Sen o rychlobruslařském paláci. Proč se ve Velkém Oseku místo haly staví domky

Velký Osek je obec s přibližně dvěma a půl tisíci obyvateli, kterou protíná železnice. Jen deset kilometrů od Kolína a kousek od hradecké dálnice, s jednou školou, knihovnou, dvěma benzinkami a fotbalovým hřištěm, kde místní Viktorie kope okresní přebor. Právě sem se před lety upínaly naděje českého rychlobruslení – mluvilo se o nové hale za jednu a půl miliardy korun.

Nadšení přišlo po dvou zlatých a jedné bronzové medaili Martiny Sáblíkové na olympiádě ve Vancouveru 2010. Vize moderního stadionu lákala – a dokonce se sem dočasně přestěhovala i Sáblíková se svým trenérem Novákem, aby trénovala přímo na novém stadionu. Jenže realita byla tvrdá: do země se ani nekoplo.

Související

Doufám, že se dožiju haly, smál se Jílek. Ve zlaté euforii dostal dárek od Sáblíkové

„Obec se myšlenky absolutně vzdala,“ komentuje současný starosta Pavel Drahovzal plán svých předchůdců. Už krátce po olympiádě 2010 začínalo být jasné, že jsou to jen vzdušné zámky. Předchozí starosta Jiří Otta sliboval ledový palác, ale zůstalo jen u slibů. A dluhů.

„Předchozí vedení obce tvrdilo, že má investora, ale žádný reálně neexistoval. Když jsme nastoupili, chtěli jsme vědět, kdo je ten investor, protože měl být klíčovým partnerem. Žádné konkrétní jméno, žádné konkrétní závazky ani záruky ze strany investora jsme nedostali,“ vysvětluje Drahovzal, který starostuje právě od roku 2010.

Projekt spolykal přes osm milionů korun a nikde nic. „Věřitelé se domáhali zaplacení, což je logické. Takže jsme jako vedení obce rozhodli o ukončení projektu a vypořádání v rámci insolvenčního řízení,“ vykládá do telefonu Drahovzal. Už v roce 2011 akciová společnost, kterou obec založila, spadla do konkurzního řízení. To v roce 2017 skončilo a pozemky chystané pro halu přešly na soukromého vlastníka. Územní plán obce se změnil a parcely jsou dnes určené pro stavbu rodinného bydlení.

Tak skončil sen o rychlobruslařské hale, která měla stát uprostřed Velkého Oseka – ambiciózním projektu, jenž se proměnil v symbol toho, že i olympijské nadšení nemusí vždy přinést kýžený stadion. „Hala měla stát přes 1,5 miliardy korun a obec o 2,5 tisíce obyvatelích logicky takové peníze k dispozici neměla,“ připomíná současný starosta.

Podle Drahovzala by podobné zařízení dávalo smysl pouze jako nadregionální či mezinárodní projekt. „To musí být nejlépe mezinárodní projekt na úrovni Česko–Slovensko–Polsko,“ uvedl s tím, že klíčová je i vhodná lokalita. Pokud by hala vznikla v hustě osídlené oblasti, například na Ostravsku, kde je dobrá dopravní dostupnost, „určitě si v takové lokalitě najde své využití“.

Naopak ve Velkém Oseku by pravidelný příjezd tisíců návštěvníků zásadně proměnil charakter obce. „Aby každý týden přijelo přes šest tisíc lidí na nějakou akci, to je prakticky nemyslitelné. To by se obec rezidenčního typu stala obcí absolutně bez identity, byla by jen návštěvnickou,“ dodal.

Konkrétní informace nemáme

V průběhu let se však pro výstavbu haly zvažovaly i jiné lokality, mimo jiné Brno či Nové Město na Moravě. Nikdy však ke stavbě nedošlo. A jak to se slibovanou halou bude tentokrát? To zatím nikdo neví.

„Zástupci svazu rychlobruslení a možná zástupci některých regionů to mohou zvažovat, ale nemáme informace, že by nějaká konkrétní lokalita přišla s pozemkem a snahou tam tu halu postavit,“ říká předseda Národní sportovní agentury Karel Kovář.

V současné době rychlobruslaři využívají rychlobruslařské ovály zejména v Itálii, v Německu, v Holandsku a v Polsku. „Pro rozvoj nějaké základny rychlobruslení bychom se nemohli opírat o to, že podmínky jsou v zahraničí,“ souhlasí Kovář.

Související

Šťastný: „Mám vizi pořádat zimní olympiádu v Česku.“ Prozradil také kdy a s kým

„My chceme halu“

Jasný názor na to má zlatý olympionik Metoděj Jílek. „Určitě by se u nás hala postavit měla. Nepomohlo by to jen mně, ale celému rychlobruslení. Sport by byl dostupnější, mohli bychom systematicky vychovávat další závodníky a dlouhodobě generovat výsledky,“ řekl Jílek novinářům po zlatém závodě na 10 kilometrů. Stejné téma rezonovalo i během oslav v Českém domě, kde se k němu přidali další hosté a společně skandovali jediné heslo: „My chceme halu.“

Legendární Sáblíková vyhrávala olympiády i mistrovství světa, ale celou kariéru musela za ledem do zahraničí. Teď má nástupce, kterému v červnu bude teprve dvacet. „Je neskutečné, že Martina Sáblíková vozila medaile a teď je vozí Metoděj Jílek – a přesto tu hala není. Stát by se k tomu měl konečně postavit čelem. Lepší podmínky by pomohly vytvořit širší základnu a vychovat další špičkové sportovce,“ přisadil si trenér hokejové reprezentace Radim Rulík.

K tématu se po Jílkově vítězství vrátil i premiér Andrej Babiš. „Hala pro rychlobruslaře? Téma, kvůli kterému si ze mě stále někteří novináři chtějí dělat legraci. Škoda, že se někdy nezeptají trenéra Martiny Sáblíkové, pana Nováka – řekl by jim, jak to celé bylo. Potvrdil by, jak jsem mu ukazoval pozemky v Brně, které mu nevyhovovaly kvůli nadmořské výšce, nebo místo v Novém Městě na Moravě, kde se to zase nelíbilo biatlonistům. Hledal jsem různá řešení, ale jasně, nepovedlo se,“ uvedl na síti X.

Dodal, že se po olympiádě chystá s trenérem Petrem Novákem, mimochodem kandidoval jako nestraník za ANO do Senátu, znovu sejít. Metoděj Jílek ale určitě ještě nějaký čas bude jezdit trénovat do Polska, kde v Tomaszówě halu postavili. Stačilo jim k tomu jedno zlato Zbigniewa Bródky z olympiády v Soči 2014.

VIDEO: Mladá medailistka Karolína Erbanová už je v „důchodu“, ale fandit bude. Co letošní ZOH přinesou?

Zdroj: autorský text, ČTK