Volary (Šumava) - Více než třicet dobrovolníků bude v nadcházející lovecké sezoně držet ochranou ruku nad populací rysů ostrovidů na Šumavě.
Síly spojilo Hnutí Duha se Správou národního parku a CHKO Šumava. Společně připravily projekt, kterým chtějí odradit pytláky od systematického střílení rysů. Cílem je také tuto kočkovitou šelmu důsledně monitorovat.
Hnutí Duha tak navazuje na svůj obdobný projekt, pořádaný již osmým rokem ve spolupráci s místními organizacemi v Beskydech.
"Zájem lidí o dobrovolnou činnost na Šumavě meziročně narůstá," sdělila Kateřina Ulmanová, která má za Duhu "rysí projekt" na starosti.
Zoolog: Může za to odpor k šelmám
Teoretické znalosti o biologii, šumavském výskytu a chování rysa získávají dobrovolníci od zoologa ze Správy národního parku Šumava Luďka Bufky.
"Získané informace dobře poslouží ochraně naší největší kočky. Navíc se zjistí řada skutečností i o jiných zvířatech, která zde žijí," uvedl Bufka.
Mezi praktické dovednosti, které se rysí hlídači naučili, patří například orientace v místním terénu, stopování i tvorba sádrových odlitků ze stop.
Své schopnosti pak hlídky zužitkují v malých skupinkách dvou až tří lidí. Vytyčí si svůj okruh, na němž následně kontrolují pohyb myslivců a jejich posedy.
Vedou si záznamy o stopách, odlévají je a případně sbírají rysí trus, který pak odevzdají zoologickému oddělení Správy národního parku Šumava na skatologický rozbor.
Jaromír Bláha z programu Lesy Hnutí Duha řekl, že podle časových možností dobrovolníků se snaží nasazovat hlídek co nejvíce. Lidé mají na tuto činnost více dispozic o víkendu.
Program funguje po dobu lovecké sezony, respektive dokud je sníh. Rysí hlídači z šumavských lesů mizí zpravidla na přelomu března a dubna.
Podle Luďka Bufky žene lovce k odstřelu rysů jakýsi odvěký odpor k šelmám, spojený s loveckou vášní. Bohužel se doposud nepodařilo žádného pytláka, který tohoto celoročně chráněného tvora zabil, dopadnout.
Ze vzorku čtrnácti kusů, které začala v roce 1996 sledovat Správa Šumavy pomocí radiotelemetrického výzkumu, jich bylo pravděpodobně už osm zastřeleno.
Čtěte také: Lovit rysa? Byl to omyl, brání se cestovka
Šelmy pomáhají v lesích udržet populaci spárkaté zvěře na optimální úrovni. Přemnožení jeleni a srnci totž spásají mladé stromky, a zabraňují tak přirozené obnově lesů.
500 rysů jako obět pytláků
Šumavská populace rysů zanikla kvůli nadměrnému lovu již v druhé polovině devatenáctého století. V průběhu osmdesátých let století dvacátého však bylo na české straně Šumavy vypuštěno 18 jedinců ze Slovenska.
Jejich počet se sice časem zvýšil, zároveň bylo ale velké množství ostrovidů zabito. Ilegálnímu lovu podlehlo dle odhadů přibližně 500 kusů.
Na území ČR žije v současnosti nanejvýš stovka rysů.
Ve střední Evropě je pro tuto kočkovitou šelmu značným problémem i její ostrůvkovitý výskyt. Jinak existují i lokálně rozlehlejší populace.
Největší z nich žije v oblasti Fennoskandinávie, kde se jich nachází přibližně dva a půl tisíce. V Karpatech se jich vyskytuje asi 2.200 a v Pobaltí propojeném s částí Ukrajiny a Polska čítá populace asi 2.000 těchto zvířat.
Výrazně hůře je na tom příbuzný rys pardálový, který se tradičně vyskytuje na Pyrenejském poloostrově. Je nejohroženější kočkou na světě; odhadem žije pouhých pár set jedinců.
Čtěte o pytláctví: Na Mladoboleslavsku našli rozporcovaného jelena
