Jak dodržet novoroční předsevzetí? Nechtějte hned vše změnit, radí psycholožka

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 4. 1. 2016 7:35
Každý rok se to opakuje. Na Vánoce se lidé přejedí bramborovým salátem a cukrovím, na Silvestra chlebíčky a na Nový rok si řeknou, že nadbytečná kila lehce shodí. Jenže takhle jednoduše to s předsevzetími nefunguje. "Pokud chceme velké a pro nás těžké věci hned, může to být velké sousto a selháváme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psychoterapeutka Iva Smolová a radí, aby lidé postupovali po malých krůčcích.
Mezi častá novoroční předsevzetí patří hubnutí.
Mezi častá novoroční předsevzetí patří hubnutí. | Foto: Thinkstock

Aktuálně.cz: Proč si podle vás dávají lidé předsevzetí právě na přelomu roku?

Iva Smolová: Konec roku je spojený s bilancováním a uzavíráním věcí. Začátek nového je potom umělá startovní čára pro něco nového, lepšího. Je to také nejviditelnější mezník, proto se k němu vztahují velké cíle a přání. Pokud ale chceme velké a pro nás těžké věci hned, může to být velké sousto a selháváme. Větší šance je postupovat menšími krůčky. Všimněte si, že podobně v průběhu roku funguje například pondělí. Často něco začínáme od příštího týdne.

Mgr. Iva Smolová

Psycholožka a psychoterapeutka. Vystudovala psychologii na Filozofické fakultě UK a učitelství psychologie a hudební výchovy pro SŠ na Pedagogické fakultě v Plzni, psychologii studovala také na univerzitě v Jÿvaskÿle ve Finsku. Zaměřuje se například na oblast partnerských a mezilidských vztahů, zvládání náročných a stresujících životních situací, kariérní poradenství a osobnostní rozvoj.

Zdroj: terapeutipraha.cz

A.cz: Čeká-li člověk na změnu svého chování či jednání na přelom roku, tak vlastně "polepšení" odkládá. Není už toto chyba?

Odkládání znamená, že nejsem rozhodnutý nebo připravený pro změnu. Přelom roku je jen mentální odrazový můstek - říct si, že začnu hubnout před Vánoci, by znělo nesplnitelně. Ale v novém roce? Sice se po pár svátečních dnech cukroví nabažíme a vracíme se ke svým zvykům, ale s novým začátkem se to zdá splnitelnější. Jenže přijdou jiné oslavy a další Vánoce, které bychom měli vydržet v novém režimu, a na to už nemyslíme.

A.cz: Někteří psychologové říkají, že pocit viny je špatná motivace pro zlepšení. Co o tom soudíte vy?

Pozitivní motivace je rozhodně lepší, a to ve všem.

A.cz: Co je nejčastějším novoročním předsevzetím? Zhubnu? Přestanu kouřit?

Ta, která zmiňujete, jsou nejčastěji v článcích o novoročních předsevzetích, ale nečetla jsem žádný výzkum na toto téma. Dokážu si představit, že je to něco, co se řeší poměrně často. U kouření všichni vědí, že škodí zdraví, a většina tak někdy dospěje k rozhodnutí, že by s tím mohli přestat. O nutnosti hubnutí čteme všude. Ještě mi ve výčtu chybí "budu cvičit".

A.cz: Proč jsme většinou se svými novoročními předsevzetími neúspěšní a brzy na ně rezignujeme?

Často víme, že je třeba něco změnit, a tak to při té příležitosti jednoduše zkusíme. Často to lidé i tak podávají a je vidět, že když to nedopadne, nic se nestane. Druhou kategorií jsou velká a obtížná přání, která kladou na člověka značné nároky a jsou spojená s velkou životní změnou. Tam bych volila menší krůčky. Protože začít ze dne na den každé ráno běhat a do toho úplně změnit stravovací návyky je moc velké sousto. Nehledě na požadované změny myšlení typu "změním svůj přístup k životu", "budu myslet pozitivně" a podobně. To dá práci a chce to čas. Nemusíme selhat úplně, ale všechno nové je přece spojené i s chybami a učením se z nich. Důležité je nebrat to jako selhání, ale jako součást cesty k cíli.

A.cz: Řešíte jako psychoterapeutka se svými klienty pocity viny z nedodržených předsevzetí?

Ještě jsem se s tím u žádného klienta nesetkala. Nicméně v psychoterapii obecně řeším touhu po změně v životě, to ano.

A.cz: Jsou podle vás novoroční předsevzetí v něčem užitečná?

Maximálně v tom, že se lidé zastaví a chvíli přemýšlí o svém životě, o tom, co by chtěli a co by měli změnit. Ne vždy to vyjde, ale mnohem horší je z mého pohledu jen celý život nadávat, jak je všechno špatně.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzské jaderné elektrárny mohou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy