Řekám se propadají dna, v ohrožení i miliony Evropanů

Příroda
21. 9. 2009 17:30
Záplavami hrozí například i Rhona ve Francii, varují vědci

Boulder - Povodně už na světě ohrožují stovky milionů lidí. Přibývá jich. Zejména proto, že většině světových veletoků klesají delty, varuje vědecká zpráva, již publikoval zpravodajský server BBC.

Stavění hrází a různé odklony z přirozeného řečiště totiž zabraňují, aby do delt světových řek doplul dostatek nových usazenin. Zároveň ale těžba plynu v pobřežních vodách a čerpání zásob podzemních vod zapříčiňuje klesání dna v místech, kde řeky vtékají do moří.

Že jde o celosvětový problém, ilustruje výčet toků, jichž se to týká. Jde mimo jiné i o Colorado, Nil, Rhonu či čínskou Jang c', píše BBC.

Půlmiliarda lidí v ohrožení

A v postižených oblastech žije zhruba půlmiliarda lidí, upozornili výzkumníci v článku v odborném magazínu Nature Geoscience.

Podle zveřejněných údajů 85 procent delt hlavních světových toků zažilo ničivé povodně v několika uplynulých letech. V příštích 40 letech se pak právě kvůli klesání dna a zároveň klimatickým změnám, které zapřičiňují zvedání hladiny světových oceánů, zdvojnásobí plocha, kterou vylitá voda zaplaví.

"Podle našich údajů jsou delty světových řek stále více ohroženy povodněmi. Ať už přímo řekou nebo bouřemi z oceánů," doplňuje údaje Albert Kettner z University of Colorado.

Výčet ohrožených řek

  • Čao Praja, Thajsko
  • Colorado, Mexiko
  • Krišna, Indie
  • Nil, Egypt
  • Perlová řeka, Čína
  • Pád, Itálie
  • Rhona, Francie
  • Sao Francisco, Brazílie
  • Tone, Japonsko
  • Jang c', Čína
  • Žlutá řeka, Čína

 

"Tato studie ukazuje, že je zde mnoho člověkem způsobených faktorů, které ovlivňují klesání dna řek. Nejde tedy jen o hrozbu stoupajících oceánů," dodává.

Nejvíce ohrožených oblastí je v Asii. Ale některé se vyskytují i v rozvinutých zemích - jako už zmíněná francouzská Rhona nebo italský Pád.

Právě delta italského toku klesla v uplynulém století o 3,7 metru. Zejména kvůli těžbě metanu, tvrdí vědci. Opírají se přitom o data, která sesbíral například při své misi v roce 2000 raketoplán Endeavour či dva satelity Nasa.

Společně s historickými záznamy a údaji o stoupání hladiny světových moří umožnila tato data spočítat, jak rychle klesá dno a jaké faktory za tím mohou být.

Nejhůř je na tom Bangkok

Z třiatřiceti studovaných veletoků se u 24 zjistilo, že jim "ujíždí" dno.

Zřejmě nejhůře na tom je thajská řeka Čao Praja, která protéká Bangkokem. V některých letech se dno propadlo vůči mořské hladině až o 15 centimetrů. Což je mnohem více, než o kolik roste průměrně hladina oceánu - tedy 1,8 až 3 milimetry ročně.

Sediment totiž bezmála nemá šanci se k ústí řeky dostat. Je totiž zablokován v řadě nádrží a řeka sama takřka neteče původním korytem, ale je vedena několika kanály.

"Každý rok je bouřemi a jimi způsobenými záplavami u ústí řek zasaženo okolo deseti milionů lidí," říká Irina Overeemová, další z autorů studie.

"Dobrým příkladem byl hurikán Katrina ve Spojených státech. Ale například nedávné záplavy v Barmě nebo Indii a Bangladéši si vyžádaly tisícovky životů," pokračuje.

Tým vědců pak usoudil, že delta Mekongu a Perlové řeky nedaleko Hongkongu jsou v nejbližší budoucnosti dalšími kandidáty na podobný osud.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Státní kasa už pociťuje dopady koronaviru. Schodek ke konci března stoupl na 44,7 miliardy Kč

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ke konci března rozpočet ve schodku 45,9 miliardy korun. Sněmovna minulý týden kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.

Příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 13 miliard na 377,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,2 miliardy na 320,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 48,5 miliardy na 422 miliard korun. Některá dosud přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle ministerstva financí již ovlivnila březnové příjmy rozpočtu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy