Rio de Janeiro - Brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvová, známá pro své horlivé bránění amazonských pralesů, opouští vládu prezidenta Luly da Silvy.
V rezignačním dopise, jehož části zveřejnila brazilská vládní agentura Agencia Brazil, píše, že její rozhodnutí je "osobní a nezvratné".
Ze svého odchodu neviní prezidenta da Silvu. Důvodem jsou podle ní "obtíže, kterým čelila v souvislosti s prosazováním vládního programu o ochraně životního prostředí".
Pohroma pro prales
Zástupci ekologů tvrdí, že odchod Silvové znamená významné zhoršení situace deštných pralesů v Brazílii.
"Brazílie ztrácí svůj jediný hlas v parlamentu, který podporoval životní prostředí," řekl podle serveru BBC News Sergio Leitao, zástupce Greenpeace v Brazílii.
"Ministryně odchází, protože tlak, který na ní byl vyvíjen v souvislosti s přijetím opatření proti kácení pralesů, začal být nesnesitelný," dodal.
"Oblast životního prostředí teď naprosto ztratila svou důležitost", uvedl Denise Hamu, generální sekretář WWF v Brazílii. "Ministryně Silvová je unavená nevděčným bojem."
Amazonský prales může být roku 2030 až o pětinu menší. To bude mít za důsledek méně dešťů, ztrátu živočišných a rostlinných druhů a nárůst globálního oteplování.
Vyplývá to ze studie Univerzity Minas Gerais a Amazonského institutu pro výzkum životního prostředí, o které informoval brazilský deník O Globo.
Nevratné škody pro planetu
Výzkumníci vzali v úvahu současné statistiky odlesňování, budoucí rozvojové projekty v oblasti a odhad dalšího vývoje brazilského zemědělství.
"Pokud bychom přihlédli k tomu nejvíce pesimistickému scénáři, šlo by o nevratné škody jak pro Amazonii, tak pro planetu," říká Britaldo Soares Filho, jeden z autorů studie.
Mezi úspěchy ministryně Silvové v boji za amazonské pralesy patří zpřísnění pokut pro nelegální těžaře dřeva.
Katastrofální situaci potvrdila i brazilská vláda. Ukázalo se totiž, že za posledních 5 měsíců roku 2007 zmizelo 3235 kilometrů čtverečních pralesa, což je nový rekord. Detailní prozkoumání satelitních snímků může toto číslo až zdvojnásobit.
Ekologové však vládu příliš nechválí. "Vláda levou rukou vydává zákazy a pravou podtíná další stromy," citovala agentura Reuters Roberta Smeraldiho, šéfa brazilské pobočky organizace Přátelé Země (FOEI).
Uvalených pokut se totiž zaplatí zhruba jen 2 až 3 procenta, zbytek nejsou schopny nebo ochotny místní úřady vybrat. Federální vláda je zase sevřena v kleštích mezi ekonomickým a ekologickými iniciativami.
Názoru ekologů, kteří slibům brazilské vlády příliš nevěří, nahrává i plánovaná stavba transamazonské dálnice, velká vodní elektrárna na řece Madeiře a podpora výstavby dolů.
Vítězství farmářů a stavitelů
Existují ale i lidé, kteří odchod Silvové uvítali. "Doufám, že další ministr nebude tak radikální jako Marina. Byla překážkou ekonomickému rozvoji Brazílie," řekl Rui Prado, šéf zemědělské federace ve farmářské oblasti Mato Grosso.
Právě chovatele skotu považovala ministryně Silvová za hlavní viníky kácení pralesů.
Silvová neúspěšně oponovala několika vládním projektům na rozvoj infrastruktury v amazonském pralese, včetně dvou velkých vodních elektráren na řece Madeira a výstavby nové silnice.
Kvůli malé podpoře nedokázala zabránit ani rozhodnutí parlamentu o schválení geneticky modifikovaného obilí a postavení nové jaderné elektrárny.
Umírněný nástupce
Prezident jmenoval známou ekologickou aktivistku do vlády v roce 2002. Její rezignace ukončila bouřlivé šestileté období, během nějž často narážela na brazilské zájmy lobující za rozvoj v amazonských deštných pralesích.
Umírněný Carlos Minc, současný státní sekretář pro životní prostředí v Rio de Janeiru, by měl podle Agencie Brasil odcházející Silvovou nahradit.
