"Roztrhnete ho napůl a máte červy dva." Obávaný predátor se může skrývat i v Česku

Tereza Šolcová Tereza Šolcová
13. 11. 2025 6:16
Texaské úřady vydaly neobvyklé varování: pokud narazíte na zvláštního hnědočerného červa s hlavou ve tvaru půlměsíce, rozhodně ho nezabíjejte. „Nedrťte ho, nekrájejte ani se ho nedotýkejte,“ upozornil komisař texaského zemědělství Sid Miller v rozhovoru pro NBC. Jedná se totiž o toxickou ploštěnku skleníkovou (Bipalium kewense), která se rychle rozmáhá v severním Texasu.
Ploštěnka skleníková je zároveň jedním ze šestnácti invazních nepůvodních druhů, které se v srpnu letošního roku zařadily na seznam zvířat, která se nesmí dovážet do Evropské unie.
Ploštěnka skleníková je zároveň jedním ze šestnácti invazních nepůvodních druhů, které se v srpnu letošního roku zařadily na seznam zvířat, která se nesmí dovážet do Evropské unie. | Foto: Shutterstock

Ačkoliv se tento invazní druh v USA vyskytuje už řadu let, mimořádně silné deště spojené s klimatickými změnami nyní vytvářejí ideální podmínky pro jeho rozmnožování a expanzi. Plochý červ s charakteristickými pruhy a hlavou připomínající kladivo může dorůstat až 40 centimetrů délky. Jako většina ploštěnek má výjimečnou schopnost regenerace - z každého kousku těla může vzniknout nový jedinec. "Roztrhnete ho napůl a máte červy dva," upozornil Miller. Běžné pokusy o likvidaci proto situaci pouze zhoršují.

Úřady doporučují, aby se lidé červa nedotýkali holýma rukama. Pokud je to bezpečné, lze ho vložit do plastového sáčku a zmrazit na 48 hodin. Nálezy by pak měli obyvatelé hlásit Texaskému institutu pro invazní druhy. Ploštěnka skleníková pochází z jihovýchodní Asie, kde se jí daří v teplém a vlhkém prostředí. Loví hlavně žížaly a šneky, a právě proto se často šíří i přes zahradnictví a skleníky. Najít ji lze ve vlhké půdě, mulči nebo listovém opadu.

"Některé druhy ploštěnek rodu Bipalium produkují neurotoxin tetrodotoxin, stejnou látku, jaká se nachází například v rybách fugu. Nepoužívají ji k obraně, ale k paralyzování kořisti," vysvětlila v roce 2023 entomoložka Theresa Dellingerová z Virginia Tech. I když červi nekoušou ani neštípou, jejich hlen může dráždit pokožku a sliznice u lidí i domácích zvířat.

Protože jde o nepůvodní druh, v USA nemá tato "kladivouní" ploštěnka žádné přirozené predátory. Pokud má vhodné podmínky, její populace se může vymknout kontrole - a tím vážně ohrozit populaci žížal, které hrají klíčovou roli v udržování zdravé půdy.

"Jiná zvířata se pozemským ploštěnkám obvykle vyhýbají - jejich povrchové sekrety jsou nechutné, někdy i toxické," popsali už v roce 2004 odborníci z Univerzity na Floridě. Kvůli své kanibalistické povaze se tak ploštěnky často stávají samy sobě největším nepřítelem.

Co je to ploštěnka?

Ploštěnky jsou drobní bezobratlí živočichové s plochým tělem, kteří se vyskytují ve sladkých i slaných vodách a na vlhké půdě. Některé druhy jsou dravé a živí se drobnými půdními živočichy, jiné parazitují na rostlinách či zvířatech. Jsou fascinující svou schopností regenerace - i z části těla mohou dorůst celé nové jedince - a zároveň mohou ovlivňovat lokální ekosystémy, což z nich činí zajímavý, ale i potenciálně invazní druh.

Rychlé šíření skleníkových ploštěnek je zároveň jen dalším důkazem toho, jak klimatická změna napomáhá invazním druhům obsazovat nová území. Vytrvalé deště, teplejší zimy a vlhčí půda vytvářejí ideální prostředí pro jejich přežití i rozmnožování. Zatímco tedy Texasané bojují s následky extrémního počasí, v jejich zahradách a parcích se nenápadně šíří nový, nebezpečný vetřelec - tichý predátor s kladivem místo hlavy.

Ploštěnka skleníková je zároveň jedním ze šestnácti invazních nepůvodních druhů, které se v srpnu letošního roku zařadily na seznam zvířat, která se nesmí dovážet do Evropské unie. Mimo ni se na seznam zařadili živočichové jako jelen sika, sršeň mandarínská nebo ploštěnka Platydemus manokwari. Aktualizovaný seznam obsahuje více než 60 živočišných druhů.

Mohlo by vás zajímat:

Slyšitelně mu chutná polystyren. Superčerv pomůže lidstvo zbavit plastových obalů. | Video: Reuters

Zdroj: sciencealert.com