Vědci vyvrátili mýtus o lovcích mamutů. Kosti z Česka odhalily překvapivou pravdu

Obraz pravěkých lidí, kteří s nasazením života skáčou s oštěpy po šestitunových mamutích samcích, dostává vážnou trhlinu. Nová genetická analýza kostí z 11 evropských nalezišť – včetně Česka – ukázala, že zástupci druhu Homo sapiens šli na jistotu. Celých 70 procent jejich kořisti tvořily mamutí samice. Vědci teď vysvětlují, proč byla matriarchální stáda pro lovce tak snadným terčem.

V době ledové byli mamuti srstnatí z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo spoustu masa a tuku. Jeho kůže se dala použít na oblečení. Z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.

Nový výzkum ovšem ukazuje, že pravěcí lidé si hodně vybírali, které mamuty uloví. Na základě genetických údajů z kostí z lidských úlovků nashromážděných na 11 lokalitách v Polsku, Rakousku, Česku, Německu a Rusku vědci zjistili, že lovili převážně mamutí samice.

Proč pravěcí lidé šli po samicích

Zhruba 70 procent mamutů, jejichž kosti byly z těchto nalezišť zkoumány, tvořily samice, zatímco 30 procent připadalo na samce. Pro srovnání: 66 procent kostí mamutů nalezených v přírodním prostředí patřilo samcům a 34 procent samicím.

Výzkumníci využili DNA z 521 mamutů z období přibližně posledních 50 tisíc let z celé Eurasie a Severní Ameriky, včetně 100 mamutů z deseti míst s nahromaděnými kostmi ve střední a východní Evropě a jednoho na Sibiři, spolu se 421 mamuty z přírodního prostředí.

Čím tedy lze tuto nerovnováhu mezi pohlavími vysvětlit? „To je skvělá otázka, kterou stále aktivně zkoumáme,“ uvedla hlavní autorka studie zveřejněné v časopise Current Biology Hannah Mootsová. Tato vědkyně z Centra pro paleogenetiku, které je společným projektem Stockholmské univerzity a Švédského přírodovědného muzea, nabídla jednu z hypotéz.

„Jednou z možností je, že pokud mamuti srstnatí žili ve stádech vedených samicemi, podobně jako dnešní sloni, mohly se tyto skupiny pohybovat po krajině předvídatelnějším způsobem. Dnes mají stáda samic slonů relativně stabilní teritoria a trasy, zatímco dospělí samci jsou spíše samotářští a často se potulují v mnohem širším okolí. Díky této předvídatelnosti mohlo být pro lidi z doby ledové snazší stáda vedená samicemi opakovaně najít,“ uvedla Mootsová.

Stáda byla s největší pravděpodobností matriarchální a skládala se z dospělých samic a mláďat obou pohlaví. „Dalo by se také spekulovat, že bylo snazší vystopovat stádo s mláďaty, od nichž by samice nebyly ochotné utéct,“ uvedl evoluční genetik z Centra pro paleogenetiku a spoluautor studie Love Dalén.

Navíc samice mamutů byly obecně menší než samci a možná proto bylo o něco snazší je ulovit. Dospělý samec vážil až šest tun a měřil v kohoutku až 3,4 metru, zatímco dospělá samice vážila asi čtyři tuny a měřila v kohoutku asi 2,9 metru.

Lidé, kteří obývali stejné oblasti jako mamuti, byli kočovní lovci-sběrači, kteří sbírali jedlé rostliny a lovili různé savce doby ledové – mimo jiné i nosorožce srstnaté, soby, bizony či vysokou zvěř. Některé mamutí kosti z nalezišť v sobě měly zabodnuté hroty šípů či oštěpů.

Lovci využívali při lovu mamutů i samotnou krajinu. Mohutné savce zaháněli do pastí nebo k přírodním překážkám, jako jsou útesy či bažiny.

„Myslím si, že pravěcí lidé pravděpodobně lovili mamuty tak, že využívali terén ve svůj prospěch. Dokážu si například představit, že využívali terénní prvky, jako je bláto nebo bažiny, k tomu, aby zvířata znehybnili, a teprve poté na ně zaútočili kopími, oštěpy nebo šípy,“ uvedl evoluční genetik z Centra pro paleogenetiku a jeden ze spoluautorů studie David Díez-del-Molino.

Největší naleziště doloženého zpracování a lovu mamutů, které vědci do studie zahrnuli, se nazývá Kraków Spadzista, leží v jižním Polsku a pochází z období před asi 25 až 30 tisíci lety. Obsahuje pozůstatky více než 100 mamutů, kamenné nástroje a stopy po porcování mamutů.

Mamuti vyhynuli na pevnině Severní Ameriky a v Eurasii před zhruba 10 až 12 tisíci lety na konci doby ledové, kdy se klima rychle oteplilo a otevřené pastviny, kde mamuti nacházeli potravu, nahradily lesy a vlhká tundra. Úloha člověka v jejich vyhynutí je předmětem diskusí.

Úplně poslední mamuti obývali Wrangelův ostrov, osamocenou výspu u pobřeží Sibiře, než před zhruba 4000 lety definitivně zmizeli. Jiné výzkumy ukázaly, že navzdory své malé velikosti a vysoké míře příbuzenského křížení byla tato ostrovní populace stabilní až do samého konce před svým vyhynutím.