Reklama
Reklama
Magazín

Šest tisíc tvarůžků denně vlastníma rukama. Nejlepší jsou těsně před datem spotřeby

Jana Chmelíková
Jana Chmelíková
Jana Chmelíková

Jestli je to libá vůně, nebo hrozný smrad, se vedou sporu už pěknou řádku let. Na Hané ale ví, kde je pravda: tvarůžáren tady bývaly desítky. Loštická továrna letos slaví stopadesáté výročí a jediný původní český zrající sýr tady hýčkají jako oko v hlavě – nebo jako syreček ve sklenici.

Reklama

Loštice leží na Hané nedaleko Mohelnice. je to vlastně malé město, které byste nejspíš bez povšimnutí minuli, kdyby v něm nevznikal sýr známý po celé republice. Až někdy pojedete do Olomouce, určitě se tam vypravte, za tu drobnou zajížďku z E442 to stojí.

Podnikovou prodejnu tvarůžkárny a Muzeum Olomouckých tvarůžků najdete přímo na loštickém náměstí Míru. Kdo by od podnikové prodejny čekal možná tak regál se sýrem, bude překvapený.

I mě překvapilo, co všechno jde z tvarůžků vyrobit – ať už přímo v tvarůžkárně, nebo v jiných firmách. Tyčinky, krekry, chipsy, popcorn, masovo-tvarůžkové pomazánky a paštiky, tvarůžky všech tvarů a příchutí, v pomazánkách i salátech, zmrazené předsmažené obalované kousky, nakládané jako hermelíny nebo stočené jako sýrová roláda. A věřte, že výčet je to stále jen orientační.

Sýr, který si spousta lidí spojí nanejvýš s topinkou a pivem, tady má vlastní malý svět.

Reklama
Reklama

Tvarůžky, kam se podíváš

Hned vedle prodejny najdete Tvarůžkové lahůdky a cukrárnu U Lišky Bystroušky, kde mívají tvarůžkovou sekanou, langoš i jitrnici (podle cedule jedinou na světě) a dokonce zmrzlinu.

Člověku se až nechce věřit, co všechno jde z tvarůžků připravit.
Člověku se až nechce věřit, co všechno jde z tvarůžků připravit.Foto: Aktuálně.cz – Jana Chmelíková

Za rohem v ulici Komenského láká slavná Tvarůžková cukrárna a bistro U Tvarůžku Zdeňky Poštulkové na tvarůžkový tatarák nebo překvapivě dobré slané větrníčky s tvarůžkovou pěnou –. Na městečko, které přejdete pěšky za čtvrt hodiny, je to úctyhodná porce jediného sýra.

Od roku 2010 je navíc chrání CHZO – chráněné zeměpisné označení.

Tradice stará jako knihtisk

První doložené zmínky o výrobě tvarůžků ve zdejších chalupách sahají až do poloviny 15. století a celou jejich historii mapuje zdejší muzeum.

Reklama
Reklama

Mezi zajímavosti z písemných památek určitě patří i to, že v roce 1601 dostali studnaři za práci odměnu dvě kopy tvarůžků nebo že přídomek „olomoucké“ dostaly ne podle místa výroby, ale prodeje. Vyráběly se po celém zdejším venkově, prodávaly se ale hojně na olomouckých trzích.

Asi nejstarší známá fotografie tvarůžkářské dílny vznikla před rokem 1886.
Asi nejstarší známá fotografie tvarůžkářské dílny vznikla před rokem 1886.Foto: A.W. Olomoucké tvarůžky, se souhlasem

Zlom přišel v 70. letech 19. století. Nejdřív posbíraly ocenění na světové mlékařské výstavě ve Vídni v roce 1872, o čtyři roky později Josef Wessels s manželkou založili loštickou manufakturní výrobu.

Tehdy to nic výjimečného nebylo, podobných tvarůžkáren byly na Hané desítky, z rodinného podniku, který byl později pojmenován podle syna zakladatelů Aloise, ale vyrostl největší tvarůžkářský podnik tehdejšího Rakouska-Uherska. Jméno, resp. iniciály Aloise Wesselse nese dodnes.

Bez ženských by to nešlo

Tradiční výroba byla pořádná dřina a stála především na ženských pracovnicích, muži zajišťovali především nákup tvarohu nebo rozvoz hotových výrobků.

Reklama
Reklama

Tvarůžky se nejdřív pleskaly v dlaních a jediná pracovnice jich za den vytvarovala i šest tisíc, později přišly dřevěné formy, tzv. klapačky, s nimiž se denní výkon zvedl až na devět tisíc.

Tvaroh se až do příchodu mechanizace zpracovával bosýma nohama a byla to fyzicky ani nejtěžší práce ve výrobě. Třicet centimetrů tvarohu se prošlapávalo až dvě hodiny!

Tvarůžky se v průběhu výroby musí také omýt.
Tvarůžky se v průběhu výroby musí také omýt.Foto: A.W. Olomoucké tvarůžky, se souhlasem – Markéta Ondrušková

Základem výroby je dodnes kyselý nízkotučný tvaroh, který se nechává zrát, pak se tvaruje, následně stráví přibližně dva dny v sušírně. Po dosušení se ještě omyjí, aby se zpomalilo povrchové zrání a sýr stihl dozrát i uprostřed.

„Olomoucké tvarůžky patří mezi stolní sýry a vyrábějí se z netučného kyselého tvarohu bez syřidel, barviv, aromat a stabilizátorů,“ upřesňuje Leoš Kalandra, ze společnosti A.W., výrobce Olomouckých tvarůžků.

Reklama
Reklama

Než utečou z lednice?

Navíc jsou bohaté na bílkoviny (obsahují až 28 g bílkovin na 100 g) a mají jen 0,5 g tuku. „Svou charakteristickou chuť a vůni získávají až během přirozeného zrání, během kterého je důležité je skladovat v chladu, při čtyřech až osmi stupních,“ dodává.

Čím uleželejší jsou, tím jsou i aromatičtější. Výroba až po expedici zabere asi měsíc, jejich zralost se trochu netradičně počítá zpětně od data minimální trvanlivosti.

Pokud jim zbývají tři týdny, budou ještě spíš jemně tvarohovité s tuhým středem, zato týden či méně před koncem trvanlivosti už jsou prozrálé až do středu a mají typickou pikantní chuť a vůni. Záleží ale vždy i na podmínkách zrání.

Přežily i znárodnění

Zatímco většina tvarůžkáren na Hané ve 20. století zanikla, loštický podnik přežil i znárodnění a desítky let státní výroby. V roce 1991 ukradený podnik potomci rodiny Wesselsů získali zpět v restituci a patří jim dodnes.

Reklama
Reklama

Ročně tu vyrobí kolem 2 200 tun tvarůžků a zaměstnávají na 180 lidí. Výroba samozřejmě v průběhu 20. století doznala významných změn a tvaroh se tu už dávno nešlape nohama, bez ruční práce a vnímavosti zaměstnanců, co ve které fázi „syreček“ potřebuje, se ale výroba dodnes neobejde.

Tvarůžkové dožínky

Letošní oslavy 150 let od založení vrcholí 19. září Tvarůžkovými dožínkami na náměstí Míru. Firma při té příležitosti uloží na náměstí časovou kapsli se vzkazy a drobnými předměty pro budoucí generace, návštěvníky čeká i bohatý doprovodný program.

Zdroj: tvaruzky.cz, bezpecnostpotravin.cz


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama