Reklama
Reklama

Řítí se k Zemi. NASA vyslala poslední naději pro slavného lovce vesmírných explozí

Ještě před rokem se zdálo, že její osud je zpečetěn. Legendární vesmírná observatoř Swift, která už více než dvě desetiletí loví nejmohutnější exploze ve vesmíru, se nebezpečně propadá k Zemi. Teď ale začíná záchranná operace, která může přepsat dějiny kosmonautiky.

Legendární vesmírná observatoř Swift, která už více než dvě desetiletí loví nejmohutnější exploze ve vesmíru, se nebezpečně propadá k Zemi.
Legendární vesmírná observatoř Swift, která už více než dvě desetiletí loví nejmohutnější exploze ve vesmíru, se nebezpečně propadá k Zemi. Foto: NASA’s Goddard Space Flight Center Conceptual Image Lab
Reklama

Z amerického střediska Wallops ve Virginii odstartoval speciálně upravený letoun Stargazer. Pod jeho trupem visí raketa Pegasus XL s neobvyklým nákladem – robotickou servisní kosmickou lodí s názvem LINK, která má jediný úkol: dohnat padající teleskop, zachytit ho ve vesmíru a vytáhnout zpět do bezpečí. A času není nazbyt.

Když NASA loni oznámila plán na záchranu Swiftu, mnozí odborníci pochybovali, že je vůbec možné takovou misi připravit včas. „Nikdo nevěřil, že se dostaneme tak daleko, jako jsme dnes,“ přiznal šéf astrofyzické divize NASA Shawn Domagal-Goldman.

Důvod je jednoduchý: Swift padá stále rychleji. Observatoř, kterou vypustili už v roce 2004, obíhala původně ve výšce kolem 600 kilometrů nad Zemí.

Jenže zvýšená aktivita Slunce v posledních letech nafoukla horní vrstvy atmosféry. Ty dnes teleskop brzdí mnohem silněji, než vědci očekávali. Bez vlastních motorů nemá Swift šanci svůj pád zastavit. Pokud by NASA nic nepodnikla, jeden z nejúspěšnějších teleskopů své generace by čekal ohnivý konec v zemské atmosféře.

Reklama
Reklama
NASA swift
Z amerického střediska Wallops ve Virginii odstartoval speciálně upravený letoun Stargazer. Pod jeho trupem visí raketa Pegasus XL s neobvyklým nákladem - robotickou servisní kosmickou lodí s názvem LINK.Foto: NASA/Jeanette Kazmierczak

Devět měsíců od nápadu ke startu

NASA proto vsadila na soukromou společnost Katalyst Space Technologies. Ta dostala zakázku teprve loni v září. „Za posledních devět měsíců jsme se dostali od prázdného papíru ke kosmické lodi, která je integrovaná na raketě a připravená k odletu na místo startu. To je naprosto bezprecedentní vývojový harmonogram,“ uvedl hlavní konstruktér mise Kieran Wilson.

Skutečné drama ale začne až po startu, který je naplánovaný na 27. června z tichomořského atolu Kwajalein. LINK se nejprve dostane na oběžnou dráhu a několik týdnů bude testovat své systémy. Poté začne pomalu dohánět Swift.

A právě tady čeká největší riziko celé mise. Teleskop totiž nikdy nebyl navržen pro servisování. Nemá žádné speciální úchyty, za které by se mohl zachytit jiný stroj. „Swift není na podobnou operaci připravený, ale je to spolupracující partner,“ vysvětlil Wilson. Observatoř je totiž stále funkční a dokáže při setkání ve vesmíru aktivně manévrovat.

Jakmile se obě tělesa přiblíží na několik desítek metrů, začne kosmická inspekce. Robotická sonda bude hledat nejbezpečnější místo pro zachycení a prověřovat, zda konstrukci neohrožují uvolněné části izolace nebo jiná poškození způsobená více než dvaceti lety ve vesmíru.

Reklama
Reklama

Vědci přitom bojují nejen s časem, ale i se Sluncem. Právě jeho aktivita dostala Swift do současných problémů. A pokud by přišla mimořádně silná sluneční bouře, mohl by teleskop začít ztrácet výšku ještě rychleji. Podle současných odhadů klesne pod kritickou hranici 300 kilometrů už letos v říjnu. Poté by mohla být záchrana prakticky nemožná.

„V tuto chvíli si myslíme, že máme několik měsíců, během nichž bude Swift stále dostatečně vysoko, aby měli lidé z Katalystu velkou šanci nás zachytit a vytáhnout výš,“ uvedl hlavní vědecký pracovník mise Brad Cenko.

Pokud vše vyjde podle plánu, LINK během několika měsíců vytáhne observatoř zpět na vyšší oběžnou dráhu. Swift by se pak mohl vrátit k vědeckému provozu ještě letos na podzim a získat dalších pět i více let života.

VIDEO: Astronom k vesmírnému odpadu: „Zasvinili jsme si něco, co nám nepatří,“ říká popularizátor vědy Jiří Grygar

Zdroje: NASA, Space, SpaceNews

Reklama
Reklama
Reklama