Vyrazil s detektorem kovů na obyčejné pole a po několika nálezech čekal, že signál utichne. Jenže přístroj pípal dál. Oliver Riedl proto přestal kopat a zavolal archeology, kteří ze země nakonec vyzvedli 934 římských stříbrných mincí o váze přes tři kilogramy. Poklad někdo ukryl téměř před dvěma tisíci lety a už se pro něj nikdy nevrátil.
Oliver Riedl našel na poli poblíž Wesselingu jižně od Kolína nad Rýnem nejprve jednu římskou stříbrnou minci. Pak další. Když jich měl patnáct a detektor kovů stále hlásil další kov v zemi, přestal kopat a zavolal archeology.
„Bylo mi jasné, že tady v zemi leží něco většího,“ popsal později okamžik nálezu. Odborníci z archeologického úřadu Landschaftsverband Rheinland místo prozkoumali a jejich očekávání nález rychle překonal. Ze země nakonec získali 934 stříbrných denárů o celkové hmotnosti 3,1 kilogramu. Jde o největší mincovní poklad z období císaře Hadriána, jaký archeologové dosud v Německu znají. Ve světovém měřítku ho LVR označuje za pátý největší soubor z tohoto období.
Mince přitom nevznikly v jedné době. Nejmladší pochází z let 124 nebo 125 našeho letopočtu, takže majitel poklad pravděpodobně ukryl za vlády císaře Hadriána, který vládl mezi lety 117 a 138. Největší část souboru však razily mincovny už za flaviovských císařů v letech 69 až 96.
Jedna mince vyčnívá ještě výrazněji. Pochází z roku 148 před naším letopočtem, tedy z časů římské republiky. Když se dostala do země s ostatními denáry, měla za sebou více než 270 let oběhu. Lidé ji stále považovali za platnou. Celý soubor tak pokrývá téměř tři století římských dějin.
Kdo poklad zakopal a proč?
Proč někdo takový majetek schoval, už archeologie s jistotou neřekne. „O motivech samozřejmě můžeme jen spekulovat, ale velmi pravděpodobně si někdo chtěl peníze bezpečně uložit. Banky tehdy koneckonců neexistovaly,“ uvedl zemský archeolog Erich Claßen.
Mnohem větší záhadou podle něj zůstává, proč si majitel úspory nikdy nevyzvedl. „Možná zemřel dřív, než to mohl udělat, a znalost o mincích už nestihl předat dál,“ připustil Claßen. Archeologové nevědí ani to, komu peníze patřily. Mohlo jít například o člověka žijícího na některém z římských statků v okolí.
O skutečné hodnotě pokladu dává alespoň přibližnou představu tehdejší vojenská mzda. „Obyčejný voják v legii tehdy vydělával 300 denárů ročně,“ vysvětlila archeoložka Rahel Otteová, která mince podrobně zkoumala. Zhruba polovinu této částky ale armáda strhávala na jídlo a vybavení.
„Legionář by tedy musel přibližně šest let odkládat veškeré peníze, které mu zůstaly k dispozici, aby nashromáždil částku odpovídající pokladu z Wesselingu,“ dodala Otteová.
Nález má pro archeology cenu také kvůli způsobu, jakým ho Riedl objevil. Detektor používal při povoleném průzkumu a po prvních mincích práci zastavil a kontaktoval úřad. Odborníci tak mohli celý soubor zdokumentovat v původním kontextu, vyzvednout ho v bloku a následně rozebrat v restaurátorské dílně.
Poklad nyní vystavuje LVR-LandesMuseum v Bonnu. Tajemství člověka, který před téměř dvěma tisíci lety zakopal své jmění a už se pro něj nevrátil, však zatím zůstává v zemi spolu s jeho jménem.
VIDEO: Archeologové objevili ztracený hrob první abatyše nejstaršího českého kláštera Mlady
Zdroj: LVR-Amt für Bodendenkmalpflege im Rheinland, The Guardian, Discover Magazine, Coin Hoards of the Roman Empire při University of Oxford/Ashmolean Museum
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Lídři stran i prezident už odvolili. Macinka ocenil Pavlův návrat z dovolené
Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.
ŽIVĚ Nový pokus ukončit válku na Ukrajině. Do Miami dorazili vyjednávači z Kyjeva
Do Miami v pátek přicestovala ukrajinská delegace, aby vedla rozhovory s americkými vyjednavači o tématech spjatých s ruskou agresí, napsala agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj obeznámený se záležitostí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že očekává i účast zástupců Francie, Británie, Německa, Evropské unie a NATO. Jednání mají podle informací pokračovat do soboty.
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách nafty. Ještě nedávno přitom Rusko trestal sankcemi
Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 tisíc tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný.
Třinec posunul vlastní rekord, Liberec rozložil Vary během 18 minut
Hokejisté Třince porazili Hradec Králové 5:2 a opět vylepšili vlastní extraligový rekord, protože vyhráli v úvodu sezony také devátý zápas za tři body. Svěřenci kouče Borise Žabky mají v čele tabulky při plném bodovém zisku oslnivé skóre 45:18. Liberečtí vedli v 18. minutě už 4:0 a nakonec vyhráli nad Karlovými Vary ještě s o gól vyšším rozdílem.
Rusové s Američany v tichosti domlouvají plynový superobchod, Zelenskyj zuří
Rusko a USA jednají o ekonomické spolupráci, která by mohla zahrnovat americké investice do plynovodů Nord Stream i rušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev o těchto rozhovorech ví, a americký přístup kritizoval. Zároveň varoval před rozporem mezi údajnými obchodními plány a tvrzením Washingtonu, že mírová jednání uvízla na mrtvém bodě.