Infarkt si většina lidí spojuje s prudkou bolestí na hrudi a okamžitou cestou do nemocnice. Jenže značná část srdečních příhod proběhne téměř bez příznaků a člověk o nich vůbec neví. Nová dlouhodobá studie nyní naznačuje, že právě tyto „tiché“ infarkty mohou souviset s rychlejším zhoršováním paměti a dalších kognitivních funkcí. A to i po mnoha letech.
Infarkt nemusí vždy přijít dramaticky. U části lidí proběhne bez typických příznaků nebo jsou obtíže natolik nenápadné, že jim nepřikládají větší význam. Lékaři takovou příhodu označují jako tichý infarkt. Přestože zůstane nerozpoznaný, může na srdci zanechat stopy, které lze později odhalit například pomocí elektrokardiogramu (EKG).
Nová studie publikovaná v odborném časopise Stroke naznačuje, že důsledky takového infarktu nemusí končit u srdce. Výzkumníci zjistili, že lidé, kteří prodělali infarkt, ať už diagnostikovaný lékaři, nebo odhalený až zpětně na EKG, vykazovali během let rychlejší zhoršování celkových kognitivních schopností než lidé bez známek prodělaného infarktu.
Vědci připomínají, že cévní onemocnění patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory zhoršování kognitivních funkcí i rozvoje demence. Už dřívější práce naznačovaly, že akutní infarkt myokardu může být spojený s vyšším rizikem pozdějších problémů s pamětí nebo myšlením. Nebylo však jasné, zda lze zvýšené riziko spolehlivě odhadnout i pomocí běžných vyšetření, která lékaři používají v každodenní praxi: tedy podle údajů od pacienta nebo nálezu na EKG.
Právě na to se zaměřil tým pracující s daty z rozsáhlé americké studie REGARDS (Reasons for Geographic and Racial Differences in Stroke), která dlouhodobě sleduje vztah mezi cévními onemocněními a zdravím mozku. Do analýzy zařadili 20 923 dospělých černošských i bělošských Američanů, které sledovali v průměru něco přes deset let.
Výzkumníci rozdělili účastníky do čtyř skupin. První tvořili lidé bez známek prodělaného infarktu. Ve druhé byli ti, kteří uvedli, že infarkt v minulosti prodělali, ale EKG tomu neodpovídalo. Třetí skupinu představovali pacienti s potvrzeným prodělaným infarktem doloženým jak zdravotní anamnézou, tak charakteristickými změnami na EKG. Poslední skupinu tvořili lidé, kteří žádný infarkt nehlásili, přesto jejich EKG neslo typické známky dřívější srdeční příhody. Právě tito účastníci byli zařazeni mezi pacienty s takzvaným tichým infarktem.
Horší kognitivní schopnosti
Kognitivní funkce výzkumníci pravidelně hodnotili pomocí standardizovaného telefonického testu zaměřeného na celkovou výkonnost mozku. Současně sledovali také paměť, schopnost učení a exekutivní funkce, tedy dovednosti potřebné například pro plánování, řešení problémů nebo soustředění.
Na začátku studie mělo známky prodělaného infarktu 2 183 účastníků. Z nich 1 098 uvedlo infarkt v osobní anamnéze, u 281 byl potvrzen klinický infarkt a u dalších 804 odhalilo známky prodělané srdeční příhody až EKG, přestože si sami žádný infarkt neuvědomovali. Tichý infarkt tak tvořil téměř 37 procent všech prodělaných infarktů zachycených ve studii.
Lidé s prodělaným infarktem zároveň častěji trpěli dalšími rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění. Během více než desetiletého sledování navíc zemřelo 44,4 procenta účastníků s prodělaným infarktem, zatímco ve skupině bez infarktu to bylo 21 procent.
Právě při dlouhodobém sledování se ukázalo, že u lidí s prodělaným infarktem se celkové kognitivní schopnosti zhoršovaly rychleji než u ostatních. Tento trend se přitom objevil nejen u pacientů s klinicky potvrzeným infarktem, ale také u těch, kteří o prodělané srdeční příhodě vůbec nevěděli.
Výzkumníci zároveň spočítali, že u lidí s jakoukoli formou prodělaného infarktu se riziko rozvoje kognitivního postižení v průběhu sledování zvyšovalo přibližně o čtyři až devět procent ročně v závislosti na jednotlivých podskupinách. Častěji se u nich objevovalo také závažnější zhoršení kognitivních funkcí. Výjimkou byla skupina s klinicky potvrzeným infarktem, kde se stejný trend sice projevil, ale nedosáhl statistické významnosti.
Při hodnocení celkové výkonnosti mozku zaznamenali autoři studie u lidí s prodělaným infarktem rychlejší meziroční pokles než u účastníků bez známek srdeční příhody. Podobné tempo zhoršování přitom pozorovali bez ohledu na to, zda byl infarkt diagnostikován lékaři, odhalen až na EKG, nebo jej účastníci uváděli pouze ve své zdravotní anamnéze. Rozdíly byly sice z roku na rok malé, podle autorů se ale mohou při dlouhodobém sledování postupně sčítat.
Souvislost se ukázala u mužů i žen a také u bělošských i černošských účastníků. U žen byla rychlejší ztráta kognitivních schopností patrná zejména po tichém infarktu. U mužů se podobný vztah objevil u všech sledovaných typů infarktu.
Výzkumníci se zaměřili také na jednotlivé oblasti poznávacích funkcí. U lidí, kteří uvedli prodělaný infarkt, zaznamenali rychlejší zhoršování paměti, schopnosti učit se i exekutivních funkcí. Ve skupině s klinicky potvrzeným infarktem byl statisticky významný především pokles paměti. U tichého infarktu se podobná souvislost v těchto dílčích testech nepotvrdila. Autoři ale upozorňují, že právě tato část analýzy zahrnovala menší počet účastníků a podrobnější testování neprobíhalo tak často jako základní hodnocení celkové kognitivní výkonnosti. Výsledky proto považují spíše za orientační.
Proč by vůbec srdeční infarkt mohl souviset s rychlejším stárnutím mozku, zatím není jasné. Jednou z možností je, že srdce i mozek poškozují stejné rizikové faktory, například vysoký krevní tlak, cukrovka nebo ateroskleróza. Ani po zohlednění nově vzniklých kardiovaskulárních onemocnění ale souvislost zcela nezmizela, což naznačuje, že ve hře mohou být i další mechanismy.
Autoři tak považují aktuální výsledky za důležitý podnět pro další výzkum. Naznačují totiž, že běžně dostupné informace, tedy zdravotní anamnéza a vyšetření EKG, by mohly v budoucnu pomoci odhalit lidi s vyšším rizikem dlouhodobého zhoršování kognitivních funkcí.
VIDEO: Jak se dá poznat infarkt? Občas může mít úplně netypický průběh
Zdroj: Stroke: Mehaffey JH a kol. Association of Myocardial Infarction Subtypes With Long-Term Cognitive Decline. Stroke (2025), News Medical , Harvard Health Publishing
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Ukrajina zasáhla další logistické centrum. Sklady ruského „Amazonu“ jsou v plamenech
Ukrajinské drony v noci na středu zasáhly logistické centrum u Moskvy. Sklad internetového prodejce Wildberries byl ráno stále v plamenech a stoupal z něj hustý kouř, napsala agentura AP. Ukrajina opakovaně cílí útoky na sklady společnosti Wildberries, známé jako ruská obdoba Amazonu, čímž ničí zboží v hodnotě miliard dolarů. Z provozu vyřadila nejméně sedm z deseti největších logistických center.
B+B slaví. Obě Češky vyřadily favoritky a čekají je megahvězdy
Sára Bejlek a Marie Bouzková postoupily na turnaji v Cincinnati do osmifinále, obě české tenistky porazily žebříčkově lépe postavené soupeřky. Bejlek teď narazí na světovou jedničku Arynu Sabalenkovou, Bouzkovou čeká čtyřka Coco Gauffová.
ŽIVĚ Írán vypálil rakety na Spojené arabské emiráty. Ty obratem pozastavily vzájemný obchod
Teherán v noci z úterý na středu odmítl tvrzení Spojených arabských emirátů, že na ně vypálil dvě balistické rakety. SAE obvinily Írán v úterý a později oznámily, že s Teheránem pozastavují veškeré obchodní a finanční vztahy. Informovala o tom agentura AFP.
„Alarmující. Vykašlat se na ME, to se nedělá.“ Legendu zarazily výkony a slova Čechů
Česká atletika prožila v Birminghamu nejhorší mistrovství Evropy v historii. Žádná medaile a jen pět bodovaných výsledků do osmého místa? Ludmilu Formanovou ještě více nadzvedla některá česká vyjádření nebo počet zraněných atletů. Někdejší světová šampionka rozebrala své rozčarování v rozhovoru.
Vejdělek natáčí novou komedii Hubatá. Tereza Ramba si zahraje prostořekou dívku
Režisér a scenárista Jiří Vejdělek zahájil natáčení romantické komedie Hubatá. Scénář filmu napsal spolu s komičkou Lucií Macháčkovou, která je autorkou dvoudílného bestselleru Historky z Tinderu a povídkové sbírky Svatební historky, za níž získala cenu Magnesia Litera v kategorii humoristická próza. Do českých kin snímek vstoupí v únoru 2027.