Recenze - Kariéra Luca Bessona, jednoho z nejpozoruhodnějších francouzských režisérů devadesátých let, který má ve své filmografii klasiky jako Leon, Brutální Nikita nebo Magická hlubina, se v posledním desetiletí vydala naprosto jiným směrem, zahrnujícím zejména producentskou a scenáristickou práci. Jméno kdysi inovativního tvůrce je nyní spíše synonymem euroamerické béčkové zábavy, která ročně chrlí dva až tři počiny stejného ražení, žánru, tématu i režijního stylu, v nichž je vždy rozpoznatelný scenáristický nebo producentský dohled.
Stojí totiž na jednoduchém žánrovém modelu, absenci jakékoliv hloubky a pouhém podřízení se čím dál absurdnějším atrakcím, které dominují jinak ledabyle napsaným scénářům, jež vytvářejí dojem, že pouze slepují dohromady jednotlivé akční sekvence. Stopy těchto trademarků lze nalézt jak v dřívějších "bessonovkách" jako Taxi nebo Kurýr, tak také v pozdějších 96 hodinách, které díky svému úspěchu v kinech nastartovaly novou vlnu zájmu o tituly podobného ražení.
Právě posledním přírůstkem do Bessonova producentského tandemu je také Kurýr s příznačným podtitulem Restart, jenž se pokouší navázat na stejnojmennou akční trilogii s Jasonem Stathamem (2002, 2005 a 2008) coby nájemným řidičem Frankem Martinem, který vždy dopraví dohodnutou zásilku na určené místo.
Nejlépe přijímaným příspěvkem série je první díl (ten byl debutem režiséra Louise Leterriera), a to zejména kvůli tomu, že se na něm spolupodílel jeden z předních světových bojových choreografů Corey Yuen, který snímek obohatil o hravé a originální souboje vytrhávající z letargie jinak příšerně napsaného scénáře. S jeho odchodem však série nedokázala zábavnosti prvního dílu již dosáhnout, proto byla dvojka jen akční blbinou plnou absurdních momentů (legendární jízda automobilem po střechách či odháknutí bomby z letícího auta), a trojka dokonce vážně se beroucím osobním příběhem, jenž rezignoval i na přepálené akrobatické kousky a někdy sympatický nadhled.
Čtvrtý díl neboli restart však z výše zmíněných snímků vyznívá zdaleka nejhůře, protože je jejich naprosto rutinní a nevzrušivou variací, která nejvíce připomíná obdobně generický a toporný akční restart Hitman: Agent 47, jenž měl premiéru minulý týden. Oba tituly jsou vlastně ukázkovým příkladem toho, co si představíme pod pojmy "akční film na objednávku" a tvůrčí rutinérství. Pomiňme nyní scénář, o nějž se opět postaral Luc Besson a Robert Mark Kamen, obsahující mimo jiné citování Alexandra Dumase nebo monology o těžkém dospívání prostitutky, hlavním problémem nového Kurýra je zejména režie, která nedokáže přiblble napsané dialogy a situace oživit alespoň v ucházející "jízdu", u níž by divák neměl nutkání spát hned po úvodních titulcích.
Možná se není čemu divit, jde totiž o teprve druhý režijní počin střihače několika předchozích bessonovek Camillea Delamarre, v minulosti režiséra videoklipů a reklam. Což je stěžejní informace, protože aktuální Restart především vypadá jako hodinu a půl dlouhá reklama na vozy značky Audi, případně iPhone, s až nezdravě explicitními a nadbytečnými záběry na dané produkty, na což se nechytají ani filmy Michaela Baye. Daná estetika jde až tak daleko, že některé honičky, v nichž tyto výrobky figurují, svým střihem a strukturou připomínají reklamní spoty.
Delamarre však nedokáže natočit ani ucházející akci, což je celkem s podivem, protože jeho předchozí snímek Doupě (shodou okolností remake Bessonem produkovaného filmu Okrsek 13) obsahoval některé nápadité parkourové sekvence. V Kurýrovi jsou však scény typu, kdy hlavní záporák unikne hlavnímu hrdinovi na vrchol skály, kde si uvědomí, že nemá kam utéct, tak se s ním pustí do nevzrušivého souboje natočeného metodou kamerového obletu, domnělým synonymem filmové dynamiky. Ponořit se do akce nedovoluje ani zmatečný střih znemožňující orientaci "kdo bojuje proti komu", zejména když jsou všichni povětšinou oblečeni ve stejných černých oblecích.
Producentskou výhrou není také přeobsazení hlavní role neznámým nováčkem Edem Skreinem, který kvůli této roli opustil populární seriál Hra o trůny, v jehož třetí sezoně se objevil. V Kurýrovi nestačí ani na jinak toporného Jasona Stathama a v celém filmu připomíná spíše figuranta z reklamy na spodní prádlo než akčního hrdinu. Toho se podařilo stvořit maximálně Rayi Stevensovi, který si očividně s nadhledem zahrál roli otce hlavní postavy – jeho potenciál je však upozaděn malou přítomností na plátně.
Pokud by měl nějaký film reflektovat úpadek současného akčního žánru, Kurýr: Restart by byl bezpochyby ideálním kandidátem. Představuje totiž snímek vzácně prázdný, hloupý a až násilně urážející inteligenci (i) průměrného diváka. Uvedení rovnou na nosičích pro domácí kina by bylo ještě pochopitelné (takových titulů tam ročně vzniká stovky), v kinodistribuci se však jedná o omyl, který z ekonomického hlediska maximálně ospravedlňuje potenciální prodejnost značky. A o tu zde jde především.
Hodnocení: 15 %
