Restaurace nejsou jen o zahánění hladu. Hledáme zde i zážitky a sdílíme je na sítích

pej
Aktualizováno 9. 5. 2016 21:38
Na sociálních sítích kolují stovky a tisíce snímků jídla a restaurací. Tomuto trendu propadla i řada Čechů a řada výzkumů potvrzuje, že jídlo se po vyfocení může stát pro strávníka chutnějším. "Myslím, že prostřednictvím fotografií lze snadno ovlivňovat stravovací návyky lidí. Když například vidím fotografii salátu, dostanu na něj chuť a v restauraci si ho i objednám. Podle vědců je prý možné díky fotografiím oklamat i chuťové pohárky," říká jeden z uživatelů platformy Yelp.cz.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: FOTO Kasal

V restauracích v Česku se běžně stává, že si hosté před zahájením konzumace jídlo vyfotografují. Stále častěji nezachycují a nesdílí pouze pokrmy, ale i interiér podniků. Řada výzkumů rovněž potvrdila, že jídlo se pro někoho díky fotografování může stát chutnějším.

Restaurace nejsou už jen místem na zahnání hladu. Lidé v nich stále častěji vyhledávají gastronomické zážitky a atmosféru. „Je zajímavé, že většina lidí tvrdí, že když si v restauraci objednají jídlo, které je dobré, ale restaurace má špatnou obsluhu nebo nevábný interiér, méně jim chutná,“ vysvětlila regionální manažerka platformy Yelp.cz Michaela Plesníková.

Pro dobrý gastrozážitek jsou důležité toalety i vyfocení jídla

Upozornila rovněž na americký výzkum, z něhož vyplynulo, že 88 procent dotázaných si myslí, že čistota toalet ukazuje na to, jaká je úroveň čistoty restaurace a kuchyně.

Češi se proto naučili fotografovat nejen jídla, ale snaží se zachytit i atmosféru podniků a jejich čistotu. „Díky fotografiím pak vědí, kterou restauraci doporučit třeba přátelům nebo kam už se nevracet,“ dodala Plesníková.

Na dvou univerzitách ve Spojených státech proběhl výzkum, jehož účastníci dostali kousek dortu, před jehož konzumací si mohli vybrat, zda se do něj rovnou pustí nebo si zákusek nejdříve vyfotí. Lidem, kteří sáhli po foťáku či mobilu, připadal zákusek chutnější než ostatním.

„Myslím, že prostřednictvím fotografií lze snadno ovlivňovat stravovací návyky lidí. Když například vidím fotografii salátu, dostanu na něj chuť a v restauraci si ho i objednám. Podle vědců je prý možné díky fotografiím oklamat i chuťové pohárky. Pokud si člověk začne prohlížet snímky zdravých jídel, svůj mozek tím přesvědčí, že mu taková jídla chutnají víc než doopravdy,“  potvrdil i jeden z uživatelů Yelp.cz.

Podle odborníka na sociální sítě Daniela Dočekala měl tento trend rovněž významný vliv na rozvoj sociální sítě Instagram. " Skoro by se dalo říci, že právě tato čistě mobilní foto-sociální síť na fotkách jídla vyrostla. Příchod selfie to ale dost změnil a jídlo už není tím hlavním, byť stále čas od času i běžní uživatelé rádi vyfotí to, co se jim objevilo na talíři," uvedl Dočekal.

Potvrzuje i výsledky zmiňovaných amerických výzkumů. Podle něj se s trochou nadsázky dá říct, že "jídlo po vyfocení na Instagram chutná lépe" a v historii focení jídla se objevují i restaurace (a restauratéři), kteří něco takového chtěli za každou cenu zakazovat. 

Na druhou stranu je focení jídla stejně časté jako focení čehokoliv dalšího. Což je dáno i tím, že každá zábava se časem z nadměrně užívané stane poněkud běžnější.

"Jedno je ale jisté, fotky jídla, pokud můžeme mluvit o těch povedených, byly a budou vhodným nástrojem k objevování toho, kam byste se třeba mohli zajít najíst. Nebo, ještě lépe, co si sami zkusit uvařit," dodává Dočekal.

Trend focení jídla dovedli k dokonalosti foodblogeři

Stejně jako fotky přírody, pamětihodností a turistických destinací jsou podle něj snímky jídla vítaným zdrojem inspirace, kam se zajít podívat. Dnes můžeme na Instagramu najít řadu věcí, které jsou používané více než jiné. Třeba focení koláže z věcí, které běžně používáte. Nebo různorodých projektů, které se snaží vyobrazit určité věci 365 dní v roce. Což všechno jasně ukazuje na to, že Instagram může nakonec být dobré místo pro každého. Ať se mu líbí fotky jídla, nebo třeba dámské boty. 

Výjimečnou skupinou jsou podle Dočekala food blogeři, kteří se tomuto trendu často věnují i na profesionální úrovni, jako například autorka blogu My cooking diary Kateřina Lustigová, která se stala objevem soutěže Blogerka roku 2015.

Zpočátku chtěla sdílet fotky svých výtvorů s kamarády, pak ale začala inspirovat i ostatní. Na svém Instagramu sdílí nejen fotky jídla, které uvaří, ale i pokrmy z desítek restaurací, které navštíví.

"Čtenáře zajímá jak to, co vařím doma, tak i to, kam se ráda chodím najíst. Snažím se jim zajímavá místa doporučovat," dodává s tím, že se zatím s nesouhlasem ze strany personálu v restauraci nesetkala.

Podle ní velmi záleží na samotné fotce. Aby na zachycené jídlo měl člověk chuť, musí především pokrmy okamžitě identifikovat. Snímek by měl být pokud možno vyfocený za denního světla, barevně a hlavně kvalitně. Důležitý je pak hlavně ale food styling, tedy to, jak se jídlo na fotce uspořádá a naaranžuje.

Sociální sítě pro svoji prezentaci využívají i profesionální kuchaři, například Jan Punčochář z vyhlášené pražské restaurace Grand Cru. Tento zvyk nepovažuje za "průmyslovou špionáž" jako někteří francouzští šéfkuchaři . 

"Já sám mám telefon plný fotek jídel z míst, které jsem navštívil. Pro naši restauraci je to jistě dobře, jelikož většinou nás u jídla zmíní a v drtivé většině jde o pozitivní ohlas," uzavírá Punčochář.

Focení jídla může být ale užitečné i pro běžnou domácnost a může zušlechťovat pokrmy, které v soukromí mezi čtyřmi zdmi jíme. Beztvarou šlichtou "kydnutou" na talíř, se na Instagramu sotva pochlubíme. Obliba gastrofotek i nás nutí přemýšlet o tom, jak pokrm vypadá a jak ho servírovat.

V Česku je deset restaurací na světové úrovni, odlišují se surovinami i personálem, tvrdí šéfkuchař Grand Cru Jan Punčochář. V dobrých restauracích podle něj nesmí být fluktuace personálu. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 23 minutami

Pacient, kterému byl podáván Remdesivir, se uzdravuje, brzy bude odpojen od plicní ventilace

Pacient, jemuž byl podáván experimentální lék Remdesivir, je při vědomí a podle ošetřujícího lékaře ve fázi uzdravování, nyní si postupně odvyká na plicní ventilaci. "Dosud ale nevíme, zda Remdesivir byl tím zásadním, co mu pomohlo, tudíž bych se k tomu léku tolik neupínal," uvedl ošetřující lékař pacienta Martin Balík.

Zdroj: ČTK , Domácí
Další zprávy