Selfies muslimek jsou hřích. Urážejí Alláha, varuje duchovní

pej
2. 2. 2015 13:32
Indonéský spisovatel protestuje proti trendu sociálních sítí. Selfies označil jako hřích a muslimské ženy, které si je pořizují, za nestydaté.
Foto: Twitter

Jakarta – Duchovní a spisovatel Felix Siauw se svými vyjádřeními dotkl tisícovek Indonésanů, když označil selfies  jako hřích proti islámskému náboženství a urážku Alláha.

selfie, Indonésie
selfie, Indonésie | Foto: Twitter

Felix Siauw má na Twitteru přes milion fanoušků a právě prostřednictvím této sociální sítě se postavil kriticky proti selfies. Lidi, kteří podlehli kouzlu autoportrétů, označil za arogantní a pyšné a muslimky s tímto koníčkem zároveň za nestydaté a necudné.

"Muslimské ženy v poslední době sdílí jeden selfie snímek za druhým. Podívám-li se na ty provokativní pózy, říkám si, kam se ztratila cudnost žen," napsal na svém Twitteru.

Kriticky se proti tomuto fenoménu postavil i v dalších komentářích. "Ti, co si pořizují selfies, jsou vinni nejhorším hříchem, pýchou," uvedl v jednom ze sedmnácti tweetů.

Fotka místo modlitby 

Proti jeho vyjádřením se zvedla vlna odporu a stovky indonéských mužů a žen začaly na protest sdílet na sociálních sítích selfies pod klíčovým slovem #Selfie4Siauw.

Z loňské studie společnosti Google zároveň vyplývá, že teleskopická hůl na focení selfies vděčí za svůj raketový vzestup právě Indonésii. The Jakarta Post rovněž uvedl, že zdejší lidé jsou "národem zamilovaným do trendu sociálních sítí."

Není to poprvé, co náboženští aktivisté shledali tento trend rouháním se proti islámu. Například loni se kritiky dočkali i muslimové, kteří stejným způsobem dokumentují každoroční pouť do Mekky.

Fotografie známé pod klíčovým slovem #hajjselfie zkritizoval například kazatel Abdul Rassak al-Badr pro saúdskoarabský deník Arab News. "Vypadá to, že jediným cílem cesty je udělat si fotku místo opravdových modliteb," uvedl.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy