"Příliš volného času vede k nižší spokojenosti, protože lidé si pak připadají neproduktivní a ztrácí smysl bytí," uvedla pro britský deník The Guardian spoluautorka výzkumu Marissa Sharifová.
Studie, kterou publikoval odborný časopis Journal of Personality and Social Psychology, vychází ze dvou starších velkých průzkumů, jichž se dohromady zúčastnilo více než 35 tisíc lidí.
První studie z roku 2013 se zabývala tím, jak Američané nakládají se svým časem a jaké aktivity považují za volnočasové. Zjistila, že psychiku ovlivňuje, zda se lidé věnují něčemu smysluplnému a zda jsou v kolektivu. Pokud jen tak lelkují a zůstávají sami, má to negativní dopad na psychiku.
Druhým výchozím bodem byla studie o změně pracovního chování, která probíhala mezi lety 1992 a 2008. Vyplynulo z ní, že větší množství volného času již není od určitého bodu spojeno s větší spokojeností.
Spokojenější jsou lidé, kteří čas tráví smysluplně
Pensylvánský tým pak na základě těchto akademických prací provedl dva on-line experimenty. Akademici se dotazovali účastníků na to, co by dělali s přesně stanoveným počtem hodin volna a zda by ho věnovali smysluplným nebo zbytečným aktivitám.
Autoři studie došli k závěru, že velké množství volného času nutně nemusí souviset s větší pohodou. U lidí, kteří přemýšleli o produktivních aktivitách, zůstávala s rostoucím časem dobrá nálada přibližně stejná, v případě těch, kteří by své volné chvíle trávili neproduktivně, rostla nespokojenost.
Ačkoliv výzkumníci připouštějí, že nespokojenost vzrůstá u neproduktivních lidí jen nepatrně, za klíčovou označili hranici pěti hodin volna. Zároveň doporučili těm, kteří tráví čas nezajímavým způsobem, aby se zaměřili na budování mezilidských vztahů nebo si našli smysluplnou zálibu.
Vyučující behaviorálních studií Andrew Oswald z britského Warwicku novou studii ocenil. "Jedná se o velmi hodnotný výzkum, protože přináší mnoho statistických dat, která podporují velmi intuitivní myšlenku - člověk potřebuje volný čas, ale musí ho být přiměřené množství," řekl.
