Češi objevují krásu desek. Pomáhá jim i vinylová královna

Petra Jansová Petra Jansová
3. 7. 2015 14:00
Rozhovor s vinylovou královnu Magdalenou Zemanovou o sběratelské vášni, hudebním vkusu českých zákazníků i kráse starých vinylových desek.
Magdalena Zemanová
Magdalena Zemanová | Foto: Jakub Plíhal

Rozhovor - Magdalena Zemanová začala podnikat už před deseti lety. Začalo to prodejem cédéček a dnes se jí neřekne jinak než vinylová královna. V jejím krámku o ploše 13 metrů čtverečních si totiž přijdou na své především milovníci starých gramofonových desek.

Podnikání, o kterém přednášela i na TEDxPragueWomen, postavila na levné politice; za tisícovku si od ní odnesete minimálně čtyři desky.

Aktuálně.cz: Prodáváte staré vinylové desky, specializujete se na československou a zahraniční hudbu z 60. až 90. let. Není to trochu atypický koníček pro někoho, komu ještě nebylo třicet?

Magdalená Zemanová: Možná to bude tím, že jsem skutečně staromilec. V podstatě nevím, co je to iPhone nebo Spotify. A strašně nerada se s takovými věcmi seznamuju. Dodnes neumím stahovat a vlastně mi to ani nic neříká. Současná hudební scéna mi vcelku uniká, částečně je to i mou hudební vybíravostí a poslechovou vytížeností v obchodě.

A.cz: Byla hudba vždycky váš koníček?

Jistě, už odmalička. Naši mě museli odhánět od piána. Vlastně jsem se chtěla stát jazzovou zpěvačkou.

A.cz: Takže mátě nějaké hudební vzdělání?

Jenom klasickou ZUŠku.

Foto: Jakub Plíhal

A.cz: Kdy jste otevřela svůj úplně první obchod?

Tady v Praze ve dvaceti letech, bylo to ve Štěpánské ulici. Další pak v Opatovické vedle Velryby. Odtud jsem se pak přesunula do Roxy a teď jsem tři roky tady v Lucerně.

A.cz: To je výborná adresa.

To je pravda a mít obchod právě tady bylo mým snem už od první chvíle, kdy jsem se přestěhovala do Prahy. Lucerna je pro mě "Mekkou kultury".

A.cz: Dříve jste prodávala jen cédéčka, teď se to otočilo a nabízíte pouze vinyly. Kdy došlo k tomu zlomu?

Když jsem začínala v Liberci, prodávali jsme převážně cédéčka. Už tehdy jsme pár desek měli, ale byly tehdy za úplně jiné ceny, ještě to nemělo formu. Až tak před pěti lety se lidé o desky začali zajímat víc a zájem je rok od roku vyšší. Dnes u mě v obchodu nenajdete už nic jiného, tedy kromě primek. (smích)

A.cz: Za kolik desky prodáváte?

To samozřejmě záleží na tom, co si chcete pořídit. Můžete mít desku za deset, padesát, sto i pět set korun. A pokud mluvíme o nějaké sběratelské lahůdce, pak se cena může vyšplhat třeba i k tisícům. Popravdě ale nepreferuji drahou politiku. Ideálně by si zákazník za tisícovku měl odnést alespoň tři čtyři desky, na druhou stranu nelze ignorovat sběratelskou hodnotu věci, Nirvanu v dobrém stavu pod 700 korun v kamenném obchodě specializovaném na muziku pravděpodobně nekoupíte.

A.cz: A jakou sběratelskou lahůdku a za kolik se podařilo prodat vám?

Velvet Underground za 2150 korun. To ale neznamená, že každá deska Velvet Underground má takovou cenu. Cena gramodesky je velmi individuální záležitost. Hledí se na mnoho aspektů, kde a kdy a v jakém nákladu byla vydaná, v jakém je stavu - hledí se i na obal, a samozřejmě zda je o ni vůbec zájem.

A.cz: Chodí k vám častěji Češi, nebo cizinci?

Rozhodně Češi. 

A.cz: A jací jsou Češi sběratelé?

V Čechách býval pohled na ceny gramodesek trochu pochroumaný. Za komunismu byli lidé ochotni dát za desku na burze i pět set korun, což byla mnohdy i půlka jejich platu. Dneska když prodáváte za pětistovku tu stejnou desku, tak mají někdy pocit, že je to moc drahé. Ale samozřejmě to není pravidlo a je třeba to brát s nadhledem. Obecně se nám daří tento a mnoho dalších mýtů o cenách vyvracet. Vidno dle fungujícího obchodu.

A.cz: Cizinci jsou v tomto ohledu jiní?

Cizinci ze Západu ano. Zahraniční zákazník, když přijde a vidí třeba Kraftwerk za 40 eur, tak to naprosto neřeší, položí peníze na stůl, vezme desku a odchází s tím, že dobře koupil.  A koupil. K ceně nemá žádné připomínky. Zobecňovat toto nelze. Čech, nebo cizinec, je to individuální. Je to o přístupu jak zákazníka k obchodníkovi, tak obráceně.

A.cz: O jaké desky je největší zájem?

Samozřejmě rock a pop, ale mají také zájem o českou produkci, především jazz.

A.cz: Dalo by se nějak specifikovat, jak vypadá váš průměrný zákazník?

To asi ne. Rozhodně má rád muziku, gramofon, gramodesky a pohodu. Díky hudební selekci i cenové politice potkáte v obchodě lidi různého věku i sociálních vrstev.

A.cz: A jaké gramodesky vás živí?

Zahraniční rock a pop se prodává nejlépe. Rozhodně to bude i selekcí.

A.cz: Co je naopak opravdovou raritou?

Na to nemám jasnou odpověď. Z hlediska peněz vše, co tu stojí nad 1000 korun. Ale může to být i Moravanka za deset korun.

A.cz: Existuje nějaká deska, respektive interpret, který se u vás nenajde, protože ho nechcete prodávat?

To asi ne. V mém obchodě má otevřené dveře každý zákazník, ať už poslouchá jakoukoliv hudbu, pokud se tedy chová slušně. Je to jednoduché, pro mě je můj krámek obživou, neprodávám v něm svoje přesvědčení. Stejně jako v jiném byznysu zkrátka nemůžu soudit lidi podle toho, jaký nosí účes nebo co poslouchají. Prioritou pro mě je, aby zákazník odešel spokojený.

A.cz: Jakým způsobem desky získáváte?

Mám několik dodavatelů, nebo gramodesky vykupuji osobně.

A.cz: Naceňujete si je sama?

Ano.

A.cz: Čím se řídíte při nákupu desek?

Kalkulací a pocitem.

A.cz: Dá se na první pohled odhadnout, po jaké desce zákazník sáhne? 

Až tak konkrétně to nelze, ale odhad na to mám myslím slušný. Je to o praxi.

A.cz. A na co byste tipla mě?

Rozhodně spíš na rock než pop a viděla bych to na Davida Bowieho.

Vinyl přežil díky dvěma oblastem - dýdžejům, taneční muzice a metalu, undergroundovým labelům, říká specialista. Podle obchodního šéfa firmy, která vinyly vyrábí, jsou lidé z cédéček unaveni. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS, muži v semifinále neuspěli

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Finále závodu kajakářů bude překvapivě bez českého zastoupení. V semifinále v Bratislavě vypadli olympijský šampion Jiří Prskavec, vítěz Světového poháru a úřadující mistr Evropy Vít Přindiš i stříbrný olympijský medailista z Londýna 2012 Vavřinec Hradilek.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

Obhájce světového titulu Prskavec nastupoval po devatenáctém místě v kvalifikaci jako první z českých závodníků a po nepříliš vydařené jízdě se zařadil na šestou příčku se značnou ztrátou na nejlepší. Od finálové desítky ho nakonec dělilo jen pět setin. Oba jeho reprezentační kolegové dostali padesátisekundovou penalizaci. Přindiš se nevešel celou hlavou do jednadvacáté branky, Hradilek stejně chyboval o branku dříve.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy