Roztomilé video, které může zabíjet. TikTok mění ohrožené druhy v módní mazlíčky

Miliony lidí se nad nimi rozplývají v komentářích a posílají je dál svým přátelům. Pískající žába, opice v dupačkách nebo ježek v pyžamu se stali hvězdami sociálních sítí. Odborníci ale varují, že právě internetová sláva může být pro některé druhy nebezpečná. Virální videa totiž mění divoká zvířata v módní mazlíčky a živí obchod, který často končí daleko od displejů mobilních telefonů.

Ochránci přírody upozorňují, že virální sláva může mít nečekanou dohru. Druhy, které ještě nedávno většina lidí znala pouze z dokumentů nebo zoologických zahrad, se stále častěji objevují v soukromých chovech a v některých případech začíná jejich popularita představovat další hrozbu pro už tak zranitelné populace ve volné přírodě.

Každé další sdílené video totiž pomáhá vytvářet dojem, že ohrožené nebo divoké zvíře je vhodným domácím mazlíčkem.

Žába obětí vlastního úspěchu

Jedním z nejnovějších příkladů je pouštní žába dešťová (Breviceps macrops), která obývá úzký pás pobřežních dun v Namibii a Jihoafrické republice.

Internet si ji zamiloval kvůli videím, na nichž vydává vysoké pískavé zvuky připomínající dětskou hračku nebo gumovou kačenku. Ve skutečnosti ale nejde o roztomilý projev. Zvuk je obrannou reakcí vystresovaného zvířete, které se snaží odradit predátora.

Žába přitom patří k biologicky mimořádným druhům. Nepotřebuje téměř žádnou volnou vodu, vlhkost získává z mlhy přicházející od Atlantského oceánu a přes den se zahrabává hluboko do písku, kde přečkává extrémní teploty. Právě kvůli této specializaci je téměř nemožné ji úspěšně chovat mimo její přirozené prostředí.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) letos druh zařadil mezi zranitelné a vedle těžby diamantů nebo výstavby přístavní infrastruktury upozornil také na rostoucí zájem sběratelů exotických zvířat, který podle organizace souvisí i s virální popularitou druhu na sociálních sítích.

Axolotl: popularita, která zabíjí

Ještě větší paradox představuje axolotl mexický (Ambystoma mexicanum). Obojživelník s růžovými žábrami a neustále usměvavým výrazem se stal jednou z největších hvězd internetu a po svém zařazení do videohry Minecraft v roce 2021 získal miliony nových fanoušků po celém světě. Zatímco v domácích akváriích dnes žijí miliony axolotlů různých barevných variant, ve volné přírodě patří druh mezi kriticky ohrožené.

V roce 1998 napočítali vědci v kanálech mexického Xochimilca přibližně 6000 jedinců na kilometr čtvereční. O šestnáct let později už jich zůstalo pouze 36 na stejnou plochu.

Některé novější průzkumy nenalezly ve volné přírodě jediného jedince a vědci proto začali využívat analýzu environmentální DNA, která dokáže přítomnost zvířete odhalit i bez přímého pozorování. Za úbytkem stojí především urbanizace Mexico City, znečištění vody a invazní tilapie a kapři. Popularita na internetu ale současně vytvořila dojem, že jde o běžného domácího mazlíčka, nikoliv o jednoho z nejohroženějších obojživelníků planety.

Ježci jako módní doplněk

Podobný osud potkal africké bělobřiché ježky (Atelerix albiventris), kteří se na TikToku pravidelně objevují při koupání, v kostýmech nebo při krmení ovocem a sladkostmi. Problém je, že většina těchto aktivit je pro ježky nepřirozená. Jde o noční samotářská zvířata, která potřebují stabilní teplotu, specifickou stravu a možnost dlouhého pohybu. Veterináři dlouhodobě upozorňují, že právě nevhodná výživa a životní podmínky vedou u domácích ježků k obezitě, onemocněním jater nebo deformacím končetin. Popularita videí přitom vytváří iluzi, že jde o nenáročného mazlíčka vhodného téměř do každé domácnosti.

Kapybara není přerostlé morče

Největší hlodavec světa se během několika let proměnil v jeden z nejúspěšnějších zvířecích fenoménů internetu. Videa kapybar odpočívajících v termálních lázních, obklopených kočkami nebo převážejících na zádech kachny a opice nasbírala stovky milionů zhlédnutí. Samotný hashtag #capybara podle analytických nástrojů překonal na TikToku 600 milionů zhlédnutí a nejúspěšnější videa dosahují desítek milionů přehrání.

Internetový obraz klidného a přítulného zvířete ale příliš neodpovídá realitě. Dospělá kapybara váží až 70 kilogramů, ve volné přírodě žije ve skupinách o deseti až dvaceti jedincích a potřebuje neustálý přístup k vodě, do níž se při nebezpečí ukrývá. Podle zoologů tak rozhodně nejde o „větší morče“, jak bývá na sociálních sítích často prezentována.

Opice v dupačkách

Největší obavy odborníků ale vyvolávají primáti. Videa s makaky v dětském oblečení nebo s lahví mléka pravidelně získávají miliony zhlédnutí a vytvářejí dojem, že jde o vhodné domácí mazlíčky. Organizace sdružené v mezinárodní koalici SMACC, která monitoruje týrání zvířat na internetu, upozorňují, že podobný obsah často skrývá závažné problémy. Oblečení omezuje pohyb primátů, mláďata bývají předčasně oddělena od matek a mnoho z nich žije v izolaci od dalších příslušníků vlastního druhu.

Nová zpráva organizací WWF, Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW) a Asociace zoologických zahrad a akvárií (AZA) letos v USA zdokumentovala prudký růst prodeje primátů přes sociální sítě. Během pouhých šesti týdnů výzkumníci zaznamenali 1131 příspěvků od 122 prodejců, kteří nabízeli nejméně 1614 živých primátů. Více než polovinu tvořili makakové (839 jedinců), následovali kosmani (293) a kapucíni (275). Zvířata byla nabízena na Facebooku, Instagramu, TikToku i YouTube a prodejci často používali označení jako „adopce“ nebo „přenechání do péče“, aby obešli pravidla platforem zakazující obchod s volně žijícími zvířaty. Mnoho nabízených zvířat byla mláďata a mladí jedinci. Autoři zprávy upozorňují, že právě o ně bývá mezi kupci největší zájem, protože jsou považována za snáze ochočitelná. U některých druhů to může znamenat odebírání mláďat z volné přírody a oddělování od matek v raném věku.

Algoritmus jako nový obchodník se zvířaty

Organizace monitorující týrání zvířat na sociálních sítích upozorňují, že problém už dávno nespočívá pouze v samotném nelegálním obchodu. Algoritmy sociálních sítí totiž zvýhodňují obsah, který vyvolává silné emoce, a videa s exotickými zvířaty patří mezi nejúspěšnější.

Ochránci přírody upozorňují, že největším rizikem není jedno virální video, ale miliony jeho zhlédnutí. Sociální sítě totiž podle nich normalizují vlastnictví exotických zvířat a vytvářejí dojem, že jejich chov je běžný, jednoduchý a dostupný. U některých druhů pak zvýšený zájem končí růstem legálního i nelegálního obchodu, u jiných zhoršuje tlak na už tak ohrožené populace ve volné přírodě.

Zdroj: worldanimalprotection.org, apnews.com, assets.speakcdn.com, theguardian.com, worldanimalprotection.org, people.com, iucn.org, wired.com