Bývalá příslušnice americké armády žaluje nemocnici poté, co jí doktoři loni při plánované operaci amputovali špatnou nohu. Místo pravé, která měla být plánovaně chirurgicky odejmuta, jí totiž při operaci vzali levou. Čtyřiasedmdesátiletá žena tak ve výsledku nečekaně přišla o obě dolní končetiny. Podle žaloby měla nemocnice několik příležitostí, jak „naprostému a úplnému selhání“ předejít.
Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že se dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na dodávkách ruské nafty na světové trhy. Podle amerického představitele se Trump rozhodl dohodu prosadit také proto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl žádosti Washingtonu a pokračoval v útocích na ruské ropné rafinerie. Podle zdrojů zazněla i další americká hrozba.
Nová dohoda, podle níž má Rusko v příštích měsících zásobovat Spojené státy ruskou ropou, vyvolává kritiku i údiv jak v Kyjevě, tak i u jeho spojenců. Například podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského ale je otázkou, zda může vůbec Rusko podmínkám dohody dostát. Připomíná, že ukrajinské dálkové dronové údery výrazně snížily ruské možnosti zpracovávat ropu a vyvážet naftu.
Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.
Rusko a USA jednají o ekonomické spolupráci, která by mohla zahrnovat americké investice do plynovodů Nord Stream i rušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev o těchto rozhovorech ví, a americký přístup kritizoval. Zároveň varoval před rozporem mezi údajnými obchodními plány a tvrzením Washingtonu, že mírová jednání uvízla na mrtvém bodě.
Členské země Evropské unie se nepřipravují už jen na pouhou sabotáž nebo kyberútok. Diplomaté v omezeném formátu řeší scénář, kdy při hybridním útoku na evropském území zemře větší počet lidí. Podle zdrojů médií je taková možnost stále pravděpodobnější. Podle kritiků ale může EU zároveň duplikovat roli NATO a překračovat své bezpečnostní pravomoci.
Americké ministerstvo obrany oznámilo, že ještě letos chystá první vojenskou popravu amerického vojáka za více než 60 let. Trest smrti čeká bývalého majora americké armády Nidala Hasana, který před 17 lety zabil 12 amerických vojáků a jednoho civilistu. Výbor amerického Senátu v roce 2011 uvedl, že šlo o nejhorší teroristický útok na území USA od 11. září 2001.
Rusko ostře reagovalo na nové informace o plánech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten vyzval Spojené státy, aby podnikly kroky proti ruským a čínským snahám ve vesmíru a umožnily Kyjevu širší využití satelitního systému Starlink. Jeho návrh pobouřil především místopředsedu ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva. Pohrozil, že takový krok by mohl spustit „totální vesmírnou válku“.
Kolem dvaceti finských poslanců nahlásilo podezřelá vloupání do svých domů – údajně nic nebylo rozbité, nic nezmizelo, přinejmenším jeden politik naopak na toaletě objevil cizí výkaly. Z bizarních vloupání je obviňována Moskva, u které panuje podezření, že se ve své zpravodajské činnosti vrací i k sovětským metodám.
Ve středu bude nad Českou republikou ještě převládat slunečné a teplé počasí. To se ale má změnit ve čtvrtek, kdy současné babí léto skončí. Může zapršet a vyloučené nejsou ani bouřky. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
V malé německé vesnici Beicha, asi 80 kilometrů od českých hranic, skončila tradiční podzimní slavnost násilným útokem, při němž utrpělo zranění devět lidí, někteří vážná. Podle německých médií přijela bez pozvání až dvacítka mužů, které místní popisují jako „neněmce“, a vesničany následně surově napadla. Z místa pak odjeli. Den poté se údajně někteří z útočníků ještě vrátili s mrazivým vzkazem.
Rusko má plán, jak letos ve třech fázích rozsáhlé kampaně „zmrazit Ukrajinu“. Cílem má být ochromení dodávek elektřiny, tepla a vody a následné vyvolání humanitární krize a podlomení morálky. Kyjev údajně tajný plán Kremlu zachytil a sdílel se svými spojenci, následně jej získala i západní média. Ta upozorňují také na to, že po více než čtyřech letech války je ukrajinská energetická síť oslabená.
Nepřátelské státy mohou získat přístup ke kamerám, mikrofonům nebo GPS lokátorům moderních automobilů, upozornila ve středu nizozemská zpravodajská služba. Neuvedla konkrétní zemi, média ovšem její varování spojují především s čínskými automobily, jejichž počet v Evropě skokově roste.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil, co podle svého spojence neměl. Minulý týden veřejně řekl, že Kyjev vydal do Jižní Koreje Severokorejce, kteří bojovali na straně Ruska a byli zajati Ukrajinou. Tím rozhněval Soul, který tvrdí, že s Kyjevem má uzavřenou dohodu o mlčenlivosti. Spor nyní vygradoval do velmi ostrého prohlášení jihokorejského prezidenta, který hrozí dalšími kroky.
Ve středu večer měla Christa Pikeová zemřít. Padesátiletá Američanka po třiceti letech v cele smrti dostala dvě dávky smrtícího pentobarbitalu. Ty ji ale nezabily a ona skončila v nemocnici. Pikeová byla odsouzená za brutální vraždu z roku 1995. Její dětství bylo podle odborných posudků poznamenané zneužíváním, fyzickým násilím a zanedbáváním.
Rusko v posledních letech výrazně modernizovalo a rozšířilo tajný velitelský komplex ukrytý na Uralu již od dob Sovětského svazu. Zařízení přezdívané „bunkr soudného dne“ má Rusku umožnit jaderný úder, i kdyby vše ostatní shořelo, uvádí nová investigativa. Ta díky dokumentům a satelitním snímkům popisuje rozsah prací i význam vojenského komplexu.
Student z Gazy byl suspendován z Maastrichtské univerzity poté, co se přihlásil k účasti na masakru ze 7. října 2023. Při něm útočníci z hnutí Hamás zabili kolem 1200 lidí, převážně civilistů. Samotný student byl prý „mimořádně šokován“ tím, že mu bylo studium pozastaveno, píší média. Nizozemský pravicový politik Geert Wilders studenta označil za „hamásáckou špínu“ a vyzval k jeho odchodu ze země.
Kvůli ukrajinskému postupu u města Lyman se Kremlu znovu vzdaluje sen o blízkém dobytí celého území Donbasu. Ukrajinská protiofenziva vedla podle odhadů zatím k získání více než 240 kilometrů čtverečních a klíčová operace Vivaldi prý ještě není u konce. Tvrdí to západní analytici a potvrzují to i ruští vojenští blogeři.
Moskva v úterý pohrozila, že v případě blokády Kaliningradu ze strany NATO použije „všechny prostředky, včetně jaderných zbraní“. Dění kolem ruské exklávy vklíněné mezi Polsko a Litvu přitom v posledních týdnech eskaluje. Současné kolo jaderných hrozeb vyvolal sobotní článek v britském deníku. Proti blokádě ze strany NATO varovala Moskva i v pondělí.
