Sběratelé kostí v Česku: Kdo dává mrtvým jména?

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
2. 12. 2014 23:00
Rozhovor s českou vědkyní o práci soudního antropologa, bezejmenných ostatcích i dokonalé vraždě.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Rozhovor – Kosti jsou pro ni každodenním zkoumáním. Musí z nich zjistit co nejvíce informací a sestavit biologický profil mrtvého člověka. Až se dopracuje k identifikaci, dá mu jméno. "V podstatě jde o takovou malou detektivku," vysvětluje antropoložka Hana Eliášová, která od roku 1975 pracuje v pražském kriminalistickém ústavu.

Jak se liší práce soudní antropoložky a televizních hrdinů z kriminálních seriálů? Co všechno se dá z kosti vyčíst a jaké to je poprvé vidět mrtvé tělo? Přečtěte si rozhovor s přední českou vědkyní Hanou Eliášovou.

Aktuálně.cz: Pamatujete si na pocit, když jste poprvé viděla mrtvého člověka?

Hana Eliášová: Úplně poprvé jsem viděla mrtvého člověka v době studií na pitevně lékařské fakulty. S lidskými pozůstatky jsem se profesně seznamovala na ústavech soudních lékařství, jednalo se o nálezy neznámých mrtvol v lese, v bytech, v mělkých hrobech.

Vzpomínám si na jeden z prvních případů, který mě psychicky velmi ovlivnil, byl to nález těl dvou chlapců, kteří uhořeli ve srubu. Těla byla kompletně zuhelnatělá. Byli tak mladí, což se mě velmi dotklo.

A.cz: Jak se dotýká vaše práce soukromého života?

Samozřejmě se nedá vymazat z myšlenek. Když řeším nějaký případ, hodně na něj myslím, ale ne neustále. Například při cestě do práce přemýšlím, jakou metodu ještě mohu použít nebo jak výstižněji interpretovat závěry znaleckého zkoumání. Doma někdy studuji odbornou literaturu, hledám informace na internetu. Svoji práci mám ráda, ale nijak výrazně můj soukromý život neovlivňuje.

A.cz: V televizních seriálech dokážou pouhým pohledem identifikovat mrtvého z fotografie. Je to možné?

V seriálech musí mít děj spád, nelze zabíhat do podrobností. Forenzní antropolog ve skutečnosti pracuje mnohem pomaleji, hodně pečlivě. Postupně hodnotíme a porovnáváme jednotlivé obličejové znaky. Důležité jsou takové markanty, které jsou v populaci vzácné, nebo se jedná o znaky individuální, typické pro konkrétního jedince, například znaménka, jizvy.

Totožnost člověka byla určena i podle jednoho zubu.

V některých případech nelze osobu jednoznačně podle fotografií identifikovat s ohledem na poškození obličeje, nebo pokud nejsou k dispozici dostatečně kvalitní fotografie. A pak je nutné vybrat jinou, přesnější identifikační metodu.

A.cz: Co nejdříve zjišťujete u neznámých pozůstatků?

Z kosterních pozůstatků určuji tzv. biologický profil. V první fázi zjišťuji čtyři základní demografické charakteristiky člověka. Etnikum, pohlaví, věk a výšku postavy. Etnikum se zjišťuje podle morfologických znaků na skeletu, v našem případě zejména na lebce, nebo metrických znaků, které se vkládají do speciálního softwaru. Ten nám právě určí, ke kterému etniku má dotyčný člověk nejblíže.

Poté určujeme pohlaví zejména z pánve a lebky. Komplexní posouzení kosterního věku dospělého jedince zahrnuje například změny vnitřní struktury hlavice kosti stehenní a pažní, změny na styčných ploškách stydkých kostí a postup osifikace štítné chrupavky.

Někteří mohou namítat, že se věk určuje podle lebečních švů, ale to je velice nepřesná metoda a v kriminalistické praxi nepoužitelná. Na nábrusech řezáků nebo špičáků zjišťujeme tzv. zubní věk jedince. U dětí posuzujeme věk podle spojování těl kostí s jejich hlavicemi, podle mineralizace chrupu atd. Vždy zkombinujeme co nejvíce metod, abychom mohli učinit co nejpřesnější závěr. Výška postavy se pak určuje z dlouhých kostí, změří se délka, která se dosadí do určitých rovnic.

A.cz: Je možná i identifikace z mála ostatků? Jaké části těla k tomu potřebujete?

Pokud je předložen velmi malý fragment, tak mohu pouze určit, jestli se jedná o lidskou kost. V tomto případě může pomoci genetika, když se povede stanovit profil DNA, lze jej porovnat s relevantním srovnávacím materiálem. Na druhou stranu byla určena totožnost člověka i podle jednoho zubu. To je možné tehdy, pokud by zub obsahoval speciální výplň, korunku a lékař by poznal svoji práci.

I z několika lidských kostí nebo jen podle lebky lze člověka identifikovat. Na kostech se mohou vyskytovat různé anomálie, zhojená zranění či chirurgické zákroky. A pokud budu mít k dispozici lebku a rentgenový snímek pořízený za života pohřešované osoby, mohu provést identifikaci pomocí superprojekce. Superprojekční nastavení lebky do portrétní fotografie pohřešovaného vede k potvrzení, či vyloučení totožnosti.

A.cz: Jak dlouho takové ostatky zkoumáte? Je na vás vyvíjen tlak od vyšetřovatelů?

Jednotlivé případy zkoumáme v pořadí, v jakém nám byly doručeny. Samozřejmě se může stát, že některý případ spěchá a má další souvislosti. Pak se mu věnujeme přednostně. Může se také jednat o takzvaně horkou stopu, kdy pachatel uniká a dá se předpokládat, že v trestné činnosti bude pokračovat. Zda se identifikace povede, závisí na zachovalosti kosterních pozůstatků a na dostupnosti důležitých ante mortem údajů o pohřešované osobě. Jedná se o data ze zdravotnické a zubní dokumentace, mnoho informací získáme například z rentgenových snímků, CT vyšetření apod.

Doba identifikačního zkoumání závisí na množství zkoumaného materiálu a jeho výpovědní hodnotě. Pokud budu mít k dispozici kvalitní zubní záznam pohřešované osoby, který srovnám se stavem chrupu neznámé mrtvoly, může identifikace trvat jeden až tři dny. V případě více vytipovaných osob to může být i několik měsíců. U irelevantních nálezů, což jsou nálezy starší dvacet let, zpravidla zkoumání neprovádíme, ale pouze je popíšeme.

A.cz: Pokud vím, antropolog pracuje jen s kostmi. Kdy tedy putuje tělo k vám a kdy na pitevnu?

Do naší laboratoře je doručován pouze kosterní materiál bez měkkých tkání. Jestliže se jedná o nález mrtvého těla či kostí, kde se zachovaly měkké tkáně, pak jsou tyto pozůstatky převezeny do ústavu soudního lékařství. Antropologové se účastní i výjezdů na místa trestných činů a nálezů lidských pozůstatků, někdy jsou přítomni i u pitvy. Součástí naší práce je také konzultační činnost v případech vyhledávání pozůstatků v terénu.

Někdy si přečtu knížky od americké antropoložky Kathy Reichs, podle nichž se natáčel seriál Sběratelé kostí.

Často jsme tedy dotazováni, jak může vypadat mrtvola po nějaké době v určitém prostředí. Proto odpovídáme například na otázky, zda se u mrtvoly ještě mohou zachovat měkké tkáně či zda půjde o pouhý skelet. Pokud by tedy mohly být zachovány měkké tkáně, zda budou hnilobně pozměněny, mumifikovány anebo zmýdelněny.

Na místě nálezu kostí stanovíme jejich původ, tj. zda jsou lidské, či zvířecí, u lidských kostí předběžně určíme dobu, která uplynula od smrti, z kolika jedinců mohou pozůstatky pocházet apod. S patology také spolupracujeme na určení post mortem intervalu (doba od smrti do nálezu, pozn. red.) podle změn měkkých tkání.

A.cz: V televizi je vyšetřování vždy rychlé i díky použití moderních technologií. Jsou ty vaše na srovnatelné úrovni?

V podstatě používáme stejné postupy. Dokonce některé metody, které běžně používáme, jsem ještě v seriálech nepostřehla. V současné době například stále více využíváme moderní 3D zobrazovací techniky. Nemůžeme však srovnávat rychlost zkoumání a neomezenou odbornost hlavních postav. V seriálech dělají všichni všechno – zajišťují stopy, zkoumají vzorky, vyšetřují.

U nás se forenzní antropolog specializuje na identifikaci pozůstatků a identifikaci živých osob zobrazených na fotografiích a videozáznamech. Doplňujícím odvětvím je pak trichologie (věda o vlasech a chlupech, pozn. red.). Jinak spolupracujeme se znalci z jiných oborů, kteří nám poskytují informace k identifikaci.

A.cz: Když už mluvíme o kriminálních seriálech, máte nějaký oblíbený?

Pravidelně se na žádný nedívám, ale když už ano, tak jim závidím ty velké, moderně vybavené laboratoře. Dříve jsem například sledovala Sběratele kostí. Někdy si přečtu knížky od americké antropoložky Kathy Reichs, podle nichž se ten seriál natáčel. Už jich mám celou řadu a některé i v originále. Nemohu říci, že by se mi nějak zvlášť líbily zápletky a dialogy, je to ale kolegyně antropoložka, která se zabývá podobnými zajímavými případy. Proto si ty knihy kupuji (smích).

A.cz: Setkáváte se někdy s příbuznými mrtvých?

Není to obvyklé, ale ve své praxi jsem se s příbuznými už setkala. Je to již hodně dávno, tehdy si manželka přišla se dvěma malými dětmi vyzvednout manželovy pozůstatky. Identifikované lidské pozůstatky neodevzdáváme přímo příbuzným, to spadá do kompetence vyšetřovatele.

Vidět ten smutek u pozůstalých není nic pro mě. Nevadí mi pozůstatky, ale dívat se na žal příbuzných je hrozné. Nemohla bych být psychologem, bylo by mi to hodně líto.

plk. RNDr. Hana Eliášová, Ph. D.

praxe soudní antropoložky Hany Eliášové
  • narodila se v roce 1951 v Opavě
  • na univerzitě v Brně vystudovala odbornou biologii se specializací na antropologii
  • od roku 1975 pracuje v Kriminalistickém ústavu Praha, přes 10 let jako vedoucí oddělení biologie a antropologie
  • spolupodílela se také na hledání podoby básníka Karla Hynka Máchy a analýze kosterních pozůstatků Jošta Lucemburského, markraběte moravského

A.cz: Můžete uvést nějaký nejzajímavější případ, na kterém jste pracovala?

Velmi zajímavým případem pro mě byla identifikace mrtvého muže, což může být tak deset let zpátky. Jeho mrtvolu v mělkém hrobě našel hledač kovu díky přezce na pásku. V zubu měl korunku, kterou jsem považovala za zlatou, přesto jsem ji poslala na chemický rozbor, jestli neobsahuje například nadbytek mědi, abych určila provenienci výroby. Prokázán byl atypický materiál, který se jevil jako zlato, a to indikovalo, že se může jednat o cizince.

Korunky předních zubů byly poškozeny působením kyseliny. I od těchto zjištění se odvíjelo další vyšetřování. Muže, který pocházel z Ukrajiny, jsme nakonec identifikovali a pachatelé byli zadrženi.

A.cz: Zajímáte se o případ, nebo jen dodáte vyšetřovatelům vodítka?

Samozřejmě mě zajímá případ, ke kterému budu vypracovávat znalecký posudek. Musím získat základní informace o charakteru případu, o místě nálezu těla, o vytipované pohřešované osobě atd. Další údaje týkající se vyšetřování, výpovědí svědků aj. mně nepřísluší zjišťovat, jsou pouze v kompetenci vyšetřovatelů.

A.cz: Myslíte si, že existuje dokonalý zločin?

Myslím si, že existuje. Je spousta neobjasněných vražd a nezvěstných lidí. Nikdo neví, jestli jsou živí, v cizině, nebo jsou někde zakopáni. Takže se může jednat i o vraždy, které se jeví v určitém časovém intervalu jako dokonalé, ale budoucnost ukáže.

Pro vraha to znamená nemít svědky a dokázat nenápadně odklidit mrtvolu, aby ji nikdo nenašel. Vzpomínám si na případ ženy, která se v hospodě pohádala se svým manželem a poté odešla se známým, který byl mimochodem hrobníkem. Na hřbitově pak policisté našli její zakrvácené džíny. Její tělo se však nikdy nenašlo.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy