


První eskalátor v českých zemích byl dřevěný a před 100 lety, 21. března 1926, začal jezdit v Praze na Letnou. Jednalo se o kryté pohyblivé schodiště s dřevěnými stupni na trase zrušené pozemní lanovky. Pohyblivé schodiště fungovalo až do roku 1935, eskalátor si také zahrál ve filmu: scény na pohyblivých schodech ve filmu Muži v offsidu byly natočené právě tady.

Všechno začalo u Jubilejní zemské výstavy v roce 1891. Tehdy na Letnou vyjela první lanovka – do provozu vstoupila dokonce o dva měsíce dříve než její známější petřínská sestra. Jenže po první světové válce zrezivěla a místo aby město dráhu obnovilo, chopil se příležitosti soukromý investor. Mezi lety 1924 a 1926 vyrostlo na strmém svahu kryté pohyblivé schodiště.
První pražský jezdící chodník byl zastřešený a fungoval na stejném principu jako dnešní eskalátory. Pohyblivý pás se ovíjel kolem dvou válců, z nichž každý byl umístěn na opačné straně dráhy.
„Jednotlivé stupně byly dřevěné, ale dráha, po které eskalátor jezdil, byla železná,“ popsal jednou eskalátor někdejší historik pražského Dopravního podniku Pavel Fojtík.
Eskalátor nebyl žádný rychlík, protože se pohyboval pouze rychlostí lidské chůze. Za zážitek tehdy lidé platili 50 haléřů. Stal se požehnáním hlavně pro sportovní fanoušky, protože v té době byla Letná pupkem fotbalového světa – sídlila tu Sparta, Slavia i německý klub DFC Prag. Na derby tehdy běžně dorazilo i 40 tisíc diváků a dřevěné schody byly jejich hlavní spojkou s městem.
Pokud vám jsou tyhle schody povědomé, nejspíš jste fanoušky černobílé klasiky. Eskalátor se stal hvězdou „fotbalového“ filmu Muži v offsidu z roku 1931. Scény, kde se postavy potkávají na pohyblivých schodech, se natáčely právě tady, v autentickém prostředí letenského svahu.
Sláva dřevěného unikátu netrvala dlouho. V roce 1935 měl investor zařízení předat městu, jenže schody byly v tak dezolátním stavu, že Elektrické podniky provoz okamžitě zastavily. Definitivní tečku udělala stavba Letenského tunelu na přelomu 40. a 50. let, která zbytky konstrukce pohřbila.
Dnes už první eskalátor připomínají jen nenápadné zbytky opěrných zdí v horní části trasy u Letenského zámečku.
První eskalátor na světě si nechal v března 1892 patentovat americký technik Jesse Reno. Jeho „pohyblivé schody“, vlastně spíš jezdící rampa, ještě nesloužily jako dopravní prostředek, ale jako zábavná atrakce na newyorském Coney Islandu. Jednalo se o běžící pás o sklonu 25 stupňů.
Údajně nejdelším eskalátorem na světě je čtyřdílný venkovní eskalátor v zábavním parku Ocean Park v Hongkongu, který je dlouhý 227 metrů a překonává výšku 115 metrů, nejdelším eskalátorem v Česku je nejspíš ten ze stanice pražského metra A Náměstí Míru, jehož délka je 87 metrů.












V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Americká herečka Susan Sarandonová tvrdí, že kvůli své výrazné podpoře Palestiny přichází o některé filmové role. Atmosféra ve Spojených státech se sice s pokračující okupací palestinských území Izraelem mění a podpora pro Izrael klesá, nicméně některé agentury jí stále odmítají zprostředkovat práci, řekla podle tiskové agentury AP hollywoodská hvězda během filmového festivalu v Benátkách.



Ukrajina řeší neobvyklý návrh: legalizaci pornografického průmyslu. Ten je dnes ve východoevropské zemi nelegální, ale přesto v zemi dál funguje. Zastánci změny tvrdí, že by stát mohl získat nové daňové příjmy a omezit prostor pro korupci, jež podle svědectví provází i toto odvětví. Americký deník The New York Times přišel i s tím, že se v korupci a podvodech ztrácejí na Ukrajině miliardy hřiven.



Netflix prostřednictvím fotografie ze zákulisí oznámil, že v Praze aktuálně probíhá natáčení seriálové adaptace Brownova mysteriózního bestselleru Tajemství všech tajemství, jehož děj se z velké části odehrává právě v české metropoli. Oznámil také další členy hereckého obsazení.



Saturn proslavily jeho prstence i podivuhodně pravidelný šestiúhelník, který už desítky let obepíná severní pól planety. Teď ale Hubbleův teleskop zachytil na opačné straně Saturnu nový obří útvar, po němž na starších snímcích nebyla stopa. Desetistranná struktura se stále vyvíjí a astronomové zatím nevědí, proč vznikla ani zda vydrží stejně dlouho jako její slavný severní protějšek.