Hodný a zlý policajt, manipulace i nátlak. Jak dostat z podezřelého přiznání

Dan Poláček Magazín Dan Poláček, Magazín
20. 11. 2024 11:21
Během výslechů policejní vyšetřovatelé nesledují jen, co podezřelá osoba říká, ale také jakým způsobem dané informace sděluje. Zaměřují se například na držení těla, gestikulaci, pohyby očí nebo tón hlasu. A jak policie pozná, že vyslýchaný lže? Na to přináší odpověď galerie různých forem výslechů, díky které se stanete zkušenými filmovými nebo seriálovými detektivy.

Ilustrační obrázek vygenerovaný pomocí umělé inteligence
Ilustrační obrázek vygenerovaný pomocí umělé inteligence | Foto: Aktuálně.cz / Dall E2 / Prompt Engineering: Dan Poláček

Metoda kognitivní zátěže

Metoda kognitivní zátěže je založená na vědeckém poznání, že lhaní je pro náš mozek náročnější než říkání pravdy. Když člověk lže, musí současně vykonávat několik náročných mentálních úkolů. Vymýšlet si věrohodný příběh, pamatovat si detaily své lži a kontrolovat své chování, aby neprozradil, že lže. Vyšetřovatel tak během výslechu záměrně zvyšuje mentální náročnost rozhovoru. Může například požádat vyslýchaného, aby vyprávěl události v opačném časovém pořadí, udržoval nepřetržitý oční kontakt nebo odpovídal na neočekávané otázky o prostorovém uspořádání místa činu.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy