Frakce Rudé armády byla nejradikálnější teroristickou organizací poválečného Německa. Její příběh je dramatickým svědectvím o generaci mladých intelektuálů, kteří své revoluční sny přeměnili v brutální násilí. Ale skončilo to jako obvykle: třicet let šířili teror, zabili desítky lidí a nakonec sami skončili ve vězení nebo mrtví.
Sen o revoluci, který skončil krveprolitím
Příběh Frakce Rudé armády (RAF) se začal psát jako vzpoura dětí proti otcům. Mladí radikálové chtěli zničit to, co považovali za "represivní kapitalistický systém" a pozůstatky nacismu v německé společnosti. Místo svobody ale přinesli jen strach. Od svého faktického vzniku v roce 1970 až do rozpuštění v roce 1998 měla organizace na svědomí 34 životů a stovky zraněných. Paradoxem jejich boje bylo, že jejich násilí vedlo přesně k tomu, co nenáviděli: stát pod jejich tlakem masivně posílil policii, omezil občanské svobody a zavedl kontrolní mechanismy, které fungují dodnes.
Sen o revoluci, který skončil krveprolitím
Příběh Frakce Rudé armády (RAF) se začal psát jako vzpoura dětí proti otcům. Mladí radikálové chtěli zničit to, co považovali za "represivní kapitalistický systém" a pozůstatky nacismu v německé společnosti. Místo svobody ale přinesli jen strach. Od svého faktického vzniku v roce 1970 až do rozpuštění v roce 1998 měla organizace na svědomí 34 životů a stovky zraněných. Paradoxem jejich boje bylo, že jejich násilí vedlo přesně k tomu, co nenáviděli: stát pod jejich tlakem masivně posílil policii, omezil občanské svobody a zavedl kontrolní mechanismy, které fungují dodnes.
Proti imperialismu
Mezinárodní vietnamská konference (ve Vietnamu ještě běžela občanská válka, do které se zamíchaly USA) v Berlíně v únoru 1968, dva roky před oficiálním vznikem RAF. Ačkoliv se tam formovaly myšlenky odporu, cesty se později rozešly. Studentský vůdce Rudi Dutschke ozbrojený boj odmítal a vznik RAF později označil za "hloupost" a politickou degeneraci hnutí.
Ulrike Meinhofová
Ulrike Meinhofová na archivním snímku před rokem 1970. Tehdy ještě respektovaná novinářka, která se později stala "hlasem" teroristické skupiny a jejím ideologickým mozkem.
Předzvěst
Ohořelé trosky v obchodním domě Kaufhaus Schneider ve Frankfurtu. Žhářský útok z 2. dubna 1968, který provedli budoucí lídři RAF Andreas Baader a Gudrun Ensslinová, byl předzvěstí věcí příštích. Tehdy ještě tvrdili, že protestují proti lhostejnosti k válce ve Vietnamu.
Zrození městské guerilly
Oficiální datum vzniku RAF se datuje k 14. květnu 1970. Tehdy se skupina definitivně odtrhla od legálního protestu a vyhlásila válku státu. Inspirovali se jihoamerickými revolucionáři Tupamaros a sami sebe definovali jako "městskou guerillu". Jejich logem se stal samopal Heckler & Koch přes rudou hvězdu - ironií osudu šlo o západoněmeckou zbraň, nikoliv ruský Kalašnikov, symbol světových revolucionářů. V manifestech psaných Ulrike Meinhofovou jasně deklarovali: "Kdo nenosí uniformu, není pro nás člověk, ale prase. A s prasaty se diskutovat nebude, na ta se střílí."
Čtyři obžalovaní ze žhářství (zleva Horst Söhnlein, Thorwald Proll, Andreas Baader a Gudrun Ensslinová) během zahájení soudního procesu ve Frankfurtu nad Mohanem, 14. října 1968.
Baader, Ensslinová, Meinhofová: vražedný trojúhelník
První generaci RAF vedla nesourodá, ale charismatická skupina. Andreas Baader byl původně drobný kriminálník s láskou k rychlým autům, který v revoluci našel ventil pro svou agresivitu. Gudrun Ensslinová, dcera evangelického pastora a premiantka, představovala morální absolutismus, který se zvrhl ve fanatismus. Ulrike Meinhofová dodala skupině intelektuální lesk a mediální tvář. K nim se přidal právník Horst Mahler. Spojovala je nenávist k americkému imperialismu a přesvědčení, že v Německu stále vládnou fašistické struktury, které je třeba zničit násilím.
Pátrací plakát německé policie nabízející odměnu 700 tisíc marek za dopadení členů teroristické skupiny. Dokument ze 70. let 20. století zobrazuje 14 hledaných osob s varováním "Pozor, střelné zbraně!".
Členové první generace
Klíčoví členové první generace RAF (skupina Baader-Meinhofová) na počátku 70. let.
Útěk oknem: Den, kdy vznikla RAF
Vše začalo 14. května 1970 v Berlíně. Andreas Baader byl tehdy ve vězení za žhářství, ale dostal povolení navštívit studovnu institutu ve čtvrti Dahlem pod záminkou práce na knize s Ulrike Meinhofovou. Byla to léčka. Do budovy vtrhlo komando vedené Gudrun Ensslinovou. Při přestřelce byl těžce zraněn zaměstnanec institutu Georg Linke. Baader s Meinhofovou vyskočili z okna, naskočili do připraveného stříbrného Alfa Romeo a zmizeli. Z novinářky Meinhofové se tímto okamžikem stal psanec a teroristka.
V hledáčku policie
Policejní fotografie Ulrike Meinhofové a Andrease Baadera.
Trénink v poušti: Jordánská škola zabíjení
Pátrací plakát s nápisem "MORDVERSUCH" (Pokus o vraždu) a odměnou 10 tisíc marek za informace o Ulrike Meinhofové, vyvěšený v Západním Berlíně v květnu 1970 po osvobození Andrease Baadera.
Léto 1970 strávila v rodící se RAF v Jordánsku. V táborech Fatahu se intelektuálové měnili na vojáky. Učili se střílet z kalašnikovů, vyrábět bomby a plížit se terénem. Střet kultur byl ale obrovský - němečtí radikálové se chtěli opalovat nazí a ženy odmítaly podřízenou roli, což šokovalo jejich hostitele. Baader dokonce vyvolal "stávku", když jim Palestinci omezili příděly munice. Navzdory hádkám se do Německa vrátili jako vycvičená jednotka připravená zabíjet.
Trojitý úder a metoda "dvojníků"
Aby financovali "revoluci", potřebovali peníze. Hodně peněz. 29. září 1970 provedli "Dreierschlag" (trojitý úder) - během deseti minut přepadli tři banky v Berlíně a odnesli si přes 200 tisíc marek. Policie byla bezradná i kvůli jejich triku s auty, kterému říkali "metoda dvojníků". Vytipovali si na ulici vůz, zjistili si o majiteli vše potřebné, a pak si na úřadě nechali vystavit duplikáty dokladů. S legálními papíry pak kradli auta přímo pod nosem majitelů. Byli vždy o krok napřed.
Byli všude
Policistka v Norimberku před vylepenými plakáty hledaných teroristů (duben 1979). Tváře členů RAF se staly součástí každodenní reality západoněmeckých ulic.
Bombové útoky
Trosky po bombovém útoku na velitelství americké armády ve Frankfurtu (budova IG Farben), 11. květen 1972. První velký útok "Májové ofenzivy".
Májová ofenziva 1972: Bomby proti "imperialistům"
Zlom nastal v roce 1971, kdy policie při přestřelce zastřelila Petru Schelmovou, první oběť z řad RAF. Skupina to vzala jako vyhlášení války. V květnu 1972 spustili sérii bombových útoků, která šokovala zemi. Cílili na americké základny (jako odplatu za Vietnam), policejní stanice i budovy vydavatelství Axel Springer, které proti nim vedlo mediální kampaň. Výsledek: čtyři mrtví američtí vojáci, desítky zraněných civilistů a policistů. Zloději aut se definitivně změnili v masové vrahy.
Poškozená budova nakladatelství Axel Springer v Hamburku
Zničené kanceláře nakladatelství Axel Springer v Hamburku po výbuchu bomby 19. května 1972. RAF vinila média z manipulace veřejnosti, odpověděla na to zraněním 17 zaměstnanců.
Proti všem
Zdemolovaná policejní stanice v Augsburgu, 12. května 1972. Jeden z koordinovaných útoků na státní instituce.
Lov na vedení RAF
Stát nasadil do boje novou zbraň: počítače. Šéf kriminálky Horst Herold zavedl revoluční systém sběru dat, který dokázal najít jehlu v kupce sena. Díky analýze pronájmů, plateb a pohybu osob se smyčka začala stahovat. V červnu 1972 spadla klec. Baadera policie vytáhla postřeleného z garáže ve Frankfurtu, Ensslinovou prozradila pistole v butiku a Meinhofovou udali v Hannoveru. Během pár týdnů seděla celá "špička" RAF za mřížemi. Zdálo se, že je konec. Byl to ale jen začátek další kapitoly.
Policejní zatýkání
Zatčení teroristky Vereny Beckerové v Berlíně, červenec 1972. Byla součástí hnutí 2. června, které s RAF úzce spolupracovalo, později přešla přímo k RAF. Policie ji zatkla za zapojení do bombového útoku na jachtařský klub.
Pevnost Stammheim a kód Moby Dick
Ve věznici Stammheim vznikl "stát ve státě". Vedení RAF bylo izolováno v sedmém patře, ale díky právníkům, kteří fungovali jako kurýři, dál řídili organizaci venku. Vytvořili si vlastní komunikační síť a používali krycí jména z románu Moby Dick - Baader byl kapitán "Achab", Ensslinová "Smutje". Drželi drastické hladovky, při jedné z nich zemřel na podvýživu Holger Meins. Jeho smrt se stala motorem pro nábor nových členů, kteří byli odhodláni "mučedníky" osvobodit za každou cenu.
Druhá generace: Násilí bez zábran
Zatímco zakladatelé seděli ve vězení, venku vyrostla druhá generace RAF. To už nebyli intelektuálové debatující v kavárnách, ale pragmatici oddaní jedinému cíli: dostat "velkou čtyřku" ven. V dubnu 1975 obsadili západoněmeckou ambasádu ve Stockholmu. Požadovali propuštění vězňů. Když vláda odmítla, popravili dva diplomaty. Akce skončila fiaskem, když teroristům omylem vybuchla vlastní nálož, ale ukázala, že nová RAF se nezastaví před ničím.
Další výbuch
Zraněný terorista je vynášen z hořící ambasády ve Stockholmu, 24. dubna 1975. Akce stála život dva diplomaty a dva únosce.
Atentát na Bubacka
Karlsruhe, 7. dubna 1977. Motocykl teroristů zastavil vedle mercedesu generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka. Dávka ze samopalu zabila jeho i dva členy doprovodu.
Smrt Ulrike Meinhofové
Ráno 8. května 1976 našli dozorci Ulrike Meinhofovou oběšenou na mříži její cely. Oficiální verze zněla: sebevražda. Meinhofová byla uvnitř skupiny izolovaná, Baader a Ensslinová ji šikanovali a označovali za "zrádkyni". Levicová scéna ale verzi o sebevraždě odmítla a tvrdila, že šlo o státní popravu. Ačkoliv pitvy cizí zavinění vyloučily, mýtus o "vraždě ve Stammheimu" se stal palivem pro další vlnu teroru, která měla přijít v roce 1977.
Ulrike Meinhofová na archivních fotografiích
Archivní portrét Ulrike Meinhofové. Její mozek byl po smrti vyjmut a desítky let zkoumán vědci, než byl v roce 2002 konečně pohřben ke zbytku těla.
Německý podzim 1977
Rok 1977, známý jako "Německý podzim", byl vrcholem teroru. RAF se rozhodla hrát vabank. 5. září komando přepadlo kolonu prezidenta svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera. Jeho čtyři strážce rozstříleli na místě, Schleyera unesli. Požadavek byl jasný: výměna za vězně ze Stammheimu. Vláda kancléře Helmuta Schmidta se však rozhodla neustoupit. Začala nervy drásající hra o čas, která držela v šachu celé Německo. Schleyer měl válečnou minulost, býval důstojníkem SS. Na ceduli stojí nápis: "20 dnů zajatcem RAF" v roce 1977.
Místo únosu
Místo krvavého únosu Hannse Martina Schleyera v Kolíně nad Rýnem. Vrak mercedesu a těla policistů na ulici šokovala veřejnost brutalitou útoku.
Únos letadla Landshut a operace "Kouzelný oheň"
Když vláda neustupovala, RAF povolala na pomoc palestinské spojence. Ti unesli letadlo Lufthansy s 91 lidmi na palubě, aby zvýšili tlak. Letoun přistál v somálském Mogadišu, kde únosci zavraždili kapitána Schumanna. V noci na 18. října ale proběhla blesková akce německé jednotky GSG 9. Během 90 sekund vtrhli do letadla, zlikvidovali únosce a osvobodili rukojmí. Zpráva o úspěchu operace "Kouzelný oheň" se okamžitě dostala do věznice ve Stammheimu.
Noc smrti
V okamžiku, kdy vězni pochopili, že jejich naděje na výměnu padla, uzavřeli svůj příběh. Ráno 18. října 1977 našli dozorci Andrease Baadera zastřeleného (zbraň propašoval právník), Gudrun Ensslinovou oběšenou na kabelu a Jana-Carla Raspeho umírajícího na střelné zranění. Přežila jen Irmgard Möllerová, pobodaná jídelním nožem. Oficiálně šlo o koordinovanou sebevraždu, konspirační teorie o vraždě však žijí dodnes. O den později našla policie v kufru auta ve Francii tělo popraveného rukojmího Schleyera. První generace RAF skončila.
Členové Frakce Rudé armády: Gudrun Ensslinová, Andreas Baader, Jan-Carl Raspe a Ingrid Schubertová na policejních fotografiích ze 70. let 20. století.
Třetí generace: fantomové
Teror ale nezemřel s Baaderem. V 80. a 90. letech nastoupila třetí generace RAF. Byli jiní - profesionální, chladní, technokraté násilí. Neznali jsme jejich tváře, jen jejich činy. Zaměřovali se na "elitu": zavraždili šéfa Siemensu Beckurtse nebo diplomata Braumühla. V roce 1991 - už po sjednocení Německa - odstřelovač zabil šéfa Detleva Karstena Rohweddera, ředitele státní organizace Treuhand zodpovědné za privatizaci východoněmeckých podniků. O této generaci ví policie nejméně, mnozí z nich zůstali neznámí fantomové až do 21. století.
Útok na generála
Pancéřovaný mercedes amerického generála Kroesena po zásahu protitankovou střelou RPG v Heidelbergu (15. září 1981). Generál útok zázrakem přežil.
Konec projektu RAF
Konec nepřišel s výbuchem, ale faxem. 20. dubna 1998 dorazilo do agentury Reuters prohlášení: "Městská guerilla v podobě RAF je nyní historií." Po 28 letech, 34 vraždách a stovkách zraněných organizace sama sebe rozpustila. Bez omluvy, bez lítosti. Důvodem nebyla porážka policií, ale poznání, že jejich boj ve sjednoceném a demokratickém Německu ztratil jakoukoli podporu a smysl.
Spravedlnost má zpoždění
Ačkoliv RAF skončila v roce 1998, hon na její členy pokračuje. V únoru 2024, více než čtvrt století po rozpuštění skupiny, zatkla policie v Berlíně Danielu Kletteovou, členku třetí generace. Žila roky pod falešnou identitou, dávala kondiční lekce a v bytě měla zbraně i zlato. Její kumpáni, Ernst-Volker Staub a Burkhard Garweg, jsou stále na útěku. Podezřívá se, že v důchodu nepřepadávali transporty peněz z politických důvodů, ale prostě proto, aby měli z čeho žít. Mýtus revoluce skončil jako obyčejná loupežničina.
Dědictví teroru
RAF změnila Německo. Kvůli ní vznikly moderní protiteroristické zákony, speciální jednotky GSG9 i bezpečnostní rámy na letištích. Zanechala za sebou trauma, které zpracovávají filmy jako Baader Meinhof Komplex, ale také otázky, jak se z idealistů stávají vrazi. Její příběh je varováním, že cesta do pekla bývá dlážděna velkými slovy o svobodě.
Už nejsou "cool"
Scéna z filmu Baader Meinhof Komplex (2008). Film věrně ukazuje, jak se "cool" image rebelů s parukami a rychlými auty změnila v krvavou noční můru.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
"Otřesné dění v Minnesotě." Demokraté chtějí zablokovat financování části vlády
Opoziční demokraté se chystají v americkém Senátu zablokovat zákony o financování části vlády, včetně ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Reagují tím na sobotní zastřelení již druhého amerického občana agenty Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu ve státě Minnesota. Informovala o tom agentura AP
Podívejte se na 15 politiků, kteří mohou promluvit do budoucnosti ODS
S koncem Petra Fialy v čele ODS, kterou vedl dlouhých 12 let, dochází i k proměně toho, kdo a jaký vliv ve straně bude mít. Aktuálně.cz proto přináší přehledný a stručný pohled na to, koho a proč má smysl v ODS sledovat. Vybrali jsme pomyslný žebříček, který tvoří třináct mužů a dvě ženy.
Pastrňák totálně vyšachoval soupeře a nahrál na jeden z gólů vítězného Bostonu
David Pastrňák a Pavel Zacha přispěli v NHL shodně jednou asistencí k vítězství hokejistů Bostonu 4:3 nad Montrealem.
Trump po vlně kritiky za výroky o roli spojenců otočil a ocenil britské vojáky
Americký prezident Donald Trump v sobotu pochválil britské vojáky poté, co některé spojence Washingtonu pobouřil jeho výrok, že za války v Afghánistánu se jednotky ostatních států držely mimo bojovou frontu. Proti tomu se ozvali představitelé Británie, Polska, Německa a Itálie.
Prozatímní venezuelská prezidentka chce jednat s opozicí. Dobře spolupracuje, chválí si Trump
Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová v neděli vyzvala k nalezení dohody s opozicí. Stalo se tak tři týdny po americké operaci, která vedla k zajetí prezidenta Nicoláse Madura, uvedla agentura AFP.