


„Můj manžel se zbláznil. Rozhodl se, že musíme zachránit nějakou památku,“ říká Markéta Kaplanová, která je dnes hrdou majitelkou zámku Nemilkov u Velhartic. Když s nápadem koupit chátrající ruinu její muž přišel, klepala si na čelo. Nakonec se ale do budovy s nádechem historie zamilovala a ochotně přiložila ruku k její záchraně.
Markéta a Michal Kaplanovi jsou na první pohled normální starší pár s odrostlými dětmi a vnoučaty. Ovšem až na ten drobný detail, že už několik let žijí na zámku, který vlastníma rukama opravují. Jak je vůbec něco podobného napadlo?
Kaplanovi žili původně v Praze, kde měli krásný a zrekonstruovaný byt, rodinu na dosah a také spoustu přátel. Markéta pracovala jako trenérka plavání a zaměstnání ji naplňovalo. Její muž, který se živil jako realitní makléř, byl ale vždy nadšenec do historie a jeho vášeň vedla k tomu, že začal snít o vlastním zámku.



Jeho žena nejprve protestovala, nakonec ale svolila k tomu, že se na zázrak, který jejího manžela tak zaujal, pojede alespoň podívat. Když do obce Nemilkov nedaleko Velhartic v Pošumaví dorazili, uvítala je značně sešlá budova s děravou střechou, do které zatékalo. Stěny byly vlhké a všude bylo plno nepořádku. Kdysi honosné reprezentativní prostory bylo možné vidět jen s velkou dávkou fantazie.
I přes neutěšený stav zámku se ale něco v Markétě hnulo. Budova si ji získala svým vlastním kouzlem, a než se sympatická sportovkyně nadála, už prodávali veškerý majetek, aby se mohli stát novými pány zchátralého zámečku.
Začátky v Nemilkově přitom byly velmi náročné. „Dva roky jsme jen vyklízeli nepořádek, rok a půl jsme bydleli v jedné místnosti, koupali se v rybníku. A když to bylo potřeba, tak jsme se jeli umýt do Sušice,“ vzpomíná paní Kaplanová.
Historie zámku Nemilkov sahá až do roku 1382. Původně na jeho místě stála gotická tvrz, která sloužila nejen k obraně, ale také jako hospodářství. Majitelé se střídali, až se v 18. století dostal objekt do vlastnictví pánů z Velhartic, kteří zaplatili barokní přestavbu.
Snad nejslavnějším majitelem Nemilkova byl Gustav Schreiner, právník, poslanec říšského sněmu a člen „proněmeckých“ spolků. Za Rakouska-Uherska i po vzniku Československa neúnavně hájil práva německé menšiny. Jeho syn Georg, vášnivý milovník historie, naopak nedělal rozdíly podle národnosti. Poté, co zámeček zdědil, se pustil do jeho restaurování. Plány mu ale překazil konec druhé světové války v roce 1945, po kterém byl s celou rodinou odsunut.
Totalitní léta se na stavu zámku dost podepsala. Areál tehdy využívalo místní JZD, které se o budovu nestaralo. Zatímco část budov sloužila jako byty pro zaměstnance, v další části zase sídlil národní výbor. Bez údržby začal zámek rychle chátrat a hospodářství přesunulo jinam.
Prázdné místnosti tak postupně plnily odpadky, dokud v roce 2016 zámek nekoupili právě manželé Kaplanovi. Jak je na něm na první pohled vidět, odvedli na něm pořádný kus práce. Dnes areál mohou návštěvníci vidět v rámci komentovaných prohlídek, ale slouží také jako svatební místo, prostor pro pořádání kulturních akcí a dokonce je možné domluvit si tam ubytování.
Práce dnes stále zdaleka nejsou u konce, což těší zejména Michala Kaplana. V rekonstrukci a odkrývání ztracené historie našel svůj smysl života. Neúnavně tak zařizuje místnosti, které kdysi zely prázdnotou. „Základem inventáře jsou manželovy vetešnické sbírky, řadu věcí nám ale věnovali také kamarádi a návštěvníci. A sousedé ze vsi postupně vrací to, co odsud předci kdysi vynesli,“ uzavírá Markéta Kaplanová s úsměvem.
Zdroje: autorský text, Living.iprima.cz, Rozhlas.cz






Slunné dny se rychle blíží a stále více lidí přemýšlí, jak si doma vytvořit vlastní prostor pro odpočinek a relaxaci.



Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.



Rodiče dětí, které se narodí od 1. ledna příštího roku, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 tisíc korun by dostali 400 tisíc korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 tisíc korun pak 800 tisíc korun. Počítá s tím chystaná novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí beze změn schválila vláda. Potvrdil to ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Normu dostane k projednání sněmovna.



Češi považují za nejlepšího porevolučního prezidenta i nadále Václava Havla. Vyplývá to z průzkumu, který v pondělí zveřejnila agentura STEM/MARK. Druhý nejlepší je podle nich Václav Klaus a třetí současný prezident Petr Pavel, který si od minulého dotazování mírně pohoršil. Loni na podzim byl v průzkumu Pavel druhý, Klaus třetí. Na poslední čtvrté příčce zůstal Miloš Zeman.



Majitel záchranné stanice pro ptáky a malé savce v Brně‑Slatině Zdeněk Machař, kterému v první polovině května požár zničil zázemí stanice, objevil na firemním účtu zhruba 16 milionů korun. Jde o příspěvky, které tam lidé poslali po požáru. Machař to nečekal, sledoval sbírkový účet na stanici. Z peněz stanici opraví, rád by zbudoval i odloučené pracoviště.