Dlouhé hodiny strávené v práci jsou nejen vyčerpávající a stresující, ale mohou také ovlivnit správnou funkci srdce. Tvrdí to alespoň Evropská kardiologická společnost, která zveřejnila výsledky své nejnovější studie v časopise European Heart Journal. Informaci pak převzal server Medical Daily.
Evropští vědci se ve svém výzkumu věnovali otázce, zda pracovní doba delší než 55 hodin má vliv na zvýšené riziko srdečního onemocnění. Z výsledků tak vyplynulo, že lidé pracující více než 40 hodin týdně vykazují vyšší riziko nepravidelného srdečního rytmu neboli fibrilace síní.
Více než 55 hodin týdně je zdraví nebezpečné
Studie se zúčastnilo více než 85 tisíc mužů a žen středního věku z Velké Británie, Dánska a Švédska. Výzkumný tým Miky Kivimakiho z University College London rozřadil účastníky do skupin podle počtu odpracovaných hodin týdně a poté je porovnával mezi sebou.
Ani jeden ze zúčastněných neměl na začátku diagnostikovanou fibrilaci, po deseti letech se však objevila u 1 061 zkoumaných osob, které pracovali až 55 hodin týdně. Právě vyšší počet odpracovaných hodin vedl až ke 40procentnímu zvýšení rizika fibrilace během deseti let.
"Závěry ukazují, že dlouhé pracovní hodiny jsou spojeny se zvýšeným rizikem fibrilace síní, nejčastější srdeční arytmií. To může být jeden z mechanismů vysvětlující dříve pozorované riziko mrtvice mezi těmi, kteří pracují dlouho," uvedl Kivimaki pro ScienceDaily.
Dodal také, že síňová fibrilace se podílí nejen na rozvoji mozkové mrtvice, ale také dalších nemocí, jako je srdeční selhání nebo demence vlivem mrtvice.
Mladí a zdraví lidé se dlouhé pracovní doby bát nemusí
Výzkumníci přišli na to, že v devíti z deseti případů se srdeční arytmie objevila u lidí, kteří neměli dříve zjištěné nebo diagnostikované kardiovaskulární onemocnění. "To naznačuje, že zvýšené riziko pravděpodobně odráží dopad dlouhé pracovní doby," doplnil Kivimaki.
Konstatováním však výzkum nekončí, vědci by se tímto rizikem chtěli dále zabývat, aby porozuměli jeho mechanismu. Odborníci také upřesnili, že mladí, zdraví lidé se dlouhé pracovní doby bát nemusí. Riziko je větší u těch jedinců, kteří například kouří, mají vysoký krevní tlak či cukrovku.
Autoři však přiznávají, že i přes velký vzorek má studie svá omezení. Výzkumníci například sledovali pracovní dobu pouze na začátku, nikoliv v průběhu let. Chybí také přesnější informace o zaměstnání účastníků či pracovních směnách.
S podobnou studií, zaměřenou na ženy, přišla minulý rok také univerzita v Ohiu. Z výsledků tehdy vyplynulo, že pokud ženy pracují více než 40 hodin týdně, mohou být méně odolné vůči cukrovce, rakovině, nemocem srdce či artritidě. To podle nich souvisí i s vysokou hladinou stresu a úzkostí.
