpečnosti dívek a žen. Spolek Konsent, který projekt zaštiťuje, upozorňuje na to, že až v polovině případů je znásilnění spácháno partnerem nebo manželem ženy.
