První měkké přistání na Měsíci. Sověti vyhráli závod, ale show jim ukradli Britové

Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.

„Měsíc mluví rusky,“ hlásaly hrdě titulky novin po celém Sovětském svazu. Že první fotografie měsíční krajiny spatřili lidé na Západě, už se nepochlubily…

Cesta k historickému milníku začala 31. ledna 1966 na kosmodromu Bajkonur. Sonda Luna 9, vynesená raketou Molnija-M, nesla 99 kilogramů vážící přistávací modul. Cíl byl jasný: dokázat to, co se předchozím jedenácti pokusům (včetně amerických) nepodařilo – přistát vcelku.

Dosednutí proběhlo rychlostí 22 kilometrů v hodině. Modul se od povrchu několikrát odrazil, než se stabilizoval. Poté se otevřely čtyři charakteristické „okvětní lístky“, které sondu vyrovnaly a odhalily kameru. Luna 9 tím definitivně vyvrátila obavy vědců, že se jakékoli těleso na Měsíci okamžitě potopí do hlubokých nánosů kosmického prachu.

Špionážní drama

Zatímco sovětští inženýři slavili, v britské observatoři Jodrell Bank probíhala operace jako z bondovky. Tamní vědci pod vedením sira Bernarda Lovella zachytili nezašifrovaný signál ze sondy, což bylo na sovětské poměry neobvyklé, a zjistili, že kódování obrazu odpovídá tehdejšímu civilnímu standardu pro přenos novinových fotografií (Radiofacsimile).

Vědci narychlo kontaktovali redakci deníku Daily Express, která na místo okamžitě zapůjčila svůj dekódovací přístroj. Britové tak snímky „vyvolali“ a rozeslali do světa dříve, než se sovětská agentura TASS vzpamatovala.

„Byl to neuvěřitelný moment. Uvědomili jsme si, že se díváme na povrch jiného světa dříve než kdokoli jiný na Západě, a dokonce dříve, než Moskva stihla snímky ukázat svým lidem,“ vzpomínal později sir Bernard Lovell.

Sovětský triumf s hořkou dohrou

Luna 9 byla součástí sovětského kosmického programu, který mezi roky 1959 a 1976 za pomoci bezpilotních sond zkoumal Měsíc. Program si během své existence zapsal i další historická prvenství. Před „devítkou“ na měsíční povrch dopadla v září 1959 Luna 2, o měsíc později Luna 3 pořídila první snímky odvrácené strany Měsíce. Luna 17 zase na Měsíc dopravila dálkově ovládaný Lunochod, vůbec první vozidlo na jiném kosmickém tělese.

Fakta o Luně 9

Datum přistání: 3. února 1966 v 18:45 UTC.
Místo: Oceán bouří.
Hmotnost stanice: 1583 kg (přistávací modul 99 kg).
Hlavní přínos: Potvrzení pevného podloží Měsíce a první detailní snímky krajiny.

Luna 9 fungovala na povrchu do 6. února a během šesti rádiových relací odeslala devět panoramatických snímků.

Sovětský svaz si připsal klíčové prvenství, protože Američané se na měsíční povrch „měkce“ dostali až o čtyři měsíce později se sondou Surveyor 1. Jejich technologie byla pokročilejší – díky solárním panelům Surveyor pracoval sedm měsíců a poslal 11 tisíc fotografií. Hlavní trofej, tedy dopravení člověka na Měsíc, pak Sovětům definitivně unikla v roce 1969.

Zdroj: ČT24