reklama
 
 

Reschenpass: lyžařský ráj s atmosférou dávných časů

21. 1. 2013
Foto: Jiří Louthan
Tyrolský Reschenpass nadchne zkušené lyžaře i začátečníky

Skiareál Reschenpass, ležící v Jižním Tyrolsku v místě, kde se setkávají hranice hned tří států - Rakouska, Švýcarska a Itálie, se plným právem pyšní marketingovým označením Skiaparadies (česky lyžařský ráj).

Moderní skiareál Reschenpass totiž vznikl propojením hned tří areálů. Největším z nich je Bergakstel ležící na rakouském území, další dva menší areály Schöneben a Haider Alm pak najdete na italské straně. Ve všech třech střediscích platí jediný skipas a doprava mezi nimi je zjednodušena bezplatnými skibusy, které jezdí, jak jsme si ověřili na vlastní kůži, v příjemně četných frekvencích.

V souhrnu tak nabízí lyžařům a snowboarďákům skiareál Reschenpass na 120 kilometrů výborně upravených sjezdovek v nadmořské výšce od 1400 do 2850 metrů nad mořem. Když se podíváme na obtížnost sjezdovek (26 km černých, 46 km červených a 42 km modrých) a vezmeme v potaz i fakt, že skiareál disponuje opravdu úžasně širokými svahy, je zřejmé, že je Reschenpass vhodný nejen pro zkušené lyžaře, ale také pro začátečníky. K přesunům po svazích je pro návštěvníky areálu k dispozici 24 lanovek, z toho z toho 3 kabinové, 10 kotev a ostatní sedačkové.

Úžasné výhledy

Areál se otevírá v polovině prosince a je otevřený díky kvalitním sněhovým podmínkám jedinečně geograficky umístěného regionu až do jarních měsíců. My jsme se rozhodli vyzkoušet kvality regionu před Vánoci, kdy očekáváme minimální návštěvnost skiareálu. Cestu z Prahy volíme přes Mnichov a Garmisch - Partenkirchen (580 km a zhruba 6 hodin jízdy), což je o osmdesát kilometrů kratší a dokonce o pár minut rychlejší cesta než druhá varianta směřující na Innsbruck.

Ceny v oblasti Reschenpass

Ceny skipasů
denní skipas dospělý 27 až 36 eur podle začátku platnosti pasu v rámci dne, dětský 17,50 až 23,50 eur
pětidenní skipas dospělý 160,50 eur a dětský 88,50 eur

Ceny ubytování
od 40 eur za dvoulůžkový pokoj na noc se snídaní

Ceny zapůjčení vybavení na den
lyže, nebo snowboard od 17 eur
boty od 11 eur
helma 4 eura
saně 5 eur

Už pár kilometrů před Nauders, kde jsme se rozhodli ubytovat, a což je mimochodem kulturně a správně dominantní obec v regionu, nás vítá zajímavá vojenská pevnost Nauders, kterou jsme rozhodnuti v příštích dnech navštívit. Možná ještě úchvatněji pak na nás působí hrad Naudersberg, který se před námi zjevil po vjezdu do Nauders a tvoří jeho majestátní dominantu.

K  ubytování jsme si vybrali příjemný hotel Tirolerhof v samém centru Nauders, ze kterého nám cesta ke skibusu trvá pouhé dvě minuty a skibusem k nejbližší a také největší části skiareálu se pak dostaneme do deseti minut. Ještě večer po příjezdu si užíváme hotelového wellnessu s krytým bazénem a několika druhy saun a posléze čtyřchodové večeře z místních surovin.

Druhý den vyrážíme na svahy. Počasí je nám nakloněno, svítí slunce, na nebi pár mráčků a už po vyjetí gondolou na první kopec žhavíme fotoaparáty. Výhled do údolí je úžasný. Chválíme také kvalitu sněhu a brzy již i první námi sjeté sjezdovky, z nichž je řada opravdu širokých. Musím říct, že právě tento fakt pro rozjezd po roce, kdy jsem nestál na lyžích, s povděkem kvituji. Za celý den si dáváme jen dvě přestávky v místních restauracích. Nejprve si dáváme oběd v centrální gigantické restauraci Bergkastel a odpoledne pak drink v romanticky dobově laděné hospůdce Lärchenalm. Vždycky, když přijedu do Tyrolska, musím si dát na sjezdovce knedlíčkovou polévku s jedním obrovským knedlíčkem a vynikající špecle s ovčím sýrem - vynikající jídla.

Pevnost a pivo v Nauders

Na třetí hodinu lehce znaveni po lyžování vyrážíme na prohlídku pevnosti Nauders. Pevností nás provází usměvavý místní rodák, na kterém je vidět, že ho historie a zvláště ta místní opravdu baví. Máme štěstí, že se nám podařilo domluvit si prohlídku v momentu, kdy v pevnosti nejsou jiní turisté, a tak si můžeme vychutnat místní pochmurnou atmosféru a poslechnout si detaily o tom, jak zde přežívali místní vojáci při obraně významné cesty, která vede soutěskou těsně kolem pevnosti směrem k Nauders. Tato cesta byla klíčová již v době římských dobyvatelských výpadů (cesta Via Claudia Augusta), ovšem regimenty nepřátelských vojsk tudy táhly i v mnohem mladší historii.

V pevnosti obdivujeme kromě klasických exponátů v podobě zbraní, uniforem a další výstroje vojáků, především staré saně, několik děl (jedno polní dělo dokonce české výroby), původní kuchyni nebo třeba dobový výtah, který lidskou silou zvedal náboje, zbraně a další těžký náklad do vyšších pater pevnosti. Rozhodně doporučuji pevnost navštívit, je to velký zážitek. Ovšem v zimních měsících zásadně s teplým oblečením.

Večer vyrážíme na procházku po malebném Nauders, po jeho úzkých uličkách lemovaných prastarými masivními domy. Dýcháme vůni sněhu, kouře z domků a také typického ale nijak nepříjemného kravského aroma, které tu a tam uniká ze stodol. Jak jsme zjistili z vyprávění průvodce po pevnosti Nauders, krávu tu má kde kdo.

Ale co je zajímavé, tak v okolí Nauders, které leží ve výšce 1365 metrů nad mořem, se prý daří pěstovat obilniny, brambory a dokonce i víno, což pro tak vysokou polohu není vůbec obvyklé. Způsobeno je to opět geografickým umístěním regionu a vlivem teplých jižních větrů. Nicméně my, promrzlí už po čtvrt hodině procházky hledáme trochu tepla v místním vyhlášeném YETI baru, kde si dopřáváme pár panáčků místního jemného šnapsu a kvasnicové pivo. Pokud budete v Nauders hledat další podnik, kam byste rádi vyrazili na drink, v samotném centru obce snadno najdete zvláště mladými oblíbené bary Monkey Pub a Traktor Bar.

Kostelní věž uprostřed jezera

Následující den ještě zůstáváme lyžovat v největší části areálu (Bergakastel) s jeho devítikilometrovou sjezdovkou, která vede od vrchu kabinové lanovky, nebo také od restaurace Bergkastel, ke spodní stanici kabinky. Teprve třetí den jedeme vyzkoušet zbývající dvě části areálu na italské straně, které rovněž musíme pochválit. Opět výborná úprava sněhu, málo lidí, nová panoramata a navíc, cestou narážíme na jedinečnou scenérii v podobě kostelní věže vyčnívající ze zamrzlého jezera Reschensee.

Co byste si rozhodně neměli nechat při návštěvě skiareálu Reschenpass ujít, to je sáňkařská dráha která je se svými osmi kilometry nejdelší sáňkařskou dráhou v Tyrolsku vůbec a kde při jízdě na saních překonáte převýšení 1200 metrů. Dále stojí za vyzkoušení večerní bruslení na rybníku pod hradem Nauders, které se otevírá v šest odpoledne, nebo třeba procházka na sněžnicích, kterou si můžete domluvit i pro celou rodinu. 

Běžkaři mají k dispozici v rámci skiareálu na 90 kilometrů upravených tratí a k tomu nově otevřenou atrakci v podobě nočního běžkování na tratích Via Claudia a Schwarzer See, které leží v nadmořské výšce mezi 1440 a 1900 metry nad mořem. Snowboarďaky zase potěší funpark s řadou atrakcí, odvážné lyžaře pak freeride v hlubokém sněhu. Začátečníci si mohou vybrat instruktora ze dvou lyžařských škol v regionu, rodiče pro své potomky pak lyžařskou školku v Nauderix Kinderland (dětský svět s kvantem atrakcí a magickým kobercem).  

Je evidentní, že se skiareál Reschenpass stal v posledních letech opravdu moderním a mezinárodním střediskem pro zimní aktivity, kde si každý přijde na své. Ale co pokládám za jeho velmi zásadní plus, to je klid, který v regionu vládne i navzdory přílivu příznivců zimních sportů. Večer tu málokdy narazíte na hordu opilých lyžařů, stejně jako se zde nesetkáte s kvanty barů a mezinárodních restaurací jako v jiných střediscích. A právě to jsem dlouho hledal. Místo, kde můžete stejně dobře prožít aktivní dovolenou, jako si pořádně odpočinout.

autor: | 21. 1. 2013

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama